Archiv rubriky: Aktuality

Sobota, sobotááá

Byla úžasnej den !  
Smazáno: Jednak bylo krásně, druhak jsme měli návštěvu – přijel Ričrd a treťjak prostě to byl úžasnej den tak jako takovej. Jen tak.  
Smazáno: Dopolko jsem se věnovala kůchni a výrobě pečeného srnčího krku s chlupatejma knedlikama a dušeným zelím. Ad to zelé – helejte, nějak jsem se v něm tetkonc upíchla. V Lidlu mají – měli, krásný čerstvý chrupavý – cpu se i tím syrovým. Stejně jako ohaři. Jen pak má člověk břicho jako bubínek, jak říkávala kdysi jedna Gerda. A v pátek, než chlapi dorazili, jsem si toho zelí trochek nakrájela a protože jsem měla čas, krásně jsem si zkaramelizovala cibuli na soli, pak tam jen mrskla to zelé, pepř, trochu tabasca a balzamikový olej s malinami. To celý z rozmaru, krátce jsem to podusila, aby zelí zůstalo křupavý, mrskla do mističek a podávala jako žhavou delikatesní novinku. Sklidila jsem úspěcha. Fakt to bylo moc dobrý. Tak moc dobrý, že to teď dělám furt, aji do ranních slaných palačinek jsem to dala. Spolu  s se škvařenou slaninou, cibulí, sýrem a nakládanejma okurkama. Jest to vynikající a chutný plnidlo. Až budu bez práce, otevřu si stánek se slanejma palačinkama.  Přídete? 🙂  
Smazáno: Nu, takže jsem tak přes den hýčkala ty dva dlaždiče, co se venku hmoždili s pokládkou dlažby na dvorku a servírovala jim tu kávu a něco, tu pivíčko a něco…. a při té příležitost se jednak zabávala s ohařema (který ale spíš tak jako hnípali, neb si ráno dali do těla s páníčkem, který vstával ještě za tmy a v ní vyrazili nahoru do lesů) , a nebo jsem se zabávala s naším velkorobotem Gratusem.  
Smazáno: Již došlo k určitému smíření a nehrozí, že ho vezmu krompáčem po makovici, vyhrožuju mu již jen občasně a vraždou už málokdy 😀 . Tentokrát si máknul, protože nejdřív nastrouhal brambory, pak z nich vymíchal těsto na ty chlupatý knedle a když už jsem byla v ráži, musel vymíchat taky těsto na nůdle a na sušenky pro ohaříky. Když už peču to maso, využiju rozpálený trouby a mrsknu to tam. Ušetřím za életriku. A taky za nákup pamlsků. Recept byl jednoduchej – jedno vajíčko, strouhaný sýr, majoránka, červená řepa, hrubá mouka a hladká mouka. Rozmatlat po pečícím papíru a pak jen hlídat a chodit čichat, jak pěkně to voní. A následně ochutnávat, jak dobře to chutná. Moc dobře. Tudíž jsme jim s Brtnikem hromadně užrali. Ričrd ne, neb nejí zeleninu.  
Smazáno: Ohaři nadšení, co to je za novinku a tak jsem tu novinku taky hnedle vzala na venčení odpolední. Mlžný, zadumaný. (Důrazně žádám, aby se dámy fotografky s vymydlenejma fotkama zdržely svejch přiblbejch komentářů!! 😀 )  
Smazáno:  
Smazáno

 

 

SmazáVypravil se na něj s námi na kousek i Mesyjé Mouses:

 
Smazáno:  

Smazáno: Takže jsme to měli s komentovaným výkladem. Posléze se škubnul a že dál nejde. Mám podezření, že v tom není lenost, ale ta černá  kočka, která se tam občas pohybuje. Možná je to ešče větší rabiják, než Mouses sám. Vždycky na tomhle místě:

 
Smazáno:  
Smazáno: se totiž škubne a dál nic. Tentokrát se ještě nechal přemluvit, poponést, ale pak už šmidra, děte si sami.  
Smazáno:

 

 
Smazáno: Tak jsme šli.  
Smazáno: A bylo nám zas tak dobře. Já jsem to teda pojala tak, že dneska nic. Dneska pasu ohaře! A teď jsem si uvědomila, že tady na těchhle konkrétních loukách, to tak máme vlastně často. Že tady i ten Rumíček pumprdlíček, který je velkým aktivistou, se sám od sebe hodí do módu „Děláme psa“ a jen si tak ščastlivě pobíhá, čmuchá, kontroluje, zkoumá. A já se můžu svobodně kochat. A proto, že Tali zase byla za Tali a ne za Tazzymůru, tak nemusím ani nějak extrémně dozorovat. A proto jsem si dovolila i vytáhnout telefén a hodit po sto letech řeč s Peťou. Nejsem venčič telefonista. Dělávám tohle opravdu velmi málo a když je k tomu vhodný moment. Dneska byl a tak jsme spolu tak hezky pokecaly, že to bylo další pohlazení pro duši k těm pohledům.  
Smazáno: V lese se ozýval datel a mlha pomalu klesala dolů. A taky se pěkně ochladilo. Já jsem ve svejch gumáčkách neměla ešče nainstalovanou zimní vložku a tak mě sakra zábly ťapičky teda. Ale co, aspoň se votužím. On i vršek byl nedostatečně oblečen – s ohledem na to, že na severních stráních noční jinovatka ani do odpoledne neroztála, jak se udělala zima. Ale krásně se koukalo na tu ojíněnou trávu. Pod starým posedem se Tali zahleděla do stráně v lese a cosi tam větřila zkoumala. Tak jsem jí radši poinformovala, aby to nechala být, že jdeme tadyma. A tak se šlo tadyma.  Jak jsme tak s Peťou svobodně kecaly, bylo to, jako by tam byla se mnou. I proto asi, že to tady v těch místech zná a ví, kde se pohybuju.  
Smazáno: Pak už jsme došli zpátky k silnici a to už jsem se loučila. Jednak mně mrzla ruka a druhak ta silnice. Sešikovala jsem si spokojený ohaře a rozhodla se, že jim udělám ještě jednu radost. Nebudem se vracet loučkama nad kapličkou, ale půjdeme naopak pod ní, po rozoraným malým políčku. No jéje. Čmuchací Vánočky nastaly. Poletovali tam oba, jak dva motejli Emanuelové a tak jsem k domu babičky dorazila jako první. Tentokrát jsme nešli na ni štěkat. Věděla jsem, že tam má návštěvou syna, tak měla zábavy a povídání víc než dost.  
Smazáno: Když jsme došli dom, už se smrákalo a oba dlaždiči byli už v teple domova, který vyrobila Pomněnka. A tak jsme si mohli užít příjemný a poklidný podvečer.  Krása, potřebuje člověk víc? Já ani ne.

Foto procházka

Já dneska s dovolením nebudu moc mluvit /někdy to není na škodu 😀 /

Ale dám sem obrázky z mojeho středečního dovolenkovýho procházení s ohaříkama, kdy jsem prostě musela, musela a musela cvakat ty krásy podzimu. Sice neumětelsky, neb jsem si vědoma toho, že moje fotky jsou kvalitativně pod laťkou standardu, ale myslím, že ty barvy, ty to vynahradí. A já si říkala, že pro ty, co nemůžou ven, to může být takový pohlazení po duši, projít se takhle v tichosti venku taky. Tak pojďte, ohaři vás zavedou do míst, kde se můžete kochat výhledy do kraje a nebo si naopak užívat uzavřenosti krajiny mezi remízky a barevnou stuhou z podzimně zabarvených stromů:

 

 

a zastavit se s ohařema na chvíli ve starým sadu a naládovat si pupky jablíčkama.

Jsou moc dobrý, panenský.

P.s. ty fotky, kde Tali pózuje v sedě, tak to si vymyslela sama. Prostě si sedla, bez říkání a taky čučela, tak snad jste si s ní hezky začučeli.