Tak moc se mi nechce opustit téma dovolená v Novohradkách, že vás zavalím ještě pár příběhama:

Rumíčkorozhovor na výletě:

Takže to je jasný, my prostě do těch Novohradek zpátky musíme 😀 .

Pak tady máme jeden trochu adrenalinovej příběh aneb Tali pařezolezkyně a držkopádnice . Příběh je to krátký a prostinký….. a vypráví o dvou dutohlávcích.:

Ten první dutohlávek – nebudeme jej jmenovat 😀 😀  se vysápe na obří, ale opravdu obří pařez (na fotkách to tak nevyzní, ale byl opravdu vysokej) a nepopadne ho lepší nápad, než toho druhýho dutohlávka lákat nahoru:

Flekatý dutohlávek je horší než buldozer a nakonec se tam teda vysápe a oba dutohlávci jsou velký hrdobci. No a pak přichází na scénu vlastně třetí dutohlávek, který toho flekatýho moc a moc pochválí a jako odměnu mu ukáže …. balonek.  Mno…….. ten dramatickej záznam tady chybí, páč mi proletěl tělem infarkt, kterej se právě oženil s mrtvicí. Protože se ta trubka flekatá bez jakýhokoliv zaváhání a bez rozmýšlení katapultovala dolů. Jak je pitomá, tak ten její anděl strážnej měl zas pěknou fušku. Letěla hlavou dolů kolmo, bez přehánění jak kamikadze. A narvala to čenichem do země. Orloj v těle se mi zastavil. Zvedla se, a nevypadala ani že by se jí něco stalo a kupodivu nevypadala ani jako boxer. Jak to dokázala, to nevím. Očekávala bych, že bude mít místo šňupáku harmoniku. Nikoliv tu foukací. Trochu to s ní teda otřáslo to jo, protože se musela jít proběhnout, udělat si kolečko a pak s sebou radši bouchla o zem a já jí jako útěchu dala balonek.

Když si ho chvíli požvejkala a vydejchali jsme to, tak už zase fordila prostorem. Je to prostě MA-GOOOOR.

No a že nekecám, o tom svědčí i ty vodní záběry aneb příběh s názvem Jak se plavej pejsci:

No a jestli neumřeli, tak tam cákáj a skáčou dodnes 😀 😀

Jeden krátký vodní příběh, který se odehrál cestou z Ktiše.

Pokračování textu Komiks vodní Novohradský →

Čtvrtý den jsme si dali neplánovaně výlet mých snů. Stejně jako loni byl ten poslední den tím nejlepším.  Zase to nebylo nic velkýho, ale povedlo se to úžasně, bylo to plný pohody a…. svobody. Pokračování textu Loukama, lesem a jen tak →

Pro třetí den jsme si naplánovali výlet do Rakous, do Kárlsštiftu (Karlstift). Další hezká a nenáročná procházka.  Projdeme se lesem, kolem koňských ohrad, loukama a zajdeme si na oběd a pohovoříme. Měla jsem sice nějaké pochybnosti ohledně vhodnosti vzhledem k datu, ale nechala jsem si je pro sebe. Nebo takhle, já jsem je i lehce zmínila, ale nebyly brány v potaz, tak jsem se dál nezalamovala. Pokračování textu Za hranice všedních dní →

Ona teda se jmenuje Zlatá. Ale podle mě je kouzelná, je tam totiž kouzelně 🙂 A i ta cesta, která k ní vede, je kouzelná. Já vím, byli jsme tam už dvakrát, ale – tak neříká se do třetice všeho dobrýho? Říká! Takže proč si nevylepšit náladu kouzelným výletem. Pokračování textu Ke kouzelný Ktiši. →

Páč kam jinam s primitivem, jako je Talimůra, že jo? 😀 Pokračování textu Do pralesa! →

To bylo tak milé děti. Pokračování textu O Pejskovi a Fenečce – jak dělali cestu →