Hádej, hádej hadači – díl 85.

Ostatní

Máme čas Vánoček, tak hádanka je taky vánoční. Čistě vánoční.

Dám sem nejdřív obrázek. Asi vám na něm přijde sem tam něco divnýho. Na tom Betlému.

A to je právě ta soutěžní otázka – kolik rozdílnosti oproti standardnímu betlému vynajdeme. Popisek jsem neumětelsky zamazala, aby nám germanistům něco nenapovídalo. Hádanka je až z dalekého zahraničí. Z Germánska totiž. A přivezla ji z výstavy Míla. Tož kolik kdo najdeme?

Sně – ží!!

Aktuality, Cindy, Štajn, Talířová

Můj umřelej kamarád Martin si dal tentokrát trošku na čas.  A přijel místo jedenáctýho, až devatenáctýho.

Vlastně kecám!! Už osmnáctýho! Čerstvě po našem přesunu. Šmrdlám večír doma cosi kdesi a najednou mě volá Brtnik. Ať se kouknu z vokna.

“Nyc nevidim.” hlásim

“Pořádně!”

Čučim teda pořádně  a co jako??? A pak……………………NOJO!! VONO SNĚŽÍ, SNĚĚŽÍÍÍÍÍ! DOVOPRAVDICKY A POŘÁDNĚ SNĚŽÍÍÍÍ!! To byla ale krása krásnová. Úplně jako na horách sem si připadala. A vono to u nás tak trochu jako v podhůří je /i když není, od hor jsme daleko/ a podnebně a počasně se to jako v podhůří i chová. Takže… takžeeee sníh vydržel až do rána.   A hlavně až do odpoledne. A tak 

Tak jsme mohli vyrazit na naši první sněhovou procházku. Ohařiska nadšený na max. I Bubrdlína, která nadšeně pádila vysokou stařinou a rejdila tam jako blásen. Nejlépe spolu s Taliprdem.

Pak se zas pro změnu musela honem řítit za Rumouškem,

kterej šel napřed do úvozu, aby se vzápětí vrátila zpátky nahoru na okraj loučky,protože tam byla Taliprdová

a fedrovala se jablíčkama. Vznikla tato velmi komická momentka, kterou jsem si dovolila zvětšit :D- prosim vás, nesmějte se jí moc 😀 😀 😀  :

Zamířili jsme pak na louky, abychom si mohli užít sněhovýho víření a Rumíček své první letošní výkopování – což mi konečně dochází, proč mě pak následující den bolely ty nohy.

Byla to opravdu nádhera, já vím, že se vopakuju jako ten kolovrátek, ale chápejte – znáte mě, ne? 😀 Já si nemožu pomoct, kouknite:

Bylo pravda pošmourno, ale mě to bylo fučik,hlavně, že byl ten sníh.  Spustilo to ve mě zpívání 😀 a tak jsem zahájila letošní nacvičování koled na koncert s divou zvěří 😀 😀 Hezky mi to šloo, hezky!

Ohaříci se pinožili  a já si pěla, jak ta Zpěvanka 😀 😀 

 

Jak se dá očekávat, došli jsme ke krmelci, abychom tam dali jablíčka a na střechu nějaký ty oříšky.

Bubina prasnice si  na louce našla poklad o kterýžto jsem ji musela připravit. Domů si zdechliny nosti nebudeme 😀 

 

Bylo nám skvěle. A já jsem s radostí čučela na tři nadšený ohaříky, kterak si stejně jako já užívají zimu. Bubinka působí poměrně otužile, tak uvidíme, zda bude nutné oblečkovat, nebo ne. Každopádně obleček už je z půdy dole. A zima opravdu může začít. Hurááááááá!