Já dneska s dovolením nebudu moc mluvit /někdy to není na škodu 😀 /
Ale dám sem obrázky z mojeho středečního dovolenkovýho procházení s ohaříkama, kdy jsem prostě musela, musela a musela cvakat ty krásy podzimu. Sice neumětelsky, neb jsem si vědoma toho, že moje fotky jsou kvalitativně pod laťkou standardu, ale myslím, že ty barvy, ty to vynahradí. A já si říkala, že pro ty, co nemůžou ven, to může být takový pohlazení po duši, projít se takhle v tichosti venku taky. Tak pojďte, ohaři vás zavedou do míst, kde se můžete kochat výhledy do kraje a nebo si naopak užívat uzavřenosti krajiny mezi remízky a barevnou stuhou z podzimně zabarvených stromů:
a zastavit se s ohařema na chvíli ve starým sadu a naládovat si pupky jablíčkama.
Jsou moc dobrý, panenský.
P.s. ty fotky, kde Tali pózuje v sedě, tak to si vymyslela sama. Prostě si sedla, bez říkání a taky čučela, tak snad jste si s ní hezky začučeli.
Fajne. Talinka sedíc zadumaně obhlíží své panství a Rumíček si ho /v rohu vpravo dole/ pro sichr rovnou značkuje. 🙂
🙂 no jasně, tady fšade je Krakonošovo 😀
Mouses zas značkuje zásadně auto, jak se přijede z Prahé, jde to přetisknout.
😕 mmm, jsem myslela, že to bude ta naše společná fotoprocházka… ale evidentně se tu něgdo bojí, aby tu nááááhodou nebylo přepudrováno.
No, co už.
tak teda alespoň chválíme ty ohaří panoramata… 😂
klid pani, na tu naši taky dojde, mám to rozepsaný, ale nestihla jsem Ti volat – když uložím fotky je to nějaký formát Jfifi nebo co a to se mi prostě na stránky nedaří vložit. takže ne přepudrováno, ale závada je na našem přijímači, vašem vysílači.
Teď už mě neutěšíš. Od rána tu kvůli tomu brečím v koutě kanceláře.
…
Mmchd hnědá ráno předvedla dokonalý divadlo. Já zaspala. Takže půl osmá a já vrávorala v košilce prostorem, z hlavy mi ještě trčel blbý sen…
A hnědá naléhání. Jakože ven. Hned ven. Běhala ke dveřím a zpátky… a venku – nic. Prý chtěla jen ven, když teď chodí děti do školy. Protože jí děti hladí a to ona se při tom může rozpustit jak máslo na pánvi…
…
Doma jsem si zapomněla oba mobily, doklady, všechno. Se divim, že mám obě ponožky a trefím do klávesnice…
Ještě že sis nezapomněla kolo 😆
Jsi blbá a pitomá. (Jsem říkala, když mi bylo deset. Ale hodí se to i dneska… 😑)
https://media.loupak.fun/soubory/obrazky_n/_vlastni/7_2016/34b3bfc407697d285bff0a7bfdc314f0.jpg
no copak kolo, ale sebe 😀 😀
Nojo, poslední krásy podzima, za chvíli už listí opadá úplně a bude to takové smutnější. Ale krásně tam máte. A ta jablíčka! Tedy Emma by je neocenila, to by tam musel být kus masa 😀. V neděli jsme si ranní venčení protáhly asi na 3 hodiny, louky byly bílé jinovatkou…
jooojooo jablíčka, jak přijde podzim, jedou to oba ve velkým. A taky v létě, kdy jim je beru nakrájený, jako osvěžující odměnu. V tuhle dobu si je ale češou a hledají sami. A já stojím a zase čučím. To je moje oblíbená činnost.
Už teď je ten pohled jiný, červená se vytrácí, je to víc do šeda.
Já jsem právě taky říkala, jestli vyrazit hned ráno, do té jinovatky, bylo krásně, a nebo si to nechat na potom. Usoudila sem, že si dáme pomalý start, snídani, kávičku, dopečem se a pak půjdem. Obě varianty mají něco do sebe.