Dovolenááááá

Aaaaahhhhchhhhh!

Vydechla jsem si v pátek před Velikonočkama, když jsem za sebou v kanclu zabouchla dveře. A letěla dolů do vestibulu, kde jsem měla spicha s kolegyní, která mě popovezla domů, abych nemusela do socky. 

“Boooožeeee, tys tak hodný páááán, jáá mááám faaakt dovolenoooouuuu!!” Volala jsem v duchu do prostoru. Kdyby to nebylo blbý, řvala bych to nahlas, ale to  by se asi v práci trochu divili. Byla jsem ščestím bez sebe, protože jsem před sebou měla celých  10!!!! 10!!! dní VOLNA!!! Takový bohatstvííí. V tuhle dobu pro mě ještě stokrát cennější, protože prostě uteču tý covidový hnusobě ve společnosti.

Cestou domů jsem viděla něco, co ešče nikdá. Pole plný………….čápů!!! Nebylo samo úplně jako plný, ale ty ptáci se počítali na desítky. Opravdu. Tolik pohromadě jsem jich  vážně ešče nikdá neviděla. Nejvíc před pár lety při návštěvě Peti AP v Ostravě. Tam k mýmu překvapení značný počet čápů okupoval lampy veřejnýho  osvětlení podél silnice. Taky dost zajímavý obrázek. Teď jich tady ale byly fakt mraky. Elegantní ptáci, který stejně jako krkavce, oblibuju se, procházeli  po poli sem  a tam, či postávali a pravděpodobně si dávali odpočinkovou pauzičku po dlouhým letu z teplých krajin. Jaro je fakt tady!!! 

A taky jo. Bylo krásný počasí a já teda musím říct, že to přesunutí dovolený o týden dopředu, který jsme oproti plánům museli udělat, se ukázalo jako naprosto geniááální! Protože po celých těch deset dní bylo naprosto lůkcůsně. Taky to vedlo k tomu, že zcela samovolně došlo k pozastavení stavebních prací a až na malou výjimku se pobývalo pořád jen venku a plnýma douškama se užíval prohřívající se vzduch a neskutečnej řev ptákůch 😀 . Za což jsem byla kvůli panu staviteli ráda. Neb jeho přemluvit k přerušení stavebních prací je nemožný. Já ho chápu, ale taky chci, aby furt jen nestavěl, aby si taky dělal něco, co není jen povinnost, i když povinnost, která ho tak jako baví. Ale fšicí víme, že všeho s mírou. Fšicí, krom jeho teda. 

Překvapil už při příjezdu domů, kdy navrhnul, že pro tentokrát prostě ohaříky jen vypustíme na zahradu, sedneme si tam s nima a dáme si kávičku. Joooooo! JO! Tomu říkám supr zahájení dofči. Bylo krásně. Odpolední sluníčko hřálo a veškerá zvěřina se šmrdolila kolem nás. Rumoušek se posléze rovnou i nasáčkoval k nám  na lavici, aby ho nááááhodou, náááhodou v tomdle nepředešel Mouses.  Ten ale neměl čas. Krom toho, že se po kastraci až tak nemazlí, což, je teda škoda, musel nutně útočit na Taliprtku, která provozovala to jediný, co jí baví – sčítala myše.

A my si jen tak seděli a čučeli a povídali si. A Rumoušek nás ovíjel jak liána 😀 . Dobře bylo a to nejen tohle páteční odpolko. Večer jsem pak špuntla prosečko a při venčení pozorovala nádhernou oblohu osázenou diamanty hvězd. Všude kolem byla tma, ticho a jen občas z pastvin zabučela nějaká kráva nespavec, jinak vůůůbec nic. Dovolená začala!

13 komentářů u „Dovolenááááá

  1. Tak to jste měli štěstí na počasí. Tady ten povelikonoční týden byl docela studený a ufoukaný. Čapí shromáždění jsem taky zažívala. Když jsem pracovala v Hradci Králové a jezdila vlakem, tak na jaře i na podzim u Třebechovic na lukách mezi tratí a řekou jich bylo k vidění taky hodně, odhadovala jsem to tak mezi třiceti až padesáti. Úžasný pohled.

    1. No přesně – fakt desítky jedinců. Já kdysi nejvíc viděla asi dvě, tři rodiny, ale tohle bylo něco teda. Mám čápy ráda a ráda je v český krajině, kam patří, vidím. Nejradši bych měla svoje vlastní čapí hnízdo. Teda skutečně čapí 😀

      My měli dofču právě před těma Velikonočkama, takže to supr sedlo, bylo nádherně, jarně a příjemně. Mooocinky moc jsem si to užila.

  2. Jedna obec za Ostravou se jmenuje Žabeň. Dlouhonohým rozvážným krasavcům se název i okolní lužní lesy líbí a každý rok se vracejí.

    Mého bráchu všichni znali pod přezdívkou Čáp. Chodívali jsme místo školy k Odře na ryby a na jednom fleku kde jsme se všichni bořili, hubený bratr v pohodě kráčel po bahně na těch svých dlouhých haxnách jak Ježíš po vodě. 🙂
    Jednou ho máma honila s vařechou kolem stolku v obýváku a Čápa už to nebavilo tak překročil konferák i s křeslama a čekal než máti nábytek oběhne a v klidu zase překročil na druhou stranu. Jsem tenkrát myslela, že budem sirotci, mámu málem piclo. 🙂

      1. 😀 😀 tehdy byl svět ešče normální. Pamatuju si na svou první a poslední facku, kterou jsem obdržela od mámy (nebyla jinak fackovací) . Točila jsem ji čímsi dole v prádelně a následovala obligátní větička : “Nekoukej se takhle drze, nebo ti jednu vlepím” Sem borec, ne? takže sem se koukla ešče hůř a “Pleskho!” 😀 došla jsem nahoru do bytu a hrdě se pochlubila sestře, že jsem jednu koupila a ani sem nemrkla, abych mámu vytočila ešče víc. Bože já bych se domů nechtěla 😀

    1. Žabeň , heh, aby se jim tam nelíbilo 🙂

      Máteři se nedivím, taky by mě to vytočilo úplně do běla, nakonec bych po něm hodila šíbru, rozbila stolek a došlo by k totální demolici domácnosti 😀

      Pamatuju si podobnou scénku, enemže já nemám čapí nohy ani teď, natož jako děcko ve druhé třídě, kdy mě máma honila kolem stolu a řvala – “TO NENI ZA TU TROJKU, TO JE ZA TO ŽE SI LHALAAAAAAAAAAAA!” lítala jsem tam jak magor a vypadalo to, že máteř mě zahluší už takhle v ranným věku. Pro takovou banalitu, jako že jsem jí tvrdila, že ta trojka z psaní v notýsku, není moje, že mi ji tam úča napsala omylem. Napsala tehdy, dotaz úče, ta jí odepsala, že nenene, že je to moje, já si stála zarputile za svým, takže máma popadla krešlakovej kabát a valila do školy. Nebyla zvyklá od mé sestry, že by se lhalo, že jo. Jenže já byla jinčí exprt, což tehdy ještě netušila, takže mi furt věřila a šla do tý školy. Netrvalo to dlouho a ulicí letěl nas….nej krešlakovej tajfun a následoval domácí cirkus, aby to ze mě vymydlila 😀

  3. Zjo, čápi. 🙂
    Na tabore jich vidam docela dost, litaji lovit na louky kolem Labe.
    A uz nekolikatej rok pozoruju Bohunku s Bohouskem – online kamera z Bohuslavic. Skvelej relax. 🙂

    1. Fifi, se nezlob za zveřejnění odkazu na Bohuslavice, ale myslela jsem, že teď monitoruješ Troldíkovy pidibobky a na čápy jsi zabudla. 🙂

  4. Díkec holky za B a B, to je háský koukání 🙂 Jako teda vona to má Bohunka dobrý spí, spí a najednou jí vyděsí vajíčko 😀 😀 . Aspoń to tak teda z těch záběrů vypadá 😀 . Je moc hezký, že hnedle nechá tatínka, aby se vajíčku představil. A jak hezky spolu o něj pečujou. A Bohoušek se tak rozradostnil nad vajíčkem, že hnedle zatopil na další 😀
    Máma koukávala na čápy v Makově.

Napsat komentář: Z Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..