Narozeninový den

Jaký by měl být?

No především a hlavně vyvedený, že jo. A to přesně tenhle den byl.

27. března, kdy se před osmi lety narodil můj milůvaný Rumíček, bylo jedním slovem nádherně. Den jako vymalovaný a usměvavý, stejně jako ten rezatej pumprdlik. Netušil, že ho čeká, jako každoročně¨, oslavička, ale radoval se už od rána. Aby ne, vyrazili všichni s páníkem hezky hnedle brzo ráno na pořádnou prochajdu. Museli brzo ráno, protože páníka pak čekalo stavění. Přidružil se k nám zase pan zedník a tak to jedem ve velkým. Chlapi nahazujou, bouraj, smějou se mi a já vařim. Pro nás obědy a pro oslavence…………dortika. 

Vypadalo to tentokrát, že z oslavování moc nebude, díky kurvavíru. Páč kde seženete plyšáka, když nikam nemůžete a kde koupíte vepřový nožičky, když do řeznictví nemůžete? Enemže Koláče si poradilo. Vyvzpomněla jsem si, že mám bokem jeden žužlopichlobalonek a při nakupování v rohlíku jsem se pořádně rozhlídla v jejich masným oddělení a vylovila jsem tam v sekci Zachraň jídlo jedny játra a jedno kolínko. To, když pěkně povařím šécko, bude dort jak malina. Jak řekla, tak udělala a tudíž mohla v neděli dopoledne nachystat Rumíčkovi oslavování.

Protože jsem prosírává, udělala jsem ještě jeden malej dortik i pro flekatou neoslavenkyni, neb jsem za á) nechtěla, aby jí to bylo líto 😀 ……..Ach, to zatracený polidšťování, co? Ovšem řekněte mi poctivě, ešivá by prostě druhýmu psu opravdu nebylo líto, že jeho parťák dostane takovou porci dobroty a on by se na to měl jen dívat. I když by pak dostal taky.  Jenže to on v ten moment neví.

V Prahé a nebo už i tady v Domečku, kdy byl vždy oslavenec na předání darůch v předsíni, to bylo jiný. Já jsem ale tentokrát hodlala podávat dortika venku na zahradě a užít si to prostě společně. No a za bé, kdyby tam ten malej dortík pro neoslavenkyni nebyl, nebyl by takovej prostor pro to, aby si to Rumoušek užil v klidu. Takže měla i Tali svoje a tudíž neprudila, nehýkala, nesmýkala s sebou, zkrátka bylo to v klidu (povšimněte si, že servírováno bylo na svátečním porculánu po babičce 😀 😀  ) : 

Povšimněte si, prosím, také rozdílu ve stolování. Zatímco oslavenec distinguovaně ochutnává a poté civilizovaně stoluje, tak to hovado flekatý…….. no ……divím se, že nevdechla i ten papundekl od pizzy: 😀

Vzhledem k tomu, že nechci, aby z Rumíčka byl klustý péf, byl mu dort následně odebrán a ponechán na potom.  Překvapil mě, že si musel ešče honem, honem kousnout, než to odnesu a ukradnul mi kus dortika z ruky. U něj naprosto nevídaná věc. Asi se mi ten dort hodně povedl 😀 

A povedl se mi okavidně i dárek – že to není plyšák jako vždycky, vůůůbec nevadilo:

Prasátko následně zabavila Taliprd a zatímco Rumoušek si něžně žužlal balonek, ona jako pominutá jezdila zahradou sééém a tááám a troubila a prděla na prasátko do všech stran. Zahradní oslava se tedy vyloženě povedla. Pokračovala pak chvíli ešče doma, kam si Rumoušek zašel dáchnout. Aby mu náhodou balonek někdo /kdo asi?/ nečórnul vzal si ho s sebou a schoval si ho na pelíšek.

Když se pak probudil, museli jsme zase čutat balonek, byl ale děsně unavenej, tak prej bude chytat jen na pelíšku 😀 

 

A byl před námi éééšče celej ten krásnej den. A jak udělat radost oslavenci? No, že si s ním budete hrát. A jak udělat oslavenci obří radost? Že si s ním budete hrát se žužlopichlobalonkem. A navíc tak, jak oslavenec chce. Takže jsem hodně času stála ve svažitý části zahrady, kde jsem vykopávala rezatýmu brankáři míček, aby on mi ho pouštěl zpátky. Společnost nám tam dělal hýkavý flekatý osel, kterej prej “Taky cy!” a dovalil se s čakýtem. Páč prase už umordoval tak, že prdět přestalo. Spokojenost na všech stranách.

A odpoledne jsme si vyrazili ven. Já prvně zase po koviďákovi. Neměla jsem v úmyslu pochodovat nějaký dálky, ale že dojdu enem tak málo, to mě nenapadlo. Ovšem Koláče míní a tělo mění. Takže když jsem došla dolů k pastvinám, usoudila jsem, že bude moudřejší se už do dalších větších akcí nepouštět. 

Ještě, že byl tak krásnej den. Sluníčko fachalo a tak jsem si složila mikinu, co jsem měla kolem pasu pro případ, že by mi bylo chladno a uvelebila se v kostřavě. Tak jako jsme to udělaly ondynoj, když tu byla Peťa AP. Kostřava dělá naducaný polštáře a tím pádem krásně izoluje od země. Takže v tomhle místě už dávno neplatí, že meze jsou ještě studený. Nejsou. Jsou pěkně vyhřátý. Louky teda, ne meze, to je fakt. 

Ještě než jsme sem došli, stihli jsme si hezky po ohařsku zaaportýrovat a i si míčkem zablbnout. Tak jsem ani nemusela mít výčitky, že se budem placatit na místě. A podle všeho to i ohaři uvítali. Tali si zpočátku cárala kolem nás

a my tak měli možnost s Rumajzlíkem oslavencem si hrát a taky se pěkně pomordovat. Páč, co by to bylo za narozeninovej den, kdybychom se nepoprali, že jo.

Pak jsem sáhla do ledvinky a vytáhla pár pamlsku a zahráli si odhazovanou. Což znamená, že odhodíte pamlska do trávy, čoklid si ho musí najít a pak běží honem k vám, páč ví, že když přiběhne, poletí vzápětí další. Nebo takhle. Ti inteligentní to vědí. Ti tupější na to ešče úplně nepřišli a tak se vždycky teda nařítí, odběhnou za odhozeným pamlskem a tak možná v jednom z tisíce případů jim dojde, že když doběhnou bez volání zase k vám, tak poletí další pamlsek. Který z ohařů patří do kterýho tábora asi upřesňovat nemusím 😀 a tak zpočátku běhal hlavně Rumíček.

Pak i Tali postupně objevila kouzlo týhle hry. Pro páníka výborná zábavička, sedíte a házíte miniaturní dobrůtky a čoklidi lítaj. 

Ale! Abyste si nemysleli, že je honim jak nadmutý kozenky, tak helejte, že umíme i odpočívat:

 

A tak myslím, že můžu říct, že měl ten Rumoušek moc pěknej narozeninovej den, ne?

 

Mám tu ještě dvě fotky z toho dne a jen pevně doufám, že nevyjadřujou názor oslavence na to, jak jsme to oslavili 😀 😀

Byl z oslavování tak uondáni, že s sebou pleskli na pelíšky a odmítali se jakkoliv hnout . S výjimkou večeře, pochopitelně. Ale s večerním venčením se prej máme jít bodnout 😀

 

 

 

28 komentářů u „Narozeninový den

  1. Moooc hezké povídání… 🙂 Oba ohaříci si Rumouškovu narozeninovou oslavu užili.
    Chtěla bych být u PetryK psem! 😀 😀

    1. Díky za pochvalu, dorty psí umím moc dobrý, tak to by sis asi jako pes pošmákla 🙂
      Byl to moc hezkej den, takovej poklidnej a zároveň plnej činorodosti.

    1. Blahopřání vyřídím, o veteránovi pomlčím, jsem ráda, že si toho není vědom 🙂 a já to taky za veteránský číslo odmítám považovat 🙂

      1. Je v nejlepších letech. 🙂 Mně se moc líbilo, že jak ta léta přibývala, tak sil moc neubývalo (to asi ten vižlí temperament), ale stále stoupala úroveň komunikace a vzájemný symbiózy. Tak vám oběma přeju, ať to tak taky máte, a ať je Rumíček hlavně zdravý, to je nejvíc.

        1. Ano miluju to, jak člověk pak se psem prostě sroste a jak se vzájemně víc vnímáme. Milovala jsem to s Ešátorem. Mně překvapilo u Bubinky, jak to tam taky naskočilo, přes to, že jsme ty roky před tím spolu neodžily. Ona ale byla pes který měl v sobě moudrost věků. Rumíček to má do ní taky. Jestli jednou to bude mít i Tali, bude se jednat o sasrak 😀

  2. U Petry by chtěl být každý psem… myslím, že i někteří naši psi, nejenom my 🙂 🙂
    Jinak samozřejmě přejeme Rumíčkovi všechno nejlepší a hlavně to zdraví, protože to je opravdu nejdůležitější..
    Rozdíl ve stolování je tedy opravdu velmi patrný – myslím, že Rumoušek musí být převlečený nějaký klidnější a rozvážnější plemeno do ohaří kůže, páč jinak to není možný…Talinka se s tím zkrátka nemaže – znám to dobře z domova… jsou jak rodný sestry.
    Jinak co se týče té komunikace a symbiozy – musím se taky pochlubit – doma už nám to taky tak poměrně funguje…venku je to tedy kapánek horší..

    1. Já úplně nevím, ešivá každej pes by u nás chtěl být psem. Páč jak fšicí říkaj, mám laťku moc vysoko. To ta vižla, no. Jak je to napůl človíček, tak pak člověk rychle uvykne.
      Stejně jako Rumíček stoloval i Ešátor, taky byl distinguovanej, zatímco Bubi byla též schopná si šprajcnout misku v krku. I když ne tak výrazně, jako Tali. Asi že ty feny, co mají za úkol zachovat rod?
      Evi mám radost, že se takhle posouváte. Ono jim to prostě dlouho trvá, jak jsou velký, než jim to doteče do mozkovny a zpátky. 🙂

  3. Rumíčku, všechno nejlepší k narozeninám.
    Páník na videjku z výkopu na tě volá -gumo!! Tss. Nejspíše odvozeno od Gumídka, ale stejně… Přešel si to s noblesou jak se na výjimečnou, osmiletou psí osobnost sluší. 🙂 Hlavně buď zdravej pejsku, ať se takhle můžete ještě dlouho škádlit.
    Nebo ho sežer i s tou lopatou. 🙂

  4. 🙂 Guma se jmenovalo Brtníkovo morče, když byl malej. Ale tady to vychází právě z toho Gumídka – jen to k tomu Gumovi doputovalo. Já jsem zpočátku velmi protestovala. Do momentu, kdy jsem nebohýho Rumíčka oslovila-aniž bych ale chtěla!! ……Gumotěs – následně Gumoděs a dopracovala jsem se i ke Gumicukovi. Strašlivý, jak u nás ty jména cestujou. Nicméně pořád, pořád je to můj Rumíček, Štajníček, občas teda i Gumátko.

    Tvůj návrh, sežrat pánika i s lopatou ráda vyřídím 😀

  5. Taky to mám tak. Používám milion variací na jména a sama někdy tápu jakým myšlenkovým pochodem jsem k nim došla. 🙂

  6. Rumíček je opravdu hvjézda – tolik různejch gezichtíků.😁 Dodatečně šécko nejlepší k narozkám a hlavně ať zdravíčko slouží. 💖

  7. Tak Rumíčku, všechno nej… Pěknou oslavu ti uchystali. Moc se mi líbí, jak opatrně Rumíček ochutnává dort, zato Tali svůj kousek přímo vdechla.

    1. jojojo, to on dycinky nejdřív zlehýhka…. aby se rozplynula asi 😀 😀 a pak se do toho pustí. Aspoň mu takhle dýl vydrží 🙂

      1. S tím vdechnutím jídla z misky,jestli to nemůže být tím,ze Bubi a Tali neměli dost žradla než k vám přišli.Taky jsem se s tím setkala az u pejska z útulku.Ti co byli doma od stenda to nedělali.

        1. Jo to může být. Mně hlavně přijde, že je to i spojený s tím, že je to prostě fena zakladatelka rodu a tak musí sežrat co nejvíc, aby měla dost eneržíje pro potomstvo.

  8. Stajniku, Rumicku, ty kluku usata! VSECHNO NEJ k narozkam, hlavne zdravi a dalsich mnoho, mnoho let ve tvy bajecny smecce preju! 🙂 Posilam poradny blemcos a potreseni packou, veteranskej vek sice mas, ale vubec na kmeta nevypadas. 🙂

  9. Jak si Rumíček u dorta krásně čeká, a hlavně – von si to čekání užívá 😀
    A Talinka na tý první fotce na louce s vyplazenym jazykem vypadá jako ten vlk z Pohádek ovčí babičky 😛

    1. Jojo, Rumoušek je pan Disciplína, to on umí takhle hezky čekat a o to víc si pak dobrůtku vychutnat. A máš pravdu, šla jsem se na tu fotku kouknout a celej vlk z Ovčí babičky!!! 🙂 🙂

  10. Já bych nechtěla být u Ešusovejch psem, páč Brtnik mi tejral Koněva!

    Rumíčkovi – Hujerkovi vše nej k narozeninám hlavně ať je zdráv 🙂

    A víš proč Tali hltala a Rumajzlík způsobně seděl?
    Páč Tali tam měla drobky a Rumajzlík to měl v celku, to se docela blbě jí, nejdříje potřeba kousek oblemcat a pak může kousat.

    1. Jojoooo u nás to nejni žádnej med, u nás je čoklid začasto velký chudáky! Ba úplně největčejší na celým širým světě 😀 😀 .

      Tali neměla jen drobky, taky měla taky pěknej kus dortika, ty drobky okolo byly zpomalovací, aby až zhltne ten kusanec, aby jí to zdrželo, než to vysbírá a nešla hnedle sežrat ten Rumoušův dortík.

  11. rumicku, vsechno nejlepsi! a ja si 27 vlastne skoro i pamatuju, protoze 29.3 pred 8 lety bylo taky nadherne 😀 😀 se mi to aspon bude dobre pamatovat kdy jsou rumickoviny 🙂

  12. Rumíčku vše nejlepší k narozkám!!!!!!!
    hlavně-zdraví,míčky,v létě konvičku na zalívání:D

    1. 😀 no jasněěě, konvičku na zalívání. A nejlíp hadici s nekonečným proudem vodičky a bazének k tomu 😀 . Už se mu blíží sezóna 😀 Teď začaly ty jarní stíny, kdy musí dělat borderu, pak přijde vodičková sezóna… ooooo ten se má, pořád něco! 😀

Napsat komentář: Zuuzka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..