Přes to šécko, co se poslední dobou událo  a přes to šécko, co nás čekalo….. Pokračování textu Přes to šécko…. →

Nemám teď moc prostor psát. 

Respectíve ho nemám vůbec. Dřu. Dřu jako kůň v lese a pak už nejsou fakt povětšinou síly. Ani ne tak něco napsat, páč moje ruce jsou kulometný a tempo psaní vražednější, než má Kobra  11 😀 . Ale v hlavě to sestavit ten příběh. 

A tak teď ráda sáhnu po tématu, který tady dlouho nebyl. V dubnu jsme zachránili toho nebožáka javorovýho bonsajovýho. Já jsem si vyzjistila, co šécko potřebuje a jak by měl vypadat jeho ideální příbytek. Zrealizovat ho, nebyla v našich podmínkách zrovinka legrace, protože prostě není čas a nejsou volný ruce. Takže – to jste ho viděli, jak bydlí ve svojí dočasný garsonce. Bohužel jsem neudělala fotos, když jsme si ho přivezli domů, takže vy už jste ho viděli poměrně rozpaženýho. V tom obřím květináči se mu libílo, takže rostl a sílil dál. 

A v mezičase se Brtnik hecnul a udělal mu jeho nový a stálý bydlení. A protože tento typ javorů, jak mě poinformovala paní zahradnice u nás v práci, potřebuje ke své spokojenosti výpar – což znamená vodičku – bylo nutné pro něj zakoupit nějakej ten zahradní vodní zdroj. A tak k tomu všemu prostě bylo nutný vykopat jámu, vysypat to pískem a posléze tam uložit pro pana Javůrka jeho vlastní óserko. To se nám ta záchranná akce ještě malinkatě prodražila 😀 . Ale….

No snad se mu tam bude bydlet dobře,  co myslíte?

Jo a …. když už bylo to jezírko… mohli jsme díky němu zachránit i jednu vodní květenu, která v jakýmsi hobbymarketu byla určena k sešrotování a tak se nad ní Brtnik mnou nakažený zachraňováním smiloval a vzal ji bydlet k nám. Tak snad se jí tam bude dařit. Hlavně, aby oba přežili svou první zimu.

Od minulý středy sem taky ……….. Pokračování textu Sem nejen Éliška →