Páč u nás se po dlouhý době, kdy se dělalo hlavně (nejen, ale hlavně) povenku -střecha, dvůr – a ještě to logicky nešlo dotáhnout do zcela vítěznýho konca, tak teď se něco novýho děje uvnitř.
Protože jsme naplánovali, že než se bude dát dělat zase venku – což bude hlavně dozdívání štítů a udělání podbití střechy, aby se mohlo začít zateplovat – tak, že tenhle zimní čas využijeme k tomu, že se právě bude pracovat uvnitř. Přes to, že zimní doba teplotám pro výrobu malty a betóna zrovna nepřeje. Ale když je člověk koumák a je k tomu prostor, tak se to vyřešit dá. Neboli – když u nás byl Ričrd a Brtnik ještě v rekonvalescenci – dotáhli spolu míchačku ze zahrady do dílny, kde Brtnik udělal dostatečný prostor, aby se tam vešla. A nejen míchačka. Taky hromada písku. Tím pádem -písek nebude zmrzlej, voda se dodá teplá a míchat se taky bude v teplotě nad bodem mrazu.
A tudíž! Tudíž se mohl Brtnik vrhnout na dostavbu naší předsíně. Resp. jedné její části, páč až se to pospojuje jednou, bude to jedna předsíň celistvá.
Že jsme v mezičase boje s dírou venku před domem, zbourali stěnu mezi obývákem a tou předsíní víte, a to, že jsme ji pak postavili znovu taky. Částečně. Tu, která byla hnedle vedle dveří skorem až ke stropu a tu druhou trochu částečně. I proto, že já jsem do té zdi vymyslela okýnko. A nahoru jsme spolu s Brtnikm vymysleli takovou vychytávčičku, která to celý opět logicky zdržela, protože se k tomu muselo podniknout několik kroků.
A teď tedy nastal moment, kdy jsme si mohli vyhrnout rukávy a vrhnout se na to. Tedy hlavně Brtnik, to je jasný. Bylo ovšem nutno trochu ošetřit prostor 😀 😀 , protože bylo jasný, že malta a bordel budou lítat všade:
Rumíček je opravdu flegmatický pejsek 😀 a jak můžete vidět na druhé fotce vedle něj, je u stěny už nainstalované pouzdro na zašupovací dveře. Aby netrčely do prostoru a nepřekážely. A aby mohl být tím pádem klidně celý prostor otevřený. A nebo naopak, abyste se nenápadně mohli zavřít, když budete chtít soukromí a nerušilo to dojem.
No takže se házelo maltou, stavělo a taky trochu „bouralo“ , jako třeba zásuvky, nebo když bylo zapotřebí zasekat dráty. A uklízelo se.
A tady máte výsledek první hrubé stavby:
A tady….. už jsme o kus dál:
Součástí toho všeho ruchu bylo i vybourání původních vchodových dveří, čištění trámů a……další různé „drobnosti“.
A momentálně to tedy vypadá ….tadáááá…… takhle. Ještě zdaleka nejsme u cíle. Dveře šoupačky jsou tam jen na zkoušku, musí se osadit dveře místo těch původních, musí se udělat štuky, vymalovat, musí se srovnat a dobetonovat – pospojovat podlahy a nakonec položit dlažba, ale už teď už teď tu předsíň naprosto miluju:
No, já taky, já taky…
ale už s tím pohněte, prosím, ať můžete ještě předělat včelín na ubytování pro hosty.
Viděla bych to takhle nějak:
https://www.spaninamedu.cz/
No to víš, že jo, já si tam tak budu tahat lidi! Domů! To nechám těmdle komercionalistům z odkazu.
A fčelín nebude pro hosty, ale pro bylinky, budu tam mít svou bylinkárnu a vařit tam lektvary.
„…a vařit tam lektvary.“
Když se přestaneš líčit, barvit, zůstaneš v psím oblečení a budeš se i trochu víc hrbit….
úplně si to umím představit.
Nemusím se hrbit, stačí, když se mi Mouses ubytuje na zádech 😀
a barvení- momentálně právě se musím dokopat k tomu, aby se tak stalo. nebyla barva, muselo se objednati a te´d furt není buď čas a nebo chuť.
Takže já už našlápnuto mám.
Tak si uvědom, jak tyhle báby kořenářky s kocourem na hrbu často končily 🔥🔥🔥
Já neprojdu dvířky v kamnech. 💪
Petrs:
a proč myslíš, že trénuju na koncertech ? 😀
Thielli, do pece to šlo akorát v Mrazíkovi, ve skutečnosti byly ty ohníčky o trochu větší a dvířka neměly.
Já už dávno. 🤣 Mě už se i malý děti bojí, když po nich loupnu pohledem.
Žádná kouzelná babička Libuše Havelková… 😂
To mi připomnělo, jak jsem jednou tichou větou a velmi milým pohledem sudnala spratka houpajícího se na tyči v tramvaji. Ani nepípnul.
Petrs
Ach tááák. Myslíš hranice. Tak to zhasnu tukem dřív než ten začne hořet.
Opět budu hnusně přízemní – udusíš se kouřem. A pokud tělo neshoří, bude to jen důkaz tvého čarodějnictví a jistě vymyslej nějaký další způsob jak zajisit, aby ses do něj třeba nevrátila – což už ti ale bude dost jedno.
🐃🐃vy máte téma🤦
Tak tady jedna megašikovná osoba s megašikovným týmem dokáže nevídané pokroky v budování lepší předsíně a vy byste z ní udělaly strigu! K tomu tématu se nepřidám a budu chválit a obdivovat všechno – včetně Ilegalitového Rumíčka 😀
Což mi připomnělo jak jsem jednou v býbýbývalé práci musela na chvíli nechat Barouška na pobočce – už nevím kam jsem prostě potřebovala zaběhnout. A ti dobráci mi ho zatím obalili potravinářskou fólií 😆🤪
Taky dobrý, chůdě Barda.
Za dávných časů si prý baletky na trénink obalovaly záď igelitem, aby takto hubly 🙂 Nevím teda, čeho tím chtěli dosáhnout kolegové na Barouškovi 😀
Eva B.
Ilegální Rumíček je boží. On ten ťutík vydrží opravdu trpělivě šécko.
Včera se přidělávala furta pro dveře do verandy /tam kde byl původně vchod/ a pochopitelně se nepřidělávala sama, ale za bohatého přispění pana Stavitele. Opět práce, s kterou se mrcasil tři hodiny! a není to nějak extrémně vidět. Futra totiž křivý, navíc se musely přiřezat a tak to furt uprvavoval, vyndaval, vracel….. a v půl osmý skončil. A je to vidět? Moc ne . Ale! Až tam budou ty dvéře! To bé krása!
Futra byla křivá od stáří Domečku nebo se na nich někdo podepsal neumětelskou úpravou?
Na futrech se rukou neumětelskou podepsal výrobce :-(. Neb jsou nová, ta dřevěná. Stará plechová šla do kšá, byla vybourána při dostavbě verandy a dočasně nainstalována zpět tak, aby při jejich vyjímání už nebylo nutno dělat tak velkej bordel.
to je věc 🙁 a řemeslník Stavitel aby to pak předělával…ale nebude to vidět, až tam budou dveře, ne?
Ne,nebude, páč on je precizní detailista. A šikovnej. Jen s tím právě bylo na tři hodiny práce. Díky tomu, že někdo jinej odfláknul tu svou.
To je pak těžký 🙁 Pravý řemeslník to nikdy nenechá zbastlené, i když to trvá a trvá. Máte kliku, že ho máte.