Nedá mi to se nepodělit, protože jsem byla překvapená jak doslova překvapivě nenáročná na přípravu a výborná pro chuťový pohárky domácí paštička je! Kdo máte rádi paštiku, třeba už je doma vyrábíte, tak pak je zbytečno asi čist, ale kdo nevyrábí – třeba proto, že mu to přijde náročný, tak jako kdysi mě, tak koukejte jak snadný to je:Začala jsem s kuřecíma játrama, aby to bylo jednodušší, možná časem postoupím o levl vejš
500 kg kuřecích jater
necelá kostka másla
2-3 lžíce smetany
2-3 lžíce červenýho vína (kdo se chce rozšoupnout, může hýřit whískou, portským, koňakem, my obyč vystačíme s vínem-může být i bílý)
1 menší cibulka
1-2 stroužky česneku (dle velikosti česneku a chuti strávníků)
bylinky – směs doma sušených, ale v pohodě vystačíte třeba s tymiánem, jak je v původním receptu, nebo si přidáte svoje nějaký, co máte doma)
sůl a pepř.
Játra omyjeme, očistíme od takových těch „sajrajtů“ /já je hodila za sebe slintajícím ohaříkům na pelíšek / a nakrájíme.
Na pánev hodíme hrudku z připravenýho másla (zbytek přijde na řadu potom) – prostě tak nějak no . Játra nesolíme, ale opepříme a posypeme bylinkama. A chvíli potrápíme na másle.
Pak když jsou játra opečený, ale ještě ne úplně hotový, přihodíme najemno nasekanou cibulku a nasekaný česnek. Potrápíme, až cibulka změkne.
Jakmile je cibulka měkká a játra komplet opečená a na řezu jsou ještě lehce hnědo-růžová přilijeme víno . Chvilku vydržíme, než se alkehůl odpaří. A úplně nakonec přilijte tu smetanu, zamíchejte a odstavte.
A jde se ihned mixovat – játra se musí mixovat ještě horká! To je důležitý. Takže překydnout do mixéru, osolit a hned nahrubo rozmixovat.
Poté postupně!!! nikoliv najednou, vhazovat kousky másla a nechat lehce promíchat, než hodíte další. Až hodíte ten poslední, nechte ještě chvilku mixovat, aby se vše opravdu promíchalo.
Teď přichází fáze kterou lze vynechat – když máte rádi třeba hrubší paštiky, aleeeeee…. vyzkoušela jsem na vlastní kůži, že se vyplatí ji nevynechat. Prostě a jednoduše to propasírujete přes cedník a uvidíte, co všechno se i přes dokonalý promixování zachytí.
No a máte následně krásně hladkou a výbornou paštiku . Tu nandáte do skleniček a pokud nespotřebujete hned a nebo chcete být za hvjézdu, tak si rozpustíte kousíček másla a tím povrch ve skleničkách zalijte. Před tím lze na povrch umístit pár kuliček barevnýho pepře a při servírování budete za hvjézdu úplnou
Ještě dovětek – když jsem vyráběla paštiku podruhý, nějak jsem se zamyslela a cibulku s česnekem frkla na pánev současně s játry. Rozdíl podle mě nebyl žádný. Takže tenhle mezikrok lze vynechat. A překvapil mě Brtnik, kterej o paštiky nikdy moc nestál a vůbec ne o ty hrubšího ražení. Když jsem propasírovala, dala jsem mu ochutnat to, co cedníkem neprošlo. Byl tou hrubozrnností nadšen. Takže – příště možná zkusím vynechat i to pasírování . Ale u vepřových jater, z kterých už jsem to taky zkoušela (a paštika byla výborná) , bych od toho pasírování asi neodstupovala. Protože tam je ta hrubost větší.
Tak jestli do toho půjdete, tak dobrou chuť – na chlebíček čerstvej je to mňam! A víte co v tom máte, žádný éčko, žádnej sajrajt. Jen to, co jste si tam dali. A nezabere to fakt moc času.
Mnam to vypada a urcite je. Jen se mi s tim nechce crcat, ideal by byla sklenicka plna dobroty strcena pod nos.
No je to výborný! Já klidně i pošlu, až budu vyrábět příště, je to opravdu hned a jednu skleničku klidně postrádat můžu :-)- ale nevím, zda to přepravu přežije?
Nee, nic neposilej, ja jen zertovala, Ivanku. Prepravu by to treba prezilo, ale pojidat pak jatrovou pasticku poslanou postou bych nemusela prezit ja.
No to jsem právě myslela, že jako v jaký kvalitě by to dorazilo. Můžem zkusit až v zimě.
Mňám, určo prubnu
Díkes!
Dennyky
vřele doporučuju vyzkoušet, fakt. netrvá to nějak dlouho, není to složitý. Já mám paštiky ráda (a proto na mě z těch čtyřech skleniček zbyla jen jedna sklenička a vostatní sežral Brtnik, kterej paštiku nějak výrazně teda prej nemusí
, ale jsem ráda, že si je bere do prasé , páč pak aspoň nemá hlad a nacpe si pupek, kterej narozdíl ode mne nemá) a už dlouho jsem si říkala, že to někdy zkusím. A nechtělo se mi do toho, páč to vypadalo složitě podle všech, v tý době mi dostupnejch, receptů. Ale nejni. A člověk potřebuje jen pánvičku, robota a cednik, pokud to chce pasíroat. Nezahnojí si ani půlku kuchyně, jak jsem se obávala. Je to zase v podstatě šup-šup a du vod toho
a výsledek výbornej.