Jo, páč jsem se minulej čtvrtek hecla a rozhodla se, že vyrazim. Autem.
Tam, kam jsem ešče sama nejela. A navíc jsem se začala i těšit. Co na tom, že je to jen kousek od nás. Pro mě to bude velkovejlet.
Pojedu pro vajíčka!!
Podařilo se mi totiž, díky Brtnikově hodné kolegyni Andree, dostat se ke zdroji domácích vajíček. Což mě velmi potěšilo. Hlavně teda proto, že nebudu nucená kupovat vajíčka od slepiček, který jsou chudery někde zalígrovaný v klecích na roštu. Nechci, tohle podporovat a tak jsem nadšená z toho, že mám díky panu T. a jejich malý farmě možnost to vyřešit. Jasně-vyplývá z toho i to, že budeme mít vajíčka zdravý a normální, ale primárně to dělám právě proto, co jsem psala. Ty zdravý vajíčka jsou skvělej bonus.
No a nejen vajíčka ale! Oni totiž mají i kozenky a tak tím pádem i………sýr! Tož jsem si rovnou předobjednala jeden s oříšky, jeden s koprem a jeden s chilli. A byla jsem zvědavá, jak budou chutnat.
A ve středu mi právě pan T. volal a dohodli jsme se, že dojedu následující den. Zodpovědně jsem si prohlídla mapu, ešivá na mě po cestě nečeká něco, co by mě mohlo na těch pár kilometrech zaskočit a abych věděla kam mířím. Byla jsem připravena!
Ve čtvrtek jsme tedy dojeli domů a zatímco Brtnik šel pro ohaříky a pak s nima ven, já si seštelovala sedadlo po svém dvoumetrovém muži, natočila si zrcátka a zcela nadšeně vyrazila!
BYLO TO ÚÚÚŽASNÝ! 😀 Opravdu. Já vím, že se to asi dá těžko pochopit, protože kdo řídí už roky, tak zapomněl. Kdo neřídí, tak nezná. A těch pár z nás, který se do toho pustí takhle na starý kolínka, tak to nás moc nebude. Ale prostě bomba. Projela jsem zodpovědně až na konec naší vesnici a pak jsem si to spokojeně fordila po malý opuštěný silničce, která se vine mezi pastvinama a loukama podél potoka. Tenhle úsek je tak krásnej, že tady by rozhodně, ale rozhodně pan doktor z Vesničky mý střediskový to auto natuty nabořil. Páč by se kochal vo sto šest!
Já se ale kochat nemožu, protože sem zatim malořidič. A tak poctivě a zodpovědně dávám požoooor na cestu, točim tim kolečkem, co mám před sebou a míchám bencýýýn měchačkou, co je vedle sedadla pilotova 😀 😀 . Dooobrodrůůžo děsně veliký helejte! Přesto, že pršelo, pro mě bylo krásně a ač je to opravdu pár kilometrů a já se řídit bojím, tak jsem si to užila, jak kdybych jela kolem světa. Byl to báááječnej pocit.
Dojela jsem do vesnice, kde pan T. bydlí, správně odbočila do správný uličky a zaparkovala na místě, který jsem si radši předem v mapě vyhlídla 😀 . (Co bych dělala, kdyby místo bylo obsazený, naprosto netušim 😀 ) Krásně sem tam zaplula a to už mě pan T. viděl a šel mi otevřít. A propukly farmářský orgie!
Zakoupila jsem celý veliký plato nádhernejch různobarevnejch velikejch vajíček a dostalo se mi k němu i doporučení. Tak tři dny počkat, než je začnu třeba vařit natvrdo, páč čerstvý vejce se blbě loupají. Aháá, to jsem nevědíla. Já dycinky myslela, že dělám někde chybu, když vejce nešlo oloupat – a je pravda, že to bylo vždycky vejce domácí, ne kupovaný, který sedí někde v regálu.
A pak přinesl pán ty sýry a já mohla vybírat. Jak jsem si předobjednala, vzala jsem napoprvní ten s oříšky, chilli a koprem. Ty další – pažitku, brusinky a čistý sýr, si nechám na příště. Kopr bude jen můj! Brtnik kopr nesnáší, takže tady se dělit nebudu muset. A povídala paní, že mám ještě den počkat, protože jsou úplně čerstvé. No…. tak to se těšííím.
A pak mi ještě nabídli, že mají čerstvě nadojeno, ale zatím nesvařeno, a že když si to svařím, můžu si vzít i mlíko. Jo! Svařím a mlíko chci taky, chci úplně šécko 😀 . Než to pán dal dohromady, asistovala nám tam malá černá feňulka jménem Aninka. Nejdřív se bála – pětiměsíční špuntík to je – ale pak jsme se skámošily a i mi šla oblíznout ruku. Odcházela jsem nadšená a s pocitem, že jsem dokonale zabezpečila naši rodinu tím nejlepším, co můžu sehnat.
Hrdě jsem usedla do auta, kam jsem uložila svou vzácnost a protože jsem byla ve slepé ulici, musela jsem si najít plácek, otočit se a pak už jsem mohla “uhánět” k domovu. Jooo, kdyby se mi takhle krásně za volantem sedělo vždycky. S takovou lehkostí a radostí. To by bylo. Leč toho se pravděpodobně nedočkám, páč jak je to dál, než přes dvě vesnice, chytá mě nerf a obavy. Dojela jsem dom, řádně zaparkovala a odnesla domů ten poklad.
Vajíčka jsem uložila do chladna, sýry do lednice a šla prvně v životě svářet vlastní kozí mlíko. Povidlo se mi to dokonale, stejně jako vychladit ho bez škraloupa. A taky jsem si hnedle dala. Mňam! Vůbec nesmrdí a chutná dobře. Když dorazili domů ohaříci, podělila jsem se s nima a byli stejně nadšení jako já.
Nu, takže jako zásobovač nejsem marná, sehnala jsem si zdroj masa hovězího, mlíčka, vajíček, másla, brambor, kořenový zeleniny, jablek a teď už i kuřata z farmy. Ty k nám doputujou v brzký době, už mám objednaný 4 kusy. Jako první bude kuře po řecku! Myslím, že si pro ně taky budu muset někam dojet a už se na to těším!
S tím loupáním čerstvých vajec si vždycky vzpomenu na návštěvu čerstvý zemědělský inzenyrky před 40ti lety,kdy mi vytkla že jsem ji dala špatný vejce,pač ji nešly oloupat.🤣🤣🤓
😀 😀 chudinka pani inžynýýrkaaa 😀 😀 , já to vždycky brala tak, že jsem někde v procesu udělala chybu, nenapadlo mě, že by to souviselo s nějakou vlastností vajíček. A když už tak bych spíš právě čekala, že ty starší jakoby půjdou hůř loupat a ono ejhle, obráceně. I když asi logický to je, protože jak vejce stárne, odděluje se to asi od skořápky víc tou blankou, že jo?
No v podstatě to vejce uvnitř se zatahuje,jak vysychá.Když nedas na slepice pozor,maji třeba velký prostor,tak ti slepice udělá někde hnízdo.Zanáší.Perličky jsou v tomhle prebornice.Čerstvý vejce poznas když ho dáš do sklenice s vodou ,zůstane u dna,starší se postaví na špičku,to co plave je na vyhození.
Jseš šikovna žes dojela,,pro me bylo nejhorší dycky couvání.😃😁
Jo tak jsem si to nějak teď právě zodpověděla, co to způsobuje. Dík za potvrzení.
Jooo couvání, na to jsem byla pyšná, jak sem to pěkně uďála! Vytočila sem se jako profík 😀
Ono ty čerstvý vejce jdou jakžtakž oloupat, když se hned přendaj do neteplý nádoby a přelijou studenou vodou, ale je prostě lepší použít až pár dní starý.
To řízení chápu, takhle mezi vesnicema, nikde žádný auto, to je řízení i radost. 😀
Já vždycky vajíčka přendavám hned do studený vody, to mám naučený u jakýhokoliv vajca. Vyndat a přelít ledovou vodou. Tuhlento jsem netušila. říkala jsem si- vařila jsem je třeba dýl než těch deset minut, nebo je blbě zchladila a nebo tak něco. Tetkon budu chytrá jako to rááádio.
Tahle cesta je fakt malebná, já se teda nekochám, na to nemám gule a zkušenosti, ale člověk to pochopitelně vnímá, že je tam hezky. je tam klid, pastviny auto fakt člověk nepotká. Kráása. Asi budem jíst hodně vajíčka, abych zase mohla jet 😀
No já je taky přelejvám studenou vodou, ale proto, aby zchladly a mohly se hned loupat. Ale u těch starších to jinak na nic nemá vliv a jestli se nechají samovolně vychladnout a nebo se přelijí, je jedno. Ale u těch čerstvých je fakt pak lepší loupání, ale pořád to stejně není ono, tak to dělám jen v případě nouze, že už starší nemám.
Ale jinak teda vlastně mě nikdy ani nenapadlo, že tohle někdo neví. 😀 Ale s vejcema z obchodu asi tyhle problémy nejsou neb tam čerstvý asi nejsou nikdy.
Maya
Já se tenkrát valela smichy.
Taky me taková věc vůbec ne napadla.A od zemědělský ing.
No, no právě, z obchodu se to člověku nestane. No takže vajíčka si prostě počkají chvilinku dycinky, když už to vím a bude to.
Jé, nostalgie jako blázen. Jsem sice městské dítě, avšak v předškolním věku většinu roku pobývající u babičky na vesnici. Zpočátku mi kozí mlíko nejelo, ale zvykla jsem si. A tady je jedno z možných vysvětlení proč mne, ač neočkovanou, míjí kurvavirus. Klepu na dřevo.
“To jsou paradoxy, pane Vaněk”, dneska si, bohužel, ze svýho důchodu nemůžu dovolit kupovat kozího sejra tak často, jak by mlsná huba chtěla. 🙁
Hi hi, a taky mi při čtení naskočila letmá vzpomínka na Mekdonaldovic Betku a její shánění domácích vajec. “Prodávám jenom svým sousedům.” 🙂
A taky jsem vzpomněla svých šoférských začátků, robustní gazík s motorem ve předu dodával jakýsi falešný pocit jistoty a můj anděl strážný měl fakt často honičku.
Tak si řízení užívej a všade dobře dojeď. Nějaký plechy se nepočítají. 🙂 🙂
Kuskusi – gazík by byl můj sen. Mám ráda neohrožený auta a to von je. Jen žere jak prokopnutej 😀
Hehe a na Bettýnu Mekdonaldovic jsem si taky vzpomnělaaaa! Až bude tak nějak hodně hotovo, chystám se, že si tuhle knížku vytáhnu a začtu se do ní. Moc se na ní těším. Vždycky, když jsem na Zvířetníku četla něco od Abyt, bylo to jako číst Bettýnu 🙂 , to jsem si vždycky taky pošmákla. Mám ráda tenhle styl psaní.
Kdybys byla blíž, pošlu kozího sýra bedýnku, ale….. přežilo by to?
Ať tě to ani nenapadne! Jsi laskavá, ale myslím to vážně.
Prosím, nic neposílej.
No ono jde o to, v jakým stavu by to doputovalo? Je pravda, že když se počta hecne, umí to dostat z Prahé do Ostravé za den, ale přeci jen- člověk neví v jakých teplotách? Bála jsem se takhle poslat do Bohumína i paštiku.
K titulu – aby ne, velkej pan musi mit velkou holku. 🙂
A jak ja ti rozumim s ritenim po malych, vesnickych silnickach. Clovek se kocha, jede na pohodu. Zadna dalnice, kde se riti lidi ve vozidlech silenouu rychlosti.
Domaci vajicka jsou blaho, uz abyste meli vlastni slipky. Ja beru od souseda, to je labuz, vyrovnane velky, cisty, zloutky zlutakovaty. Jo a samoze mu vracim skorapky vysuseny, ze taky budes vracet? To maj slipky rady. 🙂
No…… to velkýmu pánovi úplně nevyšlo, aby měl velkou holku, jsme jak Pat a Patašón 😀
Je to tam tak útulně krásný, to má člověk opravdu z tý jízdy radost (páč tam vůbec nic nejede, že jo :D) a celej svět má pro sebe.
Jojooo, domácí vajíčka jsou výborný. Jasně, že schovávám skořápky (to jsem schovávala už i pro Olinku, když mi občas mohla dát nějaký vajco, co měla navíc- teď jí slípky zloběj). To je přímo moje povinnost vrátit skořápky a futerály.
Dávno tomu, co jsme měli řadu potravin od babičky – vajíčka, maso (kuřecí, králičí, husí, kachní, vepřové, kůzlečí – samozřejmě ne vše najednou😉 ), ovoce, zeleninu. Kozí mlíko bylo jen pro psa a kočky, my jsme měli kravský, často jsme upíjeli čerstvě nadojený. 😊
Já kozí sýr ráda, kupuji v BILLE, bývá několik druhů. Když se dostanu do Orlických hor, na Rampuši je farma Sokolí hnízdo, kde si vždycky koupím farmářské výrobky – máslo, sýry, jogurty.
Kimi
Dlouho ses neozvala,jak ti je?
A proč ne najednou, proč si neudělat posvícení,ne? 😀 😀
No já musím říct, že jak ze sýru jsem nadšená, tak z toho kozího mlíka jsem trošku rozpačitá, není cítit, to vůbec právě, ale má takovou jako ………slanou? chuť? To u kozího mlíka neznám právě.
Farmářský dobrůtky jsou skvělý.
Jsem ráda, že Tě vidím, jak píše Zlatka, jak je?