Milena z Prahy
Myslela jsem si, co dneska udělám práce, ještě poslední korektury a konečně upeču išlský, na který mám od včerejška těsto. A vono prdlajs. Po obědě přišli naši nejmilejší sousedi odnaproti a přinesli nám rozlučkovej ajrkoňak. Věděli, že se budeme stěhovat, ale nevěděli o Davidovi. My to všem říkáme postupně a individuálně, ale toho času, co to zabere… Oni mají podobný problémy s jedním synem.
Jinak, co se týče bramborovýho salátu, my ho každoročně trochu odlehčíme. Začínali jsme vytuněnou tučnou verzí s vejcema natvrdo a šunkovým salámem. Obojí jsme už vynechali a naopak přidali syrový jablíčko a tak třetinu majonézy nahrazujeme jogurtem. Takže ho děláme jen z lojovitejch brambor, kořenový zeleniny, trochy kyselých okurek jablek a cibule (tý fakt málo a ještě jí zbavujeme štiplavosti tím, že jí nakrájenou v hrníčku zalijeme lžící octa). A brambory je dobrý loupat a krájet ještě teplý a pokapat lákem z kyselých okurek.
Denny,
tos dala dobrej odkaz Čajdě na tu Kuchařku pro dceru. Tam si taky často chodím pro rozumy 🙂