Neboli mrkef.

Neboli hotová, unavená.

Měli jsme od pátku dovolenou, protože. Zítra, až to budete číst, nebo o trošku pozdějš. Přijede velikáááááánanááánský auto a přiveze spoustu betóna. Na střechu a na základy budoucí verandy. A my museli stihnout hrozně moc věcí, aby se stíhalo šécko připravit. Myslela jsem si, že si najdu chvilku a sednu a dopíšu některý z rozepsaných článků  a nebo aspoň udělám stavební deník, abyste měli představu co šécko jsme tu provozovali.

Ale prostě makat na stavbě, házet lopatou, vařit, uklízet, venčit a večer umřít, to je tak maximum, co jsem dokázala. Připravit pořádný povídání už ne. Teď jsem si sedla, že se na to vrhnu, ale je už zase půl jedenáctý, ráno musím vstávat, protože po osmý přijede ten mix, tak už nestíhám a věřím, že mi to s pochopením odpustíte. Že zrovinka v pindělí, nemáte co číst. Ale já fakty musím do peří. 

Tak dobrou, nebo dobrý ráno, poledne, odpoledne. Vydržte a díky předem.