Tohle máme s Rumouškem hodně společný.

Fascinaci vodičkou! Nejlépe tak vodičkou v pohybu. A já jsem vždycky chtěla do zahrady nějakou tu pohyblivou vodu, nejlíp potůček. Ten se logicky nezadaří, když nám tam neteče, že jo. Ale po tekoucí vodičce jsem vzdychala furt. To Rumoušek to má jednodušší. Ten jde, popadne hadici, přinese vám ji a “Pusť vodičku” . No a vy jste pak ten, kdo způsobí, že má tu vodičku v pohybu k dispozici. Vzhledem k dlouhotrvajícím suchým létům s touhle zábavou trochu šetříme a nahradila jsem ji hrátkama s konví. Takže když on někde vidí konev, popadne jí a jde se k sudu, abych mu vodu cákala do vzduchu. Takhle on to má zařízený. Enemže co já??  Já prt. 

Ale!! Ale!!! Pánboh mě má rád! Asi se mu mě zželelo a tak mi cestou okliky  poslal do cesty SOLÁRNÍ ČERPADÝLKO!!!!!  A poslal ho přes Louk ze Zvířetníku. Psala jsem jí přání k Velikonočkám a při té příležitosti se dozvěděla že…………. MÁ NOVOU ÚŽASNOU HRAČKU. Solární čerpadýlko! Vokamžitě to se mnou prásklo do židle!! Tý vogo!! To je!! Solární – tedy k tomu není zapotřebí tahat nějaký dráty zemí, odebírat enérgii a tak jako podobně!! A fugnuje to, funguje to, když to už má Louk odzkoušený. Asi bych váhala, kdybych to objevila jen tak na netu, páč prostě, když dneska prej nabízej solární sušičku… a pak vám přijde šňůra na prádlo…. 😀 😀 , tak co já vim, že by přišlo v balíčku, kdybych si objednala solární čerpadýlko, ne? Málem jsem se nadšením přeskočila a hnedle doma předestřela. Brtnik nejdřív byl za skeptíka, ale netrvalo to dlouho – i tím, že už to bylo odzkoušený někým koho známe. A tak ještě toho dne objednán jeden kus.

A já se nemohla dočkat. Úplně jak ten malej harant jsem byla. Budu mít čerpadýlko, bude vodička!! A hned jsem spřádala plány. A taky si představovala, co na to Rumíček… Hm Rumíček…. ešivá já bych mu neměla pořídit taky jedno čerpadýlko? Jeho vlastní? Do lavoru domů na balkon????? 😀 😀 Bavili jsme se doma představou, jak by byl nadšen a posléze i představou, že bych ovšem nestačila běhat a vodu dolívat, protože by záhy vodu buď vylemtal, nebo i vycamral (edit na slinty, který by tam vyrobil jsem zapomněla 😀 ). A následně by se s ním muselo nesčetněkrát ven, páč by byl jak průtokáč. Tolik vody v sobě neudrží nikdo.

Prozatím jsem ovšem celá nedočkavá čekala, až ten můj sasrak dorazí. Dorazil. Akurát před tím prvním prodlouženým víkendem. Ideální čas. Ovšem jak se to vezme teda, protože ten víkend byl celej spíš tak jako zataženej. Což ovšem nebránilo tomu, provést aspoň zkusmo instalaci.  Bylo nutno v óserku najít plácek, kde to není moc svažitý a bude tam čerpadýlko stát, kam umístit ten solární panýlek, aby to bralo co nejvíc sluníčka a tak jako podobně. Akurát, když jsme provizorní instalaci dokončili………. tak vykouklo sluníčko a já mohla jásat.

“JOOOOOOOOOOOOO”, ryčela jsem nadšením, “vono to čerpadýlkujeee, vodičkááá vodičkujééé!” Moje radost neznala mezí. A nevadilo mi ani, že tryska čouhá z vody – prozatím. Páč to natuty nějak vymyslím, abych to schovala. A že přívodní kabílek jest přehozen přes větev lísky, aby ho ohařiska nestrhli, až tam budou proudit. Solárek prozatím umístěn do vyvýšenýho záhonu, kde mohl chytat bronz a uvádět tak vodičku do pohybu.

K mýmu ohromnýmu nadšení. A…. nejen mýmu 😀 😀 .

Kdykoliv vysvitlo sluníčko, běžela jsem k óserku a sledovala, jak voda tryská. No a pak jsem zjistila, že si můžu udělat takovou malou Křižíkovu fontáničku. Stačí přes panel přejíždět rukou a voda tryská, netryská, tryská, netryská……….. a můžete pochopitelně do taktu, že jo. Že bych nějakou rrrramštajní si k tomu časem střihla?  😀 😀 No jak ten malej harant.

Takže… LOUK  – MÁŠ MOJE VŘELý DÍKY. SUPER VĚCIČKA TO JE.