Kulatý číslo si žádá možná trochu zvláštní hádanku.
Nafotila jsem ji cestou pro ten polystrón, jak jsem psala. A je možný, že to třeba ani nebude nějak velká hádanka. Uvidíme. Tipnete si, co za místo jsem to fotila:
Rozřešení pak dám na konci hádání zase o několik řádků níž.
Tak, rozřešení dnešní hádanky je…………. počkejte, já vám k tomu vlastně nejdřív něco napíšu.
Jeli jsme ondynoj pro ten polystrón do Podbořan……….. cesta vede kolem obce Očihovec a mě tam mezi stromy švihla přes oči tahle brána a rychlý náhled do prostoru za ní. Nevím proč, úplně to se mnou cuklo a v duchu jsem si řekla. “Mrtvý hřbitov! Nevěděla jsem, že i hřbitov může umřít!” A stihla jsem ještě upozornit Brtnika na tohle zvláštní místo, kde už i z prvního záblesku pohledu bylo jasné, že má své tajemné kouzlo. Bohužel nebyl čas zastavit a ten kousek se vrátit. Leč – čekala nás ještě cesta pro druhou várku, páč od začátku jsme věděli, že náš vozík to množství polystyrénu nepojme najednou. Takže bylo naprosto jasný, že se tady při druhý rundě musíme zastavit. To místo mě přímo volalo. Fakt. To není básnická nadsázka, to není přehánění, prostě to tak bylo. Proč, to nevím, ale bylo to naléhavý.
A tak jsme se tam poté skutečně zastavili a já pak vstoupila bránou do prostoru skutečně umřelýho hřbitova. Bylo to naprosto něco jinýho, že zrušené různé hřbitovy, kde kdy člověk byl. Tenhle nebyl zrušený, opravdu umřel a vládla v něm prazvláštní atmosféra, která mě něčím úplně spolkla.
Na první letmý pohled to vypadalo, že tam nic není, ale při bližším zkoumání jsem objevila dva náhrobky vedle sebe, resp. vlastně dvojnáhrobek: 
Nápisy nejsou už moc čitelné, možná manželé? Sourozenci?
Popošla jsem dál a tam najednou v tom zmaru, který postihl i poslední odpočinek……… jako posel, že není vždy všechno ztracený……..byl tulipánek před rozkvětem, který se prodral dalším osamoceným náhrobkem a dělal společnost dvěma umělohmotným kytkám. (Bohužel na té fotce není tulipán úplně dobře vidět, ale najdete ho tam.)
Stála jsem tam a děsně mě to dojmulo. Jak se ten prďola tulipánovitej snaží ukázat, že život má velkou sílu, i když dostane na frak. A ty dvě umělohmotný kytky, který nebyly úplně stoletý, mě přiměly k zamyšlení, že se ještě i poté, co dojde ke zmaru najdou jedinci, který nezapomenou.
Zvláštní místo, zvláštní. A vy, kdož byste se tam někdy někde v okolí vyskytovali třebas na výletě, zkuste se tam dostat a podívat se. Třeba vás to osloví stejně silně jako mě. Musela jsem se s váma o tohle podělit.
Tak první, co mě napadlo, je brána na hřbitov. Židovský, bývalý 🙂 Ale náhrobků nevidím, takže to může být něco úplně jiného. Brána do podsvětí třeba 😉
Jo, me taky prvni napadl hrbitov, ale zas na ty prvni fotce je nejakej betonovej domecek, ktery tedy hrbitovne nevypada, tak nevim.
Hádejte, bádejte 🙂
To bude nějaká zámecká obora.
je to oplocený prostor, starou stěnou někde v lese, tak mě napadl hřbitov, ALE .
domek mi nevadí, máry byly na hřbitově, aby se nebožtík mohl probudit a nepohřbil se někdo živej, ale spíš to umístění. hřbitovy se stavěly u kostelů, nebo za vesnicema, ale tam by byla nějaký příjezdová cesta, takže an hřbitov to nevypadá.
co může být ještě oplocené v lese? nějaká obora? ale to vypadá na menší prostor, takže závěrem rozsáhlého bádání a kecání NEVIM a těším se na rozhřešení
Hřbitov – to mě taky napadlo jako první, domek by mohla být márnice. Ale vzpomínám si, že když jsem jezdívala třeba na leopardí srazy do Lužan, že jsem míjela takovéto objekty a byla to zadní brána do parku u zámku nebo tvrze. Park nemusí být vždy upravený, existuje spousta zanedbaných.
Nevím, proč mě napadl hnedle po hřbitově prasečák.
Jo, bývalý prasečák i s výběhem 🙂
😀
je to jasný, proč Tě to napadlo – má to souvislost se žrádlem přece 😀
🙂 🙂 ale já vůbec nemám hlad. Ani chuť na jídlo a tolik sprostých slov už jsem neřekla dlouho. Zapomenu totiž na bolavé krčisko, udělám prudší pohyb a jako když tě kopne kůň. Volat jauvajs jauvajs nepomáhá…. 🙂 Aspoň vynosím pléd od Ježíška. Dostala jsem opravdický kašmírový a je hebounký a teplý, mám ho omotaný kolem hlavy a obratle si libují a nevysíraj tolik. 🙂
Hlad nemáš proto, že ho mám já, hroznej – sežrala bych i hroznýše 😀 Za chvíli jdu naštěstí na oběd.
Jéé pléd bych si tady dala líbit. ale – jen tak mimochodem, pokud máš pléd omotaný kolem hlavy, když Tě bolí krčisko, možná to nebude úplně funkční, milý sultáne jelimáne, 😀 😀 😀 . Zabalit krk mi přijde logičštější 😀 😀 jehehééé – mizim, než dostanu na budku, že si z Tebe vystřeluju jak ten Tvůj krk.
Vypada to jako zanedbanej park nebo bejvala obora ci statek? Netusim, ale zarostly je to pekne.
Tak jsem dala rozřešení do článku 🙂
moc hezka hadanka, ackoli starej hrbitov odhalis na prvni dobrou vetsinou 🙂 ale s tim pribehem to je super
Tak hrbitov nakonec, jsem si to i myslela, ale cula jsem naky vetsi kulisarny.
“To místo mě přímo volalo.”
Tyhle pocity taky znam, mista umi vypravet, pritahovat, odpuzovat.
Fifi, Čajdo – ano, ano – nakonec to hřbitov je, ale dokud jsem tam nevešla, jistota nebyla. Ten hřbitov je opravdu mrtvý, ne zrušený, ne opuštěný, ale prostě umřel a tiše tam odpočívá. Fakt zvláštní místo o který jsem se chtěla podělit .
Hádanku čtu až dneska. Je to tento hřbitov? https://cimiterium.cz/hrbitovy/detail/3125-ocihovec
A o něco dál jsou i pozůstatky židovského hřbitova https://mapy.cz/zakladni?x=13.4351005&y=50.2163616&z=16&source=base&id=1923741
Ano ano, je to on, ale na těch fotkách není ještě tak úplně prázdný. Bordel tam tedy není, tak jako je vidět na některých těch fotkách, ale hroby tam nejsou téměř žádný. A koukám, že ten židovský hřbitůvek je na tom ještě hůř. Doufám, že to udržím v paměti, protože do Podbořan jsme nejeli naposled, tak se tam kdyžtak taky podívám a můžu dát hlásání. Díky za inspiraci.