Na místě a jde se do akce!

Byla to úlevička, když jsme vystoupili z vlaku a čekala tam na nás Dennyky se svou bandou 😀

Popředstavovali se fšicí s Thielli a Rumíček nám to uvítání okořenil svým sexuálním harašením, neb Koněv zrovna dohárala. Rumíček, stejně, jako to měl Ešus, je nejvíc radostný, když fena dohárá. To by se rád stal přímo neovladatelným. Což mu pochopitelně neprochází, nicméně tentokrát jsem to s povděkem nechala na Koněvovi samotné, která mu několikrát rázně vysvětlila, aby krotil svoje vášně a já sama do toho moc nemusela vstupovat. Jen, když bylo nutno. Štréz z vlaku okamžitě zapomenut a ščastlivě si rotoval prostorem a kolem Koněva. 

Já jsem sice původně chtěla z vlaku nejdřív zamířit rovnou k Dennyky domů, kde odhodíme bágly, ale! Tady je tak krásně, že ………..že jsme šli nejdřív trochu povenčit. Ke krásným rybníkům, které jsou ne až tak daleko od nádraží, že za to i to vláčení batohů stojí. My jsme se s Rumíčkem mohli nadechnout a společnost se tak příjemně rozptýlila a nenápadně popropojovala. Byla jsem tady zpátky po sto letech. Mám to tu moc ráda, a teď to bylo – po tý cestě tuplem – jak napít se živý vody 🙂 . Nekecám. Opravdu. Bylo příjemný počasí, klidný hladiny rybníků, všude kolem zeleň ……….a ticho. A žádný lidi. Krom rybáře. Pepy? tuším, že se jmenuje Pepa?  Psi si ščastlivě poletovali, Rumíček se chodil hlásit a pak předvedl, že i moudrý pán, jako je on, se může stát retardérem. Místo, aby do vody vlítl, jak je jeho zvykem, šel tam pomalu po předních… a jak to asi tak mohlo skončit, když tam byla hloubka, že jo 😀 😀 . Nechali jsme chvilku plynout čas a pak jsme sbalily s Thielly batohy a zamířili všichni k Dennyky dom. 

Tam měl Rumoušek další zážitek – resp. další z mnoha zážitků, které měl pro něj ten den přichystaný. Poznal Dennyky kočénky. Všechny tři. A my taky je pochopitelně poznali. Pro mě bylo překvapením, jak droboučká stvoření to jsou 🙂 . Na fotkách působí jako mnohem větší. Pro Rumíčka byl překvapením jejich počet. Tři. Víc než jednu kočku viděl naposledy jako malý, když se šel právě s kočičkama seznamovat k mojí kamarádce, aby je znal a věděl. Tehdy se jich, jako ščenátko zprvu bál, byly v přesile a byli to pro něj  bubáci. Teď už je velkej kluk, takže neutíkal nikam, ale! Byly tři! Resp. popravdě hlavně dvě, protože Cairuška, malá černá pardálice moc nemusí lidi (jak já jí rozumím!!), takže byla spíš zalezlá ve svém úkrytu pod postelí, nicméně Rumíček ji zajímal a tak občas vylezla a o to víc zase zajímala ona jeho.

Pro značný počet kočének zapomněl Rumíček, že je v domácnosti se sexuálně atraktivní Koněvovou. Tohle bylo kupodivu větší lákadlo. Chodil opatrně za kočičkama, které z něj měly očividně srandu a občas mu to daly najevo. Byl moc hezký moment, když on byl skloněný a jedné z nich-nestíhám je rozeznat, vím, že jedna má na čelíčku hvězdičku, ale která je která, mi pořád uniká – opatrně jazýčkem umýval hlavu.  Nikomu jsem to neříkala, ale byla jsem na něj uvnitř moc pyšná, jaký je on milý a pečující stvoření. 

Tak jsme si seděli, porůznu klábosili  a pak nám přivezli pizzu k obědu. Měla jsem hlad jako vlk, protože snídani jsem moc nedala. A po tom blbým začátku jsem ani ve vlaku neměla chuť sníst tu plněnou housku od snídaně, co jsem si s sebou zabalila. Přiznám poctivě, že jsem se musela převelice ovládat, abych tu pizzu nesežrala celou já 😀 . Pod stolem tábořily kočénky a dělaly si srandu z fascinovaně hledícího Rumíčka. Pohoda, klídek, člověk úplně zapomněl, že by měl být nervózní, protože na něj čeká velká akce. Tak velká, jakou ešče nikdá nezažil. Bylo totiž evidentní, že můj plán, sedět někde tiše v koutě a případně podepsat knihu, o kterou bude mít někdo zájem, nevychází. Rozbil mi to už v pátek Brtnik. Kterej mi předehrával do telefénu scénku, kdy budu hovořit před těmi, kteří přijdou. ???? Cože? To bych tam jako měla mluvit???? Předpokládala jsem, že si ze mě dělá fakt jen legraci. Z omylu mě vyvedla Dennyky, který jsem obratem zavolala, abych se ujistila, že si jen dělal tu legraci.  “Ne, nedělal, jasně, že tam budeš muset mluvit.” uvedla mě do reality.

No nazdar! 😮 Co budu dělat? Ne, co budu dělat, to už vim, budu mluvit, ale…..co budu mluvit?? Začalo se mi kouřit z hlavy, jak jsem usilovně přemýšlela a pak jsem hned zatepla začla sázet na papír myšlenky.  A kupodivu se mi to dařilo. Dávalo to hlavu a patu, i mi to šlo celkem tzv. “do huby”. Zbývalo se to trošku naučit, abych mohla mluvit z patra. To zvládnu ve vlaku…….. 🙂 . Jak to bylo ve vlaku víme, tam se nezvládlo nic, natož se podívat na to, co chci říct těm, kteří si najdou čas a přijdou. 

No, takže nastal čas, abych se šla zodpovědně připravit, abych …………abych působila jako velká spisovatelka 😀 😀 😀  Asi je vám jasný, že tohle taky klapnout nemohlo 😀 😀 😀 😀  

31 komentářů u „Na místě a jde se do akce!

  1. Správně si to pamatuješ, předsedo, Pepa a dokonce Zajíc, na rybách 🙂

    Včera jsem o tomhle nšem krásném kraji mluvila v práci (ano “zase” jsme nic nedělali) Kolegyně Zuzka měla narozky, šéf jel měl nějaké lítání, ale zapůjčil nám kancl s tím, že si tam můžeme něčím ťuknout, udělat kávu, požrat chlebíčky a dorty. Ale byl tam jeho syn šéf junior tak jsem mu říkala že jste byly nadšené. Dal mi za pravdu, že je to krásný kus země a že buhužel ti co tady bydlí to nevnímají . Ano každodenní starosti atd…ale já je mám samozřejmě taky, ale snažím se je nějak odsunout do pozadí (ano až tam) a žít a vnímat… a já vlastně mosím poděkovat mamce za to, že jsem tady. A jestli klapne to co plánujeme, tak budeme na stará (ehm ešče starší kolena) bydlet pod Milešovkou, kde je taky ten kraj kouzelný 🙂 já vlastně děkuju i tomu, že jsem měla možnost poznat vás tady stejně postižený milovníky psů přírody a zvířat všeobecně.
    A taky holkám, že sem na konec světa dorazily :-).

    1. A jo! Zajíc na rybách! 😀 😀

      Já jsem taky moc ráda, že jsme dorazily – zrovna si těmahle pocitama dotuju duši – a jsem moc vděčná, žes to takhle vymyslela a zorganizovala.

  2. No já to zorganizovala kvůli sobě a né kvůli vám, víš? Páč mě tyhle věci dost nabíjejí a navíc jako ten vodnář nemám rád stereotyp. A navíc mě ta organizace fakt baví 🙂

    1. sobče! Na vostatní nemyslíš! Jen na sebe 😀

      No ale ano, lidé kteří žijí na daným místě jeho krásu nevnímají – u nás to stejný. Nikdo nikam nechodí – dobře pro mě! Nikdo si neužívá tu nádheru, kterou přijíždí domů a má ji kolem sebe. My jo.

  3. Ano jsem sobec a ty jseš střevo, žes nezežrala tu pizzu, zbyly tam ještě 4 kousky cca ani Thielli jí nesnědla. Měla jsem vás víc hlídat.

    Jo kočičky byly zvědavé, esli náhodou to nové zrzavé nebude u nás taky bydlet, zvířecí návštěvu ještě neměly.
    A nevím která z nich tak temně vrčela 😀

  4. Denny,

    váš kraj je opravdu krásný, já se do něj vrátím. Jen to už nebude s českými drahami. Také to nebude hned tak, protože pro mě to byl moc hezký víkend, ale teď zase potřebuji tu samotu ve své koleji. V létě mě možná vykolejí Petrs01 se svým dálkovým plaváním, i to pro mě bude psychický výdej trochu, do toho jsem včera adoptovala tu starou paní. Na jedenu stranu jsem nemohla jinak, ale na druhou stranu se bojím, aby mě nepotřebovala víc, než já mám sílu dát… takže na mě je to všechno dohromady značný sociální vír.

  5. Thielli – my do tohoto kraje pojedeme nejspíš začátkem srpna – na týden. Tak – POKUD – by ses chtěla vracet v tuhle dobu a v té samé společnosti, tak termita víš a POKUD by ses připojovala, budeme pochopitelně rádi. Protože se můžeme protínat, být sami, a tak jako podobně, jak to koho napadne a na co bude mít náladu.
    Teď jsem si dohledala , o jakou adopci se jedná. Thielli – jsi úžasná. A řeknu Ti to, co bys řekla mě – dáš jí tolik, kolik můžeš. I tak to pro ni bude hodně velký bohatství.

  6. Pěkně nás napínání, a ano kraj to je nádherný. Předloni jsem tam s kamarádkou trávila týden , bydlely jsme v Brtníkách, (kousek od křižovatky), moc jsme si to užívaly. A kupodivu jsme skoro nikoho nepotkávaly. Hned bych si to zopakovala. Docela by mě zajímalo, jak by Emča reagovala na kočenky, moc s nimi nemá zkušenosti. Těším se na pokračování.

  7. …bydlely jsme v Brtníkách, (kousek od křižovatky), moc jsme si to užívaly…..

    😀 😀

  8. Thielli
    chápu, chápu, ikdybys přijela, samozřejmě tu nebude tolik lidí, mohla by sis plout jen tak sama se sebou…

    Asteris
    ano o tom to je, že tady zase těch lidí tolik není.
    Páč kdo nebyl v Brtníkách na křižovatce jako by nebyl :-DDD

  9. V Brtníkách můžete být v klidu. To byla jen taková chvilková představa.
    Jsem celá radostná, když si sama dojdu nakoupit a k lékaři.
    Se mi strašně stýská po Beskydech, ale mám se na co těšit. Dostala jsem k narozkám voucher s platností – dokud porostou houby. Si určím den a to mne pak naloží (na zadní sedadlo pěkně s nataženou haxnou) a odvezou až na Gruňeček. Tam si můžu šmejdit po okolí jak dlouho budu chtít a zvládat. Jen se obávám, jestli trefím ten správný den. Kdysi mi stačilo ráno otevřít okno, zhluboka se nadýchnout a věděla jsem na tuty jestli rostou. Ve městě vím prt.

    1. Kuskusi!! To je krása!! Mám radost, pojedeš do Beskyd, šak to sama víš, že je tam krásně , i kdyby houby nerostly. U nás už rostou. Včera přinesl Brnik tři praváky, krásný, ale………… mě to nejde! Já už asi houbu jíst nikdá nebudu???? Dáš pak report z výletu??

    2. Kuskusi, existuje stránka nahouby.cz. Tam se píše i to, kde zrovna rostou. Ne teda úplně konkrétně, ale pro tvoje potřeby by to mohlo stačit 😻.

  10. Jj Mili, poslední dny mi vyskakuje ze Seznamu podobná reklama s výskytem hub v Česku.
    V těch Beskydech bych to viděla tak na první polovinu září. Moje nejmilejší roční období.
    Haranti ve škole, chaty a chalupy osiří, všade ticho, ranní mlhy a vůně lesa… občas o babím létě pořádně zafouká a zaprší a ráno už bývá pořádná kosa, ale pak vykoukne zubaté sluníčko a ty se vyhříváš v jeho paprscích….bože, a ty barvy v podzimním lese!

    1. Už tam sem, už tam úplně jsem, jak jsi to popsala. Mám fotku – je teda z Jeseníků, ale to není podstatný v tomhle případku – a přesně to všechno, co píšeš, tam je , krása.

  11. Kuskusi,

    přeji, aby sis to užila. Beskydy… ach tam bych jela hned… jenže daleko, předaleko pro našeho psího poblijóna… ach jo.
    Doufám, že výlet budeš mít all-inclusive. Pěkně s kafíčkem v termosce, bábofkou, s pomocným doprovodem, co ti potáhne košík…. a ty budeš jen ukazovat klackem… “tamtoho mi seber”… “tady toho taky…” “a támhle po smrkem… tam vlezeš taky…” 😊
    “a tohohle pěknýho si seberu sama…

  12. 🙂 🙂 Thielli, jen ať mě tam pěkně dovezou a pak ať táhnou kam je srdce povede. Já jsem v lese nejraději sama, popř. se psem. Pro sichr budu na mobilu, kdybych nedej bože někde zapadla a snad bych snesla někoho i na dohled, ale musel by být zticha a plazit se v dáli po horizontu.
    Su nevděčná megra. 🙂

  13. Kuskus
    Beskydy mé milované mám je raději než Krkonoše, my se chystáme v srpnu ke kamarádce do té Komorní Lhotky, chceme se podívat mimo jiné na Velkou Čantoryji.
    Loni jsme byli Pustevny atd. Já už tam byla, ale chtěla jsem aby je viděl i Roman, tak se mu moc líbilo a dodnes čučí když dávají v tv Panoráma jé koukej, tam jsme byli 🙂

    A jak tě čtu, vnímáš to steně jako já…já bych jela až tak v půlce října, ale Roman má autokross u Balatonu v srpnu, takže srpen. Ale zas kamarádky má takový větší bazén, takže ho aspoň využijeme 🙂

  14. Dennyky, gurale a tzv. polská část byla trochu z ruky. Já mám prochozené Beskydy spíše na tu slovenskou stranu. Ze Starých Hamrů na Grúň a směr Bílý Kříž a pak dolů údolím po pašeráckých stezkách přes slovenské hranice a vylezeš zase v Česku na Konečné pár metrů a opět Slovensko směr Kysuce a zase přenádherná krajina. Na Kříži byste se vyřádili s Čajíkem, vím o tajných loukách s několika druhy chráněných vstavačů. Fakt, pro samou orchidej není kam šlápnout. To by byly fotky od mistrů.
    A naložit se po túře u kámošky do bazénu je top. Ať vám dovča vyjde podle představ.

  15. Pobavilo ke ze na rumicka byly 3 kocenkya zapomel na koneva zcela:D

    Jojo, u rybniku u denyky je to paradni:)

    Tesim se na pokracovabi

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..