Vážení a milí, mám pro vás příjemné nekynologické oživení. Dneska ne o psech, ale o koních. Respektive o jednom koníkovi. Respektive o jedné kobylce.
Plemene Morgan.
Reportáž o tom, jak tahle kobylka se svou paničkou vyjela za hranice mě tak zaujala, že jsem si šla zjišťovat trochu víc o tomhle plemeni a bylo to zajímavý čtení. A pak mě napadlo, že by vás ta reportáž třeba taky zajímala a poprosila jsem, zdaliž bychom ji nemohli zkopírovat sem. A mohli, tak přeju nejen příjemný čtení, ale taky pokoukání, protože na krásný koně se vždycky dobře dívá.
EDIT – pro případné nějaké budoucí čtenáře- omlouvám se, ale fotografka, která fotky dělala si nepřeje, je takhle zveřejnit, což je její plné právo, které musím respektovat a tak bohužel musí fotky pryč.
DAY OF THE MORGAN HORSE – 12.8.2023 – Kirtorf, Německo
Po zániku oficiální německé asociace morganů po covidu se pár chovatelů z DE rozhodlo a uspořádali den morganů, jehož součástí byla dopolední chovatelská přehlídka (výsledky byly oficiálně zaslány na plemennou knihu do Ameriky) a odpolední show program. Přihlášeno bylo 26 koní, od hříbat, přes hřebce a valachy, až po klisny.
Vyrazili jsme v pátek v šest hodin ráno – cesta 550 km, trvala s hengrem osm předlouhých hodin. Téměř celou cestu jsme jeli po německých dálnicích, ale min. polovina byla v omezeních kvůli opravám, takže děs a hrůza. Dokonce si mě vyhmátla dálniční policie a odvedli si mě mimo dálnici ke kontrole. Jeli se mnou kamarádi – manželský pár – nekoňáci. Do cíle jsme dorazili někdy v půl třetí odpoledne, Knedla zvládla cestu naprosto v pohodě, ubytovala se v maštali a seznamovala se s vedle stojící morganicí. My jsme se šli ubytovat do předem domluveného ubytka – to by zasloužilo samostatnou reportáž…. – a hlavně dát si sprchu. Potom jsme vyrazili do asi 12 km vzdáleného městečka Alsfeld, kde mají neuvěřitelně nádherné starobylé centrum plné až 700 let starých hrázděných domů a domečků. Neuvěřitelná atmosféra, jak z kreslených pohádek, kdy se domečky různě naklánějí a uhýbají a vyplňují i ta nejnemožnější místečka uvnitř hradeb. Uvažujeme, že se tam vrátíme na nějaké předvánoční trhy, to musí být nádhera.
V sobotu ráno vstávačka a do stáje, kde jsem důkladně vypucovala a naleštila kobylu i sebe a už jsme jen čekali na začátek chovatelské přehlídky. Co mě trochu zklamalo byla úroveň předvedení – jak co se týká poslušnosti a ovladatelnosti koní, tak outfitu vystavovatelů. Ten nebyl nijak dopředu určen, takže já si vzala svůj závodní westernový kostým se zdobeným kloboukem,
ale ostatní prostě předváděli koně v potrhaných kalhotech s tričkem apod. Za mě nedůstojné vzhledem k významnosti akce. Rozhodčí alespoň mou snahu o slavnostní vzezření velmi ocenil. Přehlídka probíhala v jednotlivých skupinách dle pohlaví a věku koní a kobyly šly až nakonec. Předvádějící vždy vstoupil do haly s koněm, v kroku obešel jedno kolečko a koně měl sestavit do předváděcího postoje (to naštěstí díky showmanshipu Knedla výborně ovládá). Rozhodčí koně posoudil, zapsal si poznámky a potom musel předvádějící s koněm na vodítku oběhnout halu v klusu.
Pak se kůň pustil do volnosti, aby předvedl taky cval.
Po jednotlivém posouzení všech koní v dané třídě nastoupili tito koně ještě ke společnému posouzení a k udělení konečného pořadí. Bylo hezké, že ke každému koni uvedl rozhodčí celkem dlouhý popis, co se mu líbí/nelíbí a proč se zrovna tento kůň umístil tak, jak se umístil. Každý kůň dostal flot a přední příčky také věcné ceny. Knedla se umístila na krásném 3. místě, byla oceněna mj. úroveň předvedení, poslušnost a harmonie s předvádějícím 😇🥰 a také se velmi líbila její elegantní hlava. Slabším místem je krk, který je prozatím slabší – o tom vím, je to mladý kůň, který ještě ani nepracuje. Celkově bylo hodnocení moc hezké, měla jsem velkou radost a byla náležitě pyšná na Knedlíčka.
Odpoledne byla na programu Show, která měla ukázat morgana jako univerzálního a všestranného koně. Celý program byl pod palcem německé chovatelky morganů, která s nimi i hodně vystupuje – ve volnosti, na dlouhých otěžích a různá další show čísla – a celá byla moc hezky připravená, s velmi různorodými čísly jak jednotlivých koní a jezdců/vodičů, tak skupin. My se s Knedlou zúčastnily dvou společných představení, kde jsme v celkovém počtu 8 morganů nejprve jen představili morgany a jejich historii a potom v druhém čísle absolvovali takový koňský “kruháč” s bubáky
a překážkami (deštník, chůze po matraci, přes plachtu, po mostku, umístit přední nohy koně na pilon, projít pod zavěšenými balonky, táhnout za sebou velkou nafukovačku atd…). Knedla se chovala naprosto vzorně a až na malý zádrhel u jedné překážky splnila vše na výbornou a nikdo by v ní nehledal tu hysterku, co z ní doma stále všichni dělají.
Poté přišlo na řadu naše vlastní vystoupení. Dlouho jsem přemýšlela, co s čerstvě obsedlým koněm předvést tak, aby to bylo pro diváky zajímavé. Nakonec jsem zvolila takový jakoby průřez výcvikem Knedly od věku jednoho roku po současnost, kdy jí jsou čtyři. Probíhalo to tak, že moderátorka četla popis co, jak a proč v kterém věku koně dělám a já na place předváděla ukázky
(osahávání malého hříběte, vodění na vodítku, couvání, ustupování, side-pass, targeting a clicker training, vysílání na kruh a lonžování, práce na dvou lonžích, sedlání, základy pod sedlem). Nakonec se to ukázalo jako velmi dobrý krok, protože většina publika byli samozřejmě laici a bylo vidět, že je to opravdu zajímá. Knedla byla naprosto skvělá, před tolika lidma a se řvoucíma reprákama všude kolem poslouchala na slovo, plnila vše, co jsem chtěla, na dvou lonžích chodila jak profík a dokonce jsem si na ní i sedla a pod sedlem předvedla osmičky, couvání i klus. Sklidila velký aplaus (ani toho se nelekla) a já byla pyšná až na půdu 🥰
Večer jsme opět jeli na večeři do Alsfeldu, objevili jsme super restauraci “Kartoffelsack”, kde podávali bramborové speciality a bylo to úžasný. V jednu chvíli se od stolu vedle nás zvedl po zaplacení útraty starší pár, poklepali mi na rameno a pochválili náš výkon s kobylou. Byli to diváci na té akci 😄 A ještě mi řekli, jak bylo vidět, jaký máme s Knedlou krásný vztah a že je kobylka moc krásná a šikovná. Až mi slza ukápla, bylo to tak nečekaný a krásný 🤗
Večer jsem totál odpadla, dva dny vstávání už za tmy, dlouhá cesta a sobotní výkon, bylo to vyčerpávající. V neděli ráno opět brzy vstávačka, naložit kobylu a tradá domů. Ještě, že jsem nejela sama, protože po cca 200 km jsem začala mít totální krizi a chtělo se mi strašně spát, kamarádi mě naštěstí průběžně probouzeli a napájeli colou, takže jsem to s vypětím všech sil odřídila. Domů jsme přijeli ve 30 stupních, totálně uvaření my i kůň, ale se skvělým pocitem. Kamarádům se to tak moc líbilo, že se mnou chtějí teď jezdit pořád.
A já mám prostě nejlepšího koně na světě!!! Děkuju Knedlíčku ❤️
Autorky Efe a její Knedlík.
V rámci diskuze se začalo rozebírat, jak je možné, že se ví…., jak to všechno začalo a tak a Knedlíka panička nám poslala i její křestní list. Je úžasný, že opravdu proklikáním můžete dojít až úúúplně na konec – vlastně……začátek. Koukejte:
https://www.allbreedpedigree.com/emmh+chloe+la+femme
A já vám oběma moc a moc gratuluju.
Vážení jako návdavkem a dodatečně přikládám ještě fotky hrázděných domečků ze zmiňovaného Alsfeldu a musím říct, že je to taky moc pěkný pokoukání, helejte:
Tomu říkám skvělá práce s koněm! A ještě to umět takhle předvést obecenstvu – smekám a gratuluji! A prosím o občasné další nakouknutí do Knedlíkovic úspěchů.
Úžasný že jo? Knedlíček je takový to stvoření, kde člověk už i na fotkách vidí, že je prostě jiný to zvíře, než tak běžný vzorek. A baví mě její ofina, tomu říkám se vystajlovat! 😀 A ten pohyb!
Krásný koník a historii má to plemeno teda zajímavou, jsem si to musela najít, je vidět, že nejen u psů se najdou pěkný historky.
No! A já si říkala, jak to šécko tak přesně ale vědí.
Jako myslíš tu historii? To bude jak u psů, i časově to je stejný, založili plemenku, tam nafrkali jedince kteří odhadem splňovali nějaké podmínky a pak už to jelo jen v tý plemence. Psích plemen taky takhle vzniklo hafo.
Navíc koně mají delší generace než psi, tak se to asi netočí až tak rychle, takže když od smrti zakladatele plemene a založení plemenky uplyne ani ne 100 let, tak z hlediska koně to asi není zas tolik.
A kun taky neobskočí jen tak nějakou klisnu někde na ulici, takže o těch potomcích je asi větší přehled než u psů nebo koček.
Jo, to máš pravdu, ale zase na druhou stranu tehdy se to ještě tak jako nemonitorovalo, píší, že všichni, kdo šli do chovu byli čistě jen potomci toho jedinýho, že všichni vypadali jako tatík. Jak to tehdy mohli tak jako dodatečně sesbírat, když v momentě, kdy on produkoval ty hříbata se nic nikam nepsalo, nehlídalo a tak.
Předchůdce dnešní AMHA (American Morgan Horse Association) bylo založeno už kolem r. 1840, což bylo pouze 20 let po smrti zakladatele plemene, hřebce Figure. Takže ty rodokmeny jsou známy na 100% 😉
Žjoo, tak tahle je to, to mi uníklo. Díkec, se mi bude líp spát, když už se mi to rozlousklo. jsou to krásní koně.
Dokonce jen 20, já se dočetla, že umřeal tak nějak 1820 a koncem století, že byla založená plemenka, i to se mi zdál z hlediska koně docela krátkej čas.
A já si myslím, že u koní to lidi spíš tak nějak věděli i pár generací zpátky, jakože mám hříbě z týhle klisny a tu jsem připustil támhle u souseda, který má hřebce, jehož táta je po tom proslulým Morganovi
Myslím, že koní si lidi víc považovali neb asi byli drazí, pes byl daleko víc spotřební nahraditelné zboží.
Ono je to taky tím, že z kobyly vypadne jen jedno hříbě, takže těch potomků není tolik, jako u psů a líp se to sleduje. Mmch každý čistokrevný morgan má rodokmen, který se dá vysledovat zpět až k tomu úplně prvnímu morganovi. I moje Knedla. Kdo by si to chtěl proklikat zpět, tak můžete tady: https://www.allbreedpedigree.com/emmh+chloe+la+femme
A každý čistokrevný morgan, před zapsáním do plemenné knihy v USA, musí mít DNA testy potvrzující 100% příslušnost k plemeni.
Heleee, proč mi to nepřidává komentáře? Sakryš
Tak znovu: z kobyly dycky vypadne jen jedno hříbě, proto se to i líp sleduje, než třeba u těch psů. Morgani jsou taky celkem dlouhověcí, dožívají se 30-40 let. Každý dnešní čistokrevný morgan má rodokmen vysledovatelný až k zakladateli plemene – můžete vyzkoušet u Knedly a proklikat se zde:
https://www.allbreedpedigree.com/emmh+chloe+la+femme
A každý morgan, před zapsáním do plemenné knihy, musí mít testy DNA potvrzující 100% příslušnost k plemeni.
Tak jo, píšu to naposled! Tak snad se konečně uloží…
Každý dnešní čistokrevný morgan má rodokmen vysledovatelný zpětně až k zakladateli plemene. Dala bych vám sem odkaz na Knedly rodokmen, kde si to můžete zkusit a opravdu se proklikat až k Figurovi, ale nejde mi vložit. A každý morgan taky musí mít, před zapsáním do plemenné knihy, test DNA prokazující 100% příslušnost k plemeni.
božínku,jak by řekla moje kamarádka-to bylo přenádherný,krásný,
moc,moc pěkný a dojemný,paráda!čtu se slzou v oku,
parádička-panička zaslouží mrkvičku-nebo co se koníkům dává za odměnu?
Hmm, asi to nebere odkazy? Když napíšu koment s odkazem, tak se mi neuloží…
Nějak ty komentáře blbnou, zkusím odkaz
https://www.horses-online.cz/index.php?mmi=2smi=&smi=153
Tak odkaz funguje, ale obecně nějak blbnou ty odpovědi.
Efe, jakože fakt u koní lze poznat plemeno z DNA testu?
U psů to teda není.
Že existují ty rodokmeny, to předpokládám, u psů taky až do konce 19.století, taky se mi povedlo u mýho psa nějaký linie tak daleko dohledat, ale že bych za to dala ruku do ohně, že ty informace jsou pravdivý, to fakt ne, i když celkem historkách o počátcích plemene odpovídaly.
Myslím, že to je navázaný na DNA nějakýho prokazatelně čistokrevnýho morgana, možný přímo toho prvního, ale tohle jistě nevím. Zkusím zjistit, jak to funguje.
Efe – žjooo, máte to pojištěný DNA? To je skvělý. Šel by ten odkaz poslat mi do emila? Já bych to zkusila – třeba to u mě půjde?
posláno 😉
Supr mám, můžu to dát jak do komentářů, tak ještě na konec toho povídání? Je to hodně zajímací, že člověk takhle může cestovat tím rodokmenem.
Tak já to zkusím
Tady máme – doufám, že bude vidět Knedlíčka rodokment
a kdyby se to nevokazovalo, dodala jsem to i do článku
aha , tak nevokazuje se to, tož musíte do článku tedy.
Ad ty rodokmeny – jsem se teď začala usmívat. Když jsem byla pididítě, tak moje máma dělala sekretářku tehdejšímu řediteli Xaverova, kterej byl fanda do koní, které tam taky přivedl. A máma vedla karty těch koní – si pamatuju, jak je pečlivě vyplňovala a linkovala. chodila jsem tam leckdy místo do školky. Mojí nej kámoškou byla Caravella – kůň roku 1969, kdy jsem se narodila.
Tomu říkám dream job!
Jo, máma to milovala, hrozně hrozně moc, každej den se těšila do práce /a já občas s ní/. Mnohem lepší, než školka, si troufám říct 😀 Jednou jsem mámě vzala kramle, když byly koně ve stájích volně z boxů a zamíchala jsem se tam mezi ně. Máma se v první chvíli totálně vystíhovala, když mě tam viděla, protože se bála, aby náhodou některej třeba i jen blbě nešlápnul, nebo něco – byly mi tři roky, ale fšicí chodili vopatrňoučce.
Se divim, s takovou minulostí, že z vás nejni koňočlověk?!
No, já jsem chtěla – koně na balkon, svýho, ale máma nedovolila 😀 a ono se to nějak vodehnulo celý. Já jsem chtěla jít na zemědělku a odtama se pak přesunout k ježdění opravdovýmu, ale, že jo holka, tehdy? a na tu zemědělku jsem se vlastním přičiněním nedostala. Na ježdění, opravdový jsem jako malá neměla opravový příležitosti. Pak mě spolkl sport a pak už moje cesty mířily jinam nějak.
Já rodokmeny miluju, ten psí rodokmen do roku asi 1890 mám v excelu, tisíce řádků a sloupečků neb programy byly všechny placený, dohledat to mě stálo minimálně rok života. 😀
Ale je prostě pěkně vidět, že čím dál, tím míň jedinců tam je a furt se opakujou ty stejný.
No ty jo, poslední kůň v PP je z roku 1665? To se fakt už takhle dávno sledovalo? To asi museli mít někde zapsaný, jinak to snad není možný.
Nevyznám se v těch zkratkách, ale předpokládám ch je champion a br birthday? pal nevím co je
Ale celkově je to zajímavý jak u psů, už jen číst ty jména 😀
nebudou to barvy?
To jsou barvy.
ch = ryzák
dk ch = tmavý ryzák
b = bay neboli hnědák
blk = black atd…
A ano, plemenné knihy jsou u některých plemen opravdu prastaré a cenily se jako zlato. Např. u arabských koní, ze kterých byl pak šlechtěn třeba ang. plnokrevník.
Já bych ešče jednou chtěla poděkovat Efe, že jsme takhle mohly nakouknout. A kdyby zase někdy něco sepisovala, tak budeme určo fšicí rádi, když budeme moct nakounout znovu. Já jsem si to teda děsně užila. A hrozně se mi líbí Knedlajs v pohybu, to je nádhera i jen na těch fotkách. Doufám, že to rozhodčí patřičně ohodnotil/a
Jj, určitě, zajímavý to je. A úplně mimo, takže se člověk ještě dozví něco nového. A krásnej koník, jo a taky se mi líběj kovbojský vohozy a ten klobou je parádní a příště prosím ještě nějaký kovbojský boty. 😀
Kovbojský boty sice mám, ale nemůžu je nosit. Přešla jsem asi před rokem a půl na barefoot a jakmile si ty přetěžký koně navleču, tak mi do pěti minut bolestí odumírají nohy… Ale tenhle outfit je pro westernovou disciplínu Showmanship at Halter, kde se nosí spíš perka. Takže mám perka a dokonce barefootová 😉
Och, děkuji děkuji a Knedle vyřídím. Nebo jí to pošeptáte příšče sama do ouška.
Hele rozhodčí mektal spoustu věcí, v němčině, většinu jsem pochytila, ale bylo toho hodně, tak jsem si vyžádala zápis od pořadatele. Ovšem netuším, jestli ho dostanu…
Jo a jestli to vyjde, tak se s Knedlíčkem v říjnu vydáme na MČR Seesee Cupu (seriál westernových závodů), kam jsme se kvalifikovaly. Tak třeba zas něco sepíšu 😉
Vždyť píšeš, že je sotva obsednutá!?
My chodíme jen In Handy – to jsou disciplíny tzv. na ruce, tedy že koně vedu ze země 😉
Tak to jóóó, tak to bychom pak prosím tu reportážičku… Už teď se těším a držím ploutve!
A třeba to poslat i na Zvířetník? Ostatně tomuhle článku by to tam také slušelo! Zajímavé téma, dobře napsané, krásné fotky… navíc propagace plemene i dobrého vztahu s koněm. Co ty na to?
Co je Zvířetník?
https://neviditelnypes.lidovky.cz/zviretnik
panicka i kobylka jsou moc sikovne! chtela jsem napsat klisnicka, ale to by asi bylo konske faux pa 😀
a moc se mi libi ten komiks, ten me pobavil! a jinak to knedle i efe moc slusi, a ten klobouk, ten teda je!
a nedivim se, ze se laikum takova predvadecka libila, protoze sama bych asi netusila, co vse se s konem da cvicit a trenovat a urcite by se mi to taky libilo takhle nakouknout do prace s konem.
jinak ty prispevky obcas schlamstne spam filter, idealne nedavam vice nez 1 odkaz a zaroven muze byt podezrely ten odkaz, ze splnuje vic kriteria spamu… je dobre v takovem pripade dat vedet PetreK, aby se treba podivala, jestli nejsou ve spamu… protoze pokud se mu ten odkaz nelibi, tak pri opakovane snaze vlozit komentar s odkazem to je spis dalsi potvrzeni, ze je to nejaky spam, protoze se to “neco” snazi davat porad a porad dokola 😀
povolila jsem je, tak ted tu mozna budou vicekrat.
bohuzel citlivost spam filtru je osemetna, bud tu budou spamy, nebo semtam neco “zmizi”, ale je to jen “schovane” ke kontrole administratorem.
Jasný, jasný, mě tahle varianta nenapadla. Lepší ochrana před spamem, to je jasný.
To je krásný počteníčko.Ráda si přečtu další.
POZOR POZOR POZOOOR, nepřilítává sice žokej na včele, jako v tý uřvaný reklamě na whísky, ale! Já jsem ještě dostala od Efe fotky z hrázděného městečka Alsfeld, takže jsem to honem ještě vložila dodatečně do článku a můžete se jít pokochat. Je to taky pěkný podívání, nedivím se Efe, že by si plánovala tam zajet na Vánoční trhy, to musí být atmosféra!
Jo, bude tam tolik lidí, že ty domky ani neuvidí.
(Sorry, nějak mám k hromadným akcím veleodpor. Za každou přežitou akci tohoto typu musím pak dlouhé hodiny dejchat v lese, nejlépe sama a za pochodu)
Nejsou Vánoční trhy, jako Vánoční trhy. Nejsem davová fanynka /s výjimkou R+ a DM, to vydržim/, ale trhy v Holomóci jsou moc fajn, na Křivoklátě, když tam člověk nejde v exponovanou dobu, taky fajn, v Mělníku taky fajn, tady si myslím, že to taky nebude jak na Staromáku v Prahé.
Je to malý městečko, neprofláklý, takže si myslim, že to nebude tak horký.
Jinak nedaleko je ještě městečko Gelnhausen – podobné hrázděné domečky, taky nádhera. Pan bratr tam dva roky žil.
Jo, jsou ještě místa, kde je svět normální 🙂
Moc pěkné a zajímavé povídání, na Zvířetníku by se to moc líbilo, to má Petrska pravdu.
No však jen čekám, až se mi ozve Lika 🙂