Jo, pojízdnej cirkus to byl, a ne venčení tří vychovaných ohařů u vody.
Jako, já jsem počítala s tím, že budou nadšený jak malý haranti, protože už dlooouho nebyli u vody, ale že předvedou až takovejhle virvál, tak to mě ani nenapadlo. Ešče, že ten Rumoušek je takovej disciplínovanej, když ty dvě čoudy dělaj furt rozruch nějakej 😀 .
Musim poctivě říct, že kdybych vzala venčit dvakrát takovej počet blech, než co bylo psů, byla by to proti tomu brnkačka. Tali jódlovala už v kufru auta 😮 , když viděla vodu. A dveře od kufru téměř vykopla a z kufru se vystřelila – doslova, fakt – do prostoru naprosto neandrtálsky a primitivně a bylo nutno ji silně dohouknout, aby se laskavě opanovala a vrátila zpátky. A pak už to byl jeden velkej chaos. Talířová zajela do rákosí a zmizela, bábrdle nejdřív zaregistrovala něco pod břenem na kterým stála a vypadalo to, že se chystá na něco zaútočit. Když se mi to podařilo jí rázně rozmluvit, hodila šíbru do vody a naprosto zvlčela.
“Můj zlatej Rumoušku, ešče, že já Tě mám. Tys jedinej normální.” řekla jsem tomu zlatýmu broučkovi nejhodnějšímu a hodila mu aportík do vody. Hodil tam taky šíbru a mizel v dál. Bubi se vysápala zpátky nahoru na břeh, protože potřebovala tlačit. Zároveň, ale potřebovala do vody, takže nemohla jít nějak výrazně dál od břehu a balancovala na jeho hraně. Jak jsem předpokládala, žuchla zpátky do vody i s hovnem u zadku. Bylo jí to jedno, jen se pak divila, kde se v tý vodě vzalo hovno. Že je její vlastní, jí asi uniklo.
Taky chtěla aportík – jako měl Rumouš. A jala se sápat zpátky na břeh. Mrskla jsem jí aportek kousek od ní a ona se za ním nadšeně vrhnula. Dotáhla ho ke břehu a tam ho nechala. A zamířila do křoví, které spolu s vysokou trávou vstupovalo ze břehu do vody. Že tam bude štrachat. “BubinooO! Zpátky!” “Co?” “Zpátky sem řikala, dělej!” “Jo, zpátky? Ahá?” čučela jak dementěv, přestírajíc, že netuší, co je zpátky. ” VEN!” zdůraznila jsem jí to. Pohled signalizující mou mentální retardaci si neodpustila a pomalu se loncala vodou zpátky.
To už zase házela šíbru do vody hystericky ječící Xena bojovnice Taliprdnice, která se fakt pominula docela. Drapla svůj klacek, který jí tam mrsknul Brtnik. Hází jí klacky, aby, když ho nechá v rákosí, protože se jí nebude chtít na břeh, nedošlo ke ztrátě aportu. (mno, nebudeme to komentovat, nebudeme. Nebudeme komentovat, že prostě, když jí hodím aport, tak jí pak taky musím s tím aportem dostat zpátky, a ne ji dovolit, aby ho někde pleskla – Bubrdle je výjimka – s ohledem na věk a jiné záležitosti)
Takže Tali ječela ve vodě cestou tam a ječela i cestou zpátky. Protože zjistila, že Rumouš má taky v akci aportek. Takže to zalomila a ječíc, jela vší silou jak parnik směr jeho aportek. Makala jako blázen, makal i Rumoušek, ale na hysteritkou krávu zkrátka neměl. Tali tam vjela rychlostí motorovýho člunu vystřelenýho z děla a ječíc drapla ke klacku ešče aport a s vyšpulenejma očima to rvala zase na druhou stranu.
Peklo.
I proto, že Bubrdle využila nestřeženého okamžiku a zamířila zase do houští.
Musela jsem vyšťárat Bubrdli z houští, poprosit Rumíčka, aby mi podal Bubrdlí aport, kterejžto jeho majitelka zahodila a předstírala, že neví nejen, co má dělat, ale hlavně, kde je to, co má přinést, hodit Rumíčkovi jeho aport a popoběhnout za Tali po břehu-cestou se přerazit o jakejsi pařízek, o kterej sem se přerazila pokaždý, když jsem kolem šla, či spíš běžela za Tali, která vždycky mířila do opačného konce rybníka, než byli ostatní. Musela jsem tam být dřív než ona, abych ji dostala ke břehu, jinak by zahučela s nadšením do rákosí i s aportem a já bych ji tam zase musela vyšťárat a pak pro aport poslat aby ho přinesla…a…………..
BLÁZINEC JE POKLIDNÝ MÍSTO!
Pak to v jednu chvíli Tali vyšperkovala a předvedla se “ve svým starým dresu”. Neboli zajela tam, kde to prve byla zkoumat Bubrdle a strhla ji pochopitelně s sebou. 🙁 :-/ . Naštvala jsem se na nás všechny – Rumouška vyjímaje. Tady jsem opravdu musela šťárat velmi důrazně a bohužel i zařvat hlasem mocným. Nesnáším řvát, fakt ne. Pak měly obě zaracha a pobyt na břehu. Házela jsem jen Rumouškovi. Tali dostala hysterickej záchvat, jak v dobách pradávných a musela být odvedena k autu, aby se tam laskavě uklidnila a začala se ovládat.
Tož jsem se věnovala čistě jen jí. Neb její kooperace s Brtnikem nebyla úplně ideální. Nabídla jsem jí balonek, potahaly jsme se o něj a já jí ho mrskla do vody. A šla na její oblíbené stanoviště u rákosí, abych ji zase hned z první dostala k sobě. Takhle jsme si to střihly několikrát. V mezičase Bubrdle opět nenápadně zamířila do toho vodního houští a Brtnik si toho nevšimnul, protože se zakoukal na nás s Tali. Bylo nutno důchodkyni důrazně připomenout, že má vypadnout. Vypadla a uraženě se vydala plout doprostřed rybníka.
To nebyla práce s ohaři, to byl hegeš!
Ano, ano, jsou momenty, kdy si říkám, že jeden pes je ideální počet 😀 😀 .
Pak se předvedl i Rumoušek, asi aby držel s holkama basu. Nevšiml si kam letí aport a nedařilo se mu ho hledat. Místo toho mi nosil jeden klacek za druhým. Na což u něj nejsem zvyklá, je to fakt profesijounál. Posílala jsem ho do směrů, ale vypadalo to, jak když se snažím domluvit s obyvatelem Bohnického areálu. Nic. Byl tam v tý vodě tak dlouho, že už jsem si říkala, že se spíš utopí.
A rozhodla se, že to nakonec zkusím s někým, kde je velmi malá šance na úspěch. Poslala jsem Rumíčka do auta. Zavolala jsem si Tali k sobě, dala jí k noze, počkala si, až se na mě podívá a vyslala jsem ji vpřed, ať hledá. Tou dobou byl aport už v půlce rybníka. Plula správným směrem, cestou popadla asi 10 listů a pak………narazila na klacek :-/ . Přesně z tohodle důvodu se psům, kteří by měli nějak pracovat, klacky nehází. Takže připlula s klackem. Pochválila jsem jí, poděkovala a vyslala znovu. Nabrala dokonalej směr a………….. JOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!! Našla a okamžitě sebrala. Tleskala jsem a jásala. Takže zase hlučení a cirkus, ale to jsem opravdu musela, to si zasloužila. Stejně tak, jako si zasloužila tu obří hrst dobrůtek, kterou jsem jí mrskla na zem a za odměnu ji ještě vypustila na chvíli do rákosí. I to si zasloužila a pro ni to odměna je.
Pak už jsme se naskládali do auta všichni. Já trošku “zničená” z toho cirkusu, co u vody probíhal. Mám ráda klídek, živo, akci, ale v klidu a ne jak říká Dennyky – Jak v Brtnikách na křižovatce 😀 .
Ale vlastně byly i klidný momenty, hezký takový. Když třeba Bubrdle pokaždé plula za tím, komu byl zrovna hozený aport a bylo vidět, že si plavání opravdu užívá. Naplovala toho hodně, hodně moc, bábrdle moje. To ostatně fšichni. Páč pak přišli domů, práskli s sebou na beton a po základním vytření naším oblíbeným spešl ručníkem, si vysychali na sluníčku. A my si mohli sednout, nalít si dobrý pití, zírat na naši nově vznikající střechu a plánovat.
pěknej blázinec…:-)))
u nás-cestou od auta k rybníčk se vyvenčí-je to kousek,ale stačí to
Žeryk-vlítne do vody,furt chce nosit hačku,házet hračku a nechce ven-takže,když chceme aby šel ven,děláme,že odcházíme,a ono je taky nebezpečný,aby v té vodě byl dlouho,protože by se mohl přehřát+tam hrozí ještě nevím co-jak se to jmenuje,ale hrozí to u psů co aportují ve vodě-a taky se nám to jednou málem stalo,,,,asi si při tom aportíkování jak pokaždý bral ten aport lokl ntrochu vody a pak už to vypadalo na topení-od té doby házíme chvilku a dost
Dafi-se do vody musí ukecávát pak za obřííího chválení donese 3 krát hračku hozenou tak 10 metrů a konec-ve vodě se ždibec bojí,takže koussek od břehu házet-chválit moc a furt!a odmněnovat
Maxík-dojde-vleze do vody,sedne/lehne-nechodí,neplave,kochá se
Betty-vleze několikrát,udělá si pár koleček 3-4 metry od břehu na dl. vodítku,a vyleze
když chcu dostat do vody Dafi,muisí se vytáhnout Žeryk a uvázat-to má hysterák,meztím ostatní psy nastřídačku chodí do vody z vody-takže já pozoruju psa ve vodě,a psy co jsou venku a čmuchají okolo-jestli se v něčem neválí/nic nežerou
a Martin?jediný co ho zajímá je,že jsem hodila hračku blbě,je u břehu na boku v rákosí a mám ju jít vyndat….ten sleduje jen hračku….,místo psů,takže su vždycky ráda,když odtud vypadnem,jdem se kousek projít,psy se proběhnou,dovyvenčí,Žeryk furt válí sudy,Dafi letí ukazovat lavičky,Betty s Maxem si čmuchají-oni furt čmuchají,Betty kvůli hluchotě na dl.vodítku a pak se naskládají do auta a jede se dom-mimo auto akce na půlhodky,psy ščastní jak blechy-že mají změnu-rodiče se svýma psama chodí dokola furt 3 trasy,a nikam jinam,takže s náma milují výlety,Žeryk miluje plavání a Dafi je ráda,že se osvěží a miluje pamlsky,takže ta to za pamlsky nějak uplave :-)),takže psy jsou spokojení,a my jsme spokojení,že oni jsou spokojení-ale pšššššt-není to relax,je to nervák!!!ale nikomu to neříkejte….
no a ještě,že to mají všichni ty aktivity tak rozdělení,kdyby byly všichni aportéři jak Žeryk tak mě švihne určitě-házet na střídačku hračku,nebo víc hraček do víc směrů???božínku to by masakr….
jojo,smečka je fajn,zvlášt ta vaše,jak se mají rádi,hrají si spolu,komunikují spolu,to veleráda čtu-to doma nemáme-máme 2……a 2…
ale jedn je někdy fajn-u vody extra fajn:-D
Jojo, jeden je u vody vyloženě výhra 😀 . Ještě dva, to je taky v pohodě, ale v týhle sestavičce je to opravdu mega cirkus. a já prostě nemám to srdce vzít jen jednoho, to mi nejde, protože v tomhle případku bych měla velepocit, že jsem ty zbývající ochudila.
Nojo, Indy je u vody teda vopravdu výhra 🙂 Chodíme teď k vodě minimálně jednou denně, můžeme si vybrat Labe nebo rybníky, ale naše dámička plave jen malý kolečka těsně na břehu, nebo jen stojí a nabobtnává ve vodě. Občas by tam ani nevlezla, to pak musí na povel, prej že do vody se nemá lízt přehřátej, nebo co.
😀 😀 😀 😀 nabobtnává ve vodě 😀 😀 😀 pomooooooooooooooooooooooct
No nesměj se, ty máš doma samý holoprtky, ale naše chlupatá vovce když není ve vodě aspoň 5 minut, tak se to do spodních vrstev nedostane a přijde domů skoro suchá. A to přesto, že jsme z ní onehdá oškubali chlupů nejmíň na bišonka. Strakatýho. Zato po nabobtnávání normálně prosychá i půl dne, teď v těchhle vedrech tedy poněkud rychleji.
Já jsem si to, Mirko, celý zanimovala 😀 : D , takovej malej veselej a ftipnej filmeček 😀
To je super, to budu používat, Loki taky jen nabobtnává 😀
Bubrdle střídá plování s nabobtnáváním. Nabotnávání přijde ke slovu hlavně v momentě, kdy už máme jet domů 😀 to zapíchne ty svoje 4 fixky do dna rybniku a stojí a tupě čučí 😀
to byl teda bleší cirkus 🙂 naši psi byli vždycky celkem v pohodě, kromě Akimka, který, jako šicky všeobecně, byl vodníček a navíc vysazený na pernatou 🙂 labuť, kachna, to mu bylo fuk, šel si pro to, jak nebyl u vody na vodítku 😀 z koček je vodní kocour jak Eddie, tak Vincent – běžné je máchání ocásku v bazénu na zahradě a kontrola plavců 🙂 Vincent neváhá a do vody si i skočí. pak vyletí jak zmoklá slepice a vytírá dům mokrým kožichem… P.S.: došel mail s fotkami?
Došel, došel, už letěla i odpověď – s nápadem!
Kočku skákající do vody prosím nafilmovat!!! To potřebujem vidět!! 🙂
Baroušek k plavání neviděl důvod a pokud nebylo vedro, do vody šel dobrovolně maximálně “po kotníčky”. Bylo-li vedro, vlezl tam tak, aby měl namočené všechno kromě hlavy a chladil se.
Teď v neděli jsme byli svědky plavení tří koňů – “táta” (nějak jsem nezjišťovala zda hřebec nebo valach, ale nádhernej), specifický tím, že na hloubce strčil do vody i nozdry. Nadlouho. Dýchal asi ušima? Máma zase pokaždé když byla navedena na hloubku tak slastně hlasitě vydechla. No a tak půlroční hříbě. Všichni teda bombově poslušní, všichni svorně plně fungovali jen s paní – ta je zaváděla na hloubku a potom předávala dalším dvěma, zřejmě členům rodiny. Evidentně byla “hlavní kůň”, za kterým jdou kamkoliv. Parádní podívaná.
Aj to věřím, že musela být přenádherná podíváná. Koně ve vodě, jsou vůbec moc krásní a takhle to pak vidět, to je něco.
MirkaD se ptá Mirky-co je Indy za plemeno?
PetraK-noo,tak to já někdy beru jen svý dva,když psi rodičů mají za sebou velerannní vycházku s nimi,a jsou zalezlý doma s nimi a spí…
když by se ale cpaly do auta,tak je berem,to jo,
zase si občas říkám–dyt to nejsou mí psi,však rodiče je můžou vzít taky k vodě…
což je ale takovej kec pro mě-oni prostě ze psama autem vycházky ne,
což obdivuju,že jim nehrabe z jejich dokola stejných tras…..,mě to po čase ubíjí….,vím jaký to bylo pro mě peklo,když jsme si nemohly půjčovat auto a všude pěšky…takže bud do města,nebo velký vvycházky po okolí,kdy sama se bojím a konkrítně k vodě kam jezdíme je to pěšky šíííleně daleko,to se nedá–je to dědina za městem…než by jsme tam došly tak by jsme hromadně s prominutím VŠICHNI ZDECHLI-vedrem…:-(,a blíž nic není :-()
Mirka Mirce D – Indy je český strakatý pes, dlouhosrstá varianta.
MirkaD-aha,děkuji 🙂
Já si zase vnitřním zrakem přehrávám Bubišku, která neví esli dřív kadit, nebo plavat 🙂 🙂 🙂 a tak provozuje šecko naráz. Bábrdlinka zlatá.
A Vincíčka bych taky ráda viděla a nejen skákat do vody. To abych mohla posoudit (jen tak pro sebe), zda mu pasuje jméno k vizáži.
Bylo to veleftipný, milá Kuskusi, veleftipný. I jak pak žuchla do tý vody.
Vincíčka už mám! A nejen Vincíčka, vydrrrrž!
skok Vincíčka do vody bohužel nemohl být zdokumentován, protože jsem ho spatřila až ve chvíli, kdy se plavmo zadrápnul o kraj bazénu, vyskočil a jako parádní vydra pádil do domu…za ním se táhly mokré stopy 😀