tak jsem si krom dřiny našla i čas na nějakou tu s prominutím krávovinku.
Ale zase užitečnou krávovinku. Protože – když jste sedřený ze stavby a sedíte v chládku v Domečku, zmožený u stolu s pívem, nechce se vám furt vstávat a dělat dveřníka. Lepčejší je, naučit ohaříky, aby si otvírali sami:
A hodí se vám to i když máte v ruce nářadí, tak ten pes vám ty dveře může ostatně otevřít taky, ne? 😀
Ať se laskavě Brtnik nevymlouvá na nářadí, si neumí votevřít
dvéře a zneužívá chuděru čupku 😀
Hele von je vod tý doby, co máme Domeček, neskutečně línej 😀 , furt se enem fláká 😀 . Už nevim, co s nim budu dělat 😀
Super… mně včera Sindibádka na povel podala ponožky, který mi upadly a ani je moc neoslintala :-)…..
jeditííí, já miluju, když pošahanej a taky od ščenátka nezdělávanej péf (pardon Sindibádko, ale upřímně, že jo… víme svoje 😀 ) je schopnej něčeho takovýho . Pro mě jsou tyhle nepodstatnosti podstatný, protože se péf učí spolupracovat na něčem nedůležitým. Už jsi zkoušela, aby Ti je sundala? S Tali jsem se bála, že mi s ponožkou sebere nohu až k nártu 😀 , ale zvládla to, nicméně i tak se bojim vždycky i dneska 😀
Jen se neomlouvej, pošahaná teda opravdu je :-)..sundání to je tedy výzva, to jsem ještě nezkoušela, dost se bojím o prsty při jejím drajvu…myslím, že bych v lepším případě měla štěnici na jednom nebo několika prstech 🙂
No však jsou obě jak rodné sestry – nevlastní 😀 .
Já se bála pekelně, ale začala jsem tím, že to pochopitelně předvedl Rumíček a já si tu fusku hodně hooodně moc stáhla. Ale půlky byly secvaklý jak sešívačkou 😀
Teď jsem po dloooouhý době – moje chyba, no -zkusila jestli nezapomněla, že si umí vzít něco z mojí pusy. Tak ……..zapomněla, dost to bolelo. 😀
Jezevčík Lesánek při příchodu člena rodiny každému předložil jeho domácí obuv. Kora nosila ponožky, na setkání Zvířetníků v Zubří jsme s tímto kouskem získaly i cenu. Stahovat taky uměla, ale jak řečeno výše, musela jsem zajistit trochu volnou špičku, aby mi nepochroumala prsty.
Jojo, tu genetickou výbavu i tu “neotesanost v ranném věku”(neb je nikdo netesal), mají společnou…:-) Z pusy Sinďa kupodivu bere opatrně, ale přiznám se, že jsem se odvážila vyzkoušet poprvé tak půl roku poté, co jsme ji měli doma a taky s obavami… kupodivu zbytečnými.
Kimi – jeditííí, to byl ale šikovnej pán, donesl každému, co mu patřilo!!!! a stopro se to jako správnej jozefpčik, naučil sám.
Mám takovej pocit, že ty feňule jsou obecně víc hrrrr, než čoklidi. Všichni moji psi byli citlivý a stahovali čistě jen ponožku, bez skalpování nohy, ale fenky to braly a berou durch.
EvaC
tak to závidím, že umí být Sindibádka takhle opatrná, to u nás nějak nehrozí, ten nos mě bolí furt, brada už lepší, ale nos nahoře v tom zlomu, je auvajs.
Taky mě to překvapilo – ta opatrnost, vzhledem k tomu jak dokáže někdy dělat jiné věci – ono těch jejích 25 kg a nohy jako žirafa a rychlost jako gepard je někdy dost smrtící kombinace :-(.
Jéé ty se máš! Jenom dvacetpět kilo! Taliprd má třicku, no vona je spíš jako hošíček, než holčička – je fakt obří, tak jako spíš poníček, než pejsek 😀 😀
A v mozku odbržděno, takže nějakou něhu fakt čekat nelze :D. Ona jde, porazí co jí stojí v cestě, rozkopne co jí stojí v cestě, pak se otočí a smete i to, co doposud stálo, jde zpátky a rozhamtá to, co už porazila. Hrozný 😀 .
“Ona jde, porazí co jí stojí v cestě, rozkopne co jí stojí v cestě, pak se otočí a smete i to, co doposud stálo, jde zpátky a rozhamtá to, co už porazila.”
:-), 🙂 Tak to je přesný – to Sinďa umí taky báječně – to by tak vystihovalo, když přijdu domů z práce. Ale myslí to dobře – jen má velkou radost, že už jsem doma…už jsem vychytala, že když si sednu do dřepu, podaří se mi ji víceméně udržet na zemi, většinou a jenom se vlní a nemá tlapy ve vzduchu 🙂
U nás bohužel dřep = ohrožení života 😀 hraje v tom roli to, že jsou dva, ona se chce upřednostnit a vypne i to málo, co jí mozek řídí 😀
parádní a veleužitečná věc to otvírání dveří:D
u nás všichni mí psi-teda možnáá první Kim ne,ale pak už všichni uměli podávt cokoliv mi spadlo na zem-pohled,propiska,tužka….nosit klíče,hodinky,mobil,ovladač k tv,papuče-to já vždycky na Killynku-Killy prosím tě,kde mám papuče a už valila
Žeryka jsem po 5 a půl letech u nás naučila jen nosit vodítko a papírový kapesníčky a třeba podávání prádla a kolíčků na prádlo nechápe doted…i když u toho vždy zírá na Dafinu…
jinak sundávání ponožek jsem učila Dafinu,a pak sedím u bývalé švagrové,chovám miminko Kryštůfka a vidím,že ten můj malej potroblej zmetek se mu snaží sundat ponožky-norarmálně otevřenou držku měla a ponožku v držce i s nožkou-mě jako málem kleplo,pak jsme se tomu řechtaly,no kamošky ze čtyřlístku by Dafinu v tu chvílu na místě asi zabily,jiný matky by hned zabily psa pak mě…
ale Dafi je velejemná-proto nosí i hodinky a mobil bez jedinýho škrábnutí a já ju měla na očích takže šlo o pidivteřinu a mě lehni kus od nás-od té doby jsem ju přstala učit at mě sundává ponožky….nebyl to u ní dobrej nápad 😀
Jo, jo, supr to je, doufám, že to ovšem dveře vydrží 😀 . To svlíkání ponožek je taky užitečnost, ale – pravda , má to svoje limity. Nechci si představovat, že by tohle napadlo krokodýla Taliprdovou. Ale je pravda, že zase u dětí je -ač dohoukaná – dost často jemná. Když u nás byla na chalupě kamarádka s mrňouskem, tak pokud si to Tali uvědomovala, že se pohybuje v blízkosti mrňousa (což ne vždy jí mozek signalizoval, páč po jejich příjezdu ho málem zvrhla do jezírka) , byla opatrná.
to je bozi! sem cekala na prvnim videu ze rumicek za sebou jeste pribouchne:D fakt co nevymyslite, to je uzasny:)