Moures je velmi chytrý stvořeníčko.

A já si myslím, že i kočka se dá ledsčemu naučit. A když mám ten klikr, co??? Říkala jsem si v době vánoční, kdy jsme bivakovali v Domečku. Byla by to škoda, nevyužít jeho potenciál. Myslím Mouresův. A tak jsem se do toho pustila a zapojila i ohaříky, ať se taky zabavěj. Prostě jsem jen cvakala a odměňovala. K velký radostí všech tří. Pak jsem k tomu už přidala pohyb, takže jsme se motali všichni čtyři nejdřív po kůchni sem a tam a pak už i ve vedlejším pokoji. Po nějaký době jsem začala volat “Mouríínkůů” . A pěkně nám to šlo. Brtník si stále kutil v dílně, kde dokonce zprovoznil i takový zvláštní kamna na nožičkách a my si hráli takhle. 

Takže když jsem pak druhý den klikla, okamžitě se na mě Mourínek ze svýho pelíšku podíval. To vypadá slibně, řekla jsem si. Sedla jsem si k němu a natáhla k němu dlaň. Jak se dalo očekávat, zvědavě k ni přistrčil hlavičku a já klikla. No a pak ještě jednou a ještě jednou….. A máme to. “Noustač” jako vyšitej. Jakmile jsem nastavila dlaň, už do ní strčil čumes 🙂 . Paráda, takže nějakej ten základ máme a teď si budeme moct trošku sofistikovanějš hrát. Jsem zvědavá, jak rychle si na tyhle základy vzpomene, až se po týdnu zase uvidíme. 

Abyste si nemysleli, že je to jen o blbinkách, zdárně se mi podařilo mu vysvětlit, že když bude pobíhat a natahovat ťapky po jídle, tak smolikof. Musí si pěkně sednout na zadel, jinak tu mističku nedostane. Je to chytrej kosourek, takže už si pěkně sedá a já mu k tomu přidávám i to Sedni! 😀 😀 Má totiž logický tendence si pro žrádlo sahat packou a bohužel ozbrojenou.  A už mě pěkně seknul, takže jsem si řekla, že se to spolu pokusíme nějak pořešit, abychom to odstranili. S mističkou už nám to pěkně jde, tak teď  ještě jídlo z ruky. Tam je to ještě nedokonalý, ale zatím se mi daří být rychlá a když zvedne tlapku, dobrůtka zmizí. 

Líbí se mi na něm, že dobře reaguje na NE! Sice je vidět, žeee jakooooo tentonoooc, se mu to moc nelíbí, páč dá vždycky ušiska do strany, ale ve většině případů na to opravdu reaguje dobře. Stejně tak, pokud se někam snaží procpat a člověk mu tam nastaví jako zábranu nohu. Taky to většinou vezme a necpe se nikam na sílu. Než jsme odjížděli, tak večer před tím přišel a měl na sobě na boku dost velkej šrám. Buď někde spadnul a při pádu se o něco trhnul, nebo ho vzal jinej kocour – přeci jen už dospívá – a nebo ho možná taky vzal kohout. I když tam myslím teď už moc nechodí, když má zábavu u nás. A tuším, že slepice si oddychly 😀 : D . No a musím ho pochválit, že náš pokus o ošetření betadinou docela dobře zvládnul, na to, že umí být pěknej raubíř. 

Tuhle se mi moc hezky koukalo, jak spolu blbli s Taliprtkou. On si vždycky lehne na záda a máchá na ní tlapkama a ona mu razítkuje pupek čumesem. Teď už nejen pupek teda, ale dává mu tečky i do hlavy 😀 😀 . Před časem ho sjezdila na tři doby, když to nějak moc přeháněl, stejně jako Rumíček, kterej už na něj nedávno zařval jako tur a hnal ho pod stůl 😀 . Tak teď víc řádí ale s Tali a ta mi někdy přijde, že na něj kouká shovívavě, jak na malý robě. 

No, tak jak jsem psala, jsem zvědavá, jak bude na Moures reagovat, až se zase dáme dáme po týdnu do klikání . A když mu to půjde dobře, tak si možná časem střihneme nějaký společný cvičeníčko s ohařema , ne? 😀 Ešivá von se taky naučít zavírat ty dveře na povel, když už to umí skorem i Taliprtka.? 🙂