Kdo?

No betonáářííííí!!! Betonáří! Zítra. Proto jsem nestihla připravit článek. Včera. Abyste vy měli co číst. Dneska. Tak ale abyste nebyli úplně jako vopuštěný, tak vám sem dám vobrásky!

Helejte:

• tak todle je práce z předefčíra, kdy se Brtnik hmoždil s kladením polystrónů na zaizolovanou (a smrdutou – páč je to zatérovaný) podlahu :             
• no a tůdlencto, to je práce ze fčéra, kdy se Brtnik hmoždil s kladením té černé vrstvy, do které by právě touto dobou měli páni topenáři klást hadice, pak to napustit a připravit na zítřejší slavnostní okamžik:

  

  

A když už sme v tom vokazování, tak já vám vokážu tu naši krásnou, nově postavenou předsíňovou stěnu. Ešče nejni vybílená a už tetkon je krásná. A co teprvá potom, co bude nahoře na těch cihlách ten krásnej ramštají dřevěnej kříž , to bé teprvá parádička:

A umíte si představit, jaká je to paráda teď – po tý době, kdy podlaha předsíně byla o stopadesát metrů níž, než ostatní místnosti a vchodový dveře? Jak normálně vyjdete z místnosti a neskáčete dolů padákem a nahoru nelezete jak kamzik? Velká, velká paráda. A co teprvá až tam bé ten betón. A to nemluvim o tom, že za tři neděle uděláme cvak a bude tam i teplo! Ach, ach, krása to bude.

Konečně, konečně jsem se dočkala. Pokračování textu Už!!! (aneb odpověď na pátek) →