Krach svého – jak se dnes říká všemu – projektu ……….s názvem Paletový záhon.

Já se na to tak těšila. těšila jsem se, jak si vyrobím něco já sama, úplně sama, vlastnoručně, nebudu k tomu nikoho potřebovat, protože je to jednoduchý. I pro orangutana. 

A jak budu mít vzhlednej záhonek,  v něm bylinky, rajčátka, jahůdky…. bude to krásný a budu to mít u dveří, při ruce.

Už tady se mi to pěkně zadrhlo. Protože mi nedošlo, že to nemůžu mít u dveří. Když mám díru. U domu. A tím pádem rampu od dveří přes díru. Nejen, že by se tam ten záhonek už nevešel, protože tam je provizorní botník a 3x ležení pro ohaříky, aby mohli pohodlně zevlovat na matracích, ale taky bych se to tam bála dát, aby to dalším zatížením tu rampu nezničilo.

Takže to bylo první rozčarování. Nic nebude při ruce, budu chodit do kšá. 

Druhým byla paleta. Měla jsem jiný systém palety, než měla ta slečna, co si na videu ten svůj tak jednoduše vyrobila, osázela a sklízela. Takže jsem to musela předělávat, něco vypáčit a něco někam namlátit a pak uřezat a tak jako podobně, to už jsem psala. A taky to, že nevím, proč jsem to pižlala v ruce a nevzala si aku pilku. 

Pak jsem udělala chybu v tom, že se zapojila moje hamižnost, roztahovačnost a nenažranost. A lenost. Protože slečna si tu paletu rozřízla na půlku a použila jen tu půlku. To já ne! Nebudu troškařit přece 😀 . A taky tím pádem nemusím nic pilovat, promluvila ta lenost. Takže jsem nechala paletu vcelku, budu toho mít hodně, to budu koukat!

No! To sem koukala. Jak jsem si to udělala následně složitý. Protože přišel krok, kdy sponkovačkou přisponkováváte dovnitř netkanou textilii. A to vám tam ten prostředek dost jako překáží. A taky nejsem zrovna švadlena křížená s truhlářem, nicméně i tohle jsem nějak ušmudlala – doslova a stále ještě furt nadšeně šla nastřelovat zadní část palety a vysypávat to celý kompostem smíchaným s hlínou. To už bylo jasný, že můj paletový záhonek není ani trochu vzhledný. To víte taky.

Ale to jsem ešče netušila, že vlastně není ani funkční. Zvlášť, když to podpořím vlastní, s prominutím, debilitou. Rozvinutou do všech směrů 😀 . Protože…..

Představovala jsem si tak, jak si tam sázím ty bylinky, co jsem si koupila v zahradnictví, pěkný … vzrostlý… silný….. 

Prt. Dyk se mi tam ten kořenovej systém nevende!! Zkusila jsem to a zjistila záhy, že tu petržel si můžu nacpat………. do truhliku 😀 😀 . Protože, když vyříznu kapsu dostatečně velkou, vysype se mi hlína do kšá a nemá šanci tam setrvat.

Ta rozšířená debilita spočívá pak v tom, že místo, abych začala sázet LOGICKY!!  odspoda, kde by jako byla šance nějaká malá, že se tam hlína udrží, tak ne! Ne! Já začala odshora!! Jak největší imbecil.

Nahoru jsem si  zasázela saláty od sousedů. To ještě šlo. Nevypadalo to nějak krásně, ale říkala jsem si: “Nešť!'” Až budu sáláti velký kucí, nebude ta obludnost tak vidět. 

A šla jsem si tam zasadit tu petržel. Rozřízla jsem kapsu, vysypala se mi hlína a …….bohužel tím pádem taky hlína z prvního patra.  Protože záhon je prostě jedna velká kapsa naplněná hlínou. Takže logicky…..? Budiž mi omluvou, že slečna to fakt nesázela odspodu. Asi je čarodějnice nějaká, protože ona má krásnej záhonek, krásně osázenej, kde jí to roste, šmiká si bylinky ze dveří….A  já? Já mám nevzhlednou hroudu. Kterou v současnosti můžu fakt osázet jen tak těma salátama, když jich dostatek seženu – vejde se jich tam fakt hodně do tý velký palety. 

Mno zklamání bylo velký teda.

Ale! Dycinky může bejt ešče vjétčí!

Protože za pár dní – doslova, protože utekly opravdu jen pouhé dva dny – usilovné péče o těch prvních pár sazeniček mi začly tyto skomírat a ……mizet.

“Hajzlové plzácký vodporný!! Vyhlásim vám válku!”

Sem ešče netušila, že protivník je v takový přesile.

Protože ne plzáci! BRABLENCI!! BRABLENCI!! VOBSADILI TOTÁLNĚ, JAKO ŽE FAKT TOTÁLNĚ, JE JICH TAM MRAKY,  MŮJ HNUSNEJ PALETOVEJ ZÁHON A ZAHUBILI MI SALÁTÍKY. Sežrali tomu kořínky, natahali si do do půdy. Nemám ani jednoho saláta!

KONČIM SE ZAHRADNIČENIM. Min. s tím v paletě 😀

Krach svého – jak se dnes říká všemu – projektu ……….s názvem Paletový záhon.

Já se na to tak těšila. těšila jsem se, jak si vyrobím něco já sama, úplně sama, vlastnoručně, nebudu k tomu nikoho potřebovat, protože je to jednoduchý. I pro orangutana. 

A jak budu mít vzhlednej záhonek,  v něm bylinky, rajčátka, jahůdky…. bude to krásný a budu to mít u dveří, při ruce.

Už tady se mi to pěkně zadrhlo. Protože mi nedošlo, že to nemůžu mít u dveří. Když mám díru. U domu. A tím pádem rampu od dveří přes díru. Nejen, že by se tam ten záhonek už nevešel, protože tam je provizorní botník a 3x ležení pro ohaříky, aby mohli pohodlně zevlovat na matracích, ale taky bych se to tam bála dát, aby to dalším zatížením tu rampu nezničilo.

Takže to bylo první rozčarování. Nic nebude při ruce, budu chodit do kšá. 

Druhým byla paleta. Měla jsem jiný systém palety, než měla ta slečna, co si na videu ten svůj tak jednoduše vyrobila, osázela a sklízela. Takže jsem to musela předělávat, něco vypáčit a něco někam namlátit a pak uřezat a tak jako podobně, to už jsem psala. A taky to, že nevím, proč jsem to pižlala v ruce a nevzala si aku pilku. 

Pak jsem udělala chybu v tom, že se zapojila moje hamižnost, roztahovačnost a nenažranost. A lenost. Protože slečna si tu paletu rozřízla na půlku a použila jen tu půlku. To já ne! Nebudu troškařit přece 😀 . A taky tím pádem nemusím nic pilovat, promluvila ta lenost. Takže jsem nechala paletu vcelku, budu toho mít hodně, to budu koukat!

No! To sem koukala. Jak jsem si to udělala následně složitý. Protože přišel krok, kdy sponkovačkou přisponkováváte dovnitř netkanou textilii. A to vám tam ten prostředek dost jako překáží. A taky nejsem zrovna švadlena křížená s truhlářem, nicméně i tohle jsem nějak ušmudlala – doslova a stále ještě furt nadšeně šla nastřelovat zadní část palety a vysypávat to celý kompostem smíchaným s hlínou. To už bylo jasný, že můj paletový záhonek není ani trochu vzhledný. To víte taky.

Ale to jsem ešče netušila, že vlastně není ani funkční. Zvlášť, když to podpořím vlastní, s prominutím, debilitou. Rozvinutou do všech směrů 😀 . Protože…..

Představovala jsem si tak, jak si tam sázím ty bylinky, co jsem si koupila v zahradnictví, pěkný … vzrostlý… silný….. 

Prt. Dyk se mi tam ten kořenovej systém nevende!! Zkusila jsem to a zjistila záhy, že tu petržel si můžu nacpat………. do truhliku 😀 😀 . Protože, když vyříznu kapsu dostatečně velkou, vysype se mi hlína do kšá a nemá šanci tam setrvat.

Ta rozšířená debilita spočívá pak v tom, že místo, abych začala sázet LOGICKY!!  odspoda, kde by jako byla šance nějaká malá, že se tam hlína udrží, tak ne! Ne! Já začala odshora!! Jak největší imbecil.

Nahoru jsem si  zasázela saláty od sousedů. To ještě šlo. Nevypadalo to nějak krásně, ale říkala jsem si: “Nešť!'” Až budu sáláti velký kucí, nebude ta obludnost tak vidět. 

A šla jsem si tam zasadit tu petržel. Rozřízla jsem kapsu, vysypala se mi hlína a …….bohužel tím pádem taky hlína z prvního patra.  Protože záhon je prostě jedna velká kapsa naplněná hlínou. Takže logicky…..? Budiž mi omluvou, že slečna to fakt nesázela odspodu. Asi je čarodějnice nějaká, protože ona má krásnej záhonek, krásně osázenej, kde jí to roste, šmiká si bylinky ze dveří….A  já? Já mám nevzhlednou hroudu. Kterou v současnosti můžu fakt osázet jen tak těma salátama, když jich dostatek seženu – vejde se jich tam fakt hodně do tý velký palety. 

Mno zklamání bylo velký teda.

Ale! Dycinky může bejt ešče vjétčí!

Protože za pár dní – doslova, protože utekly opravdu jen pouhé dva dny – usilovné péče o těch prvních pár sazeniček mi začly tyto skomírat a ……mizet.

“Hajzlové plzácký vodporný!! Vyhlásim vám válku!”

Sem ešče netušila, že protivník je v takový přesile.

Protože ne plzáci! BRABLENCI!! BRABLENCI!! VOBSADILI TOTÁLNĚ, JAKO ŽE FAKT TOTÁLNĚ, JE JICH TAM MRAKY,  MŮJ HNUSNEJ PALETOVEJ ZÁHON A ZAHUBILI MI SALÁTÍKY. Sežrali tomu kořínky, natahali si do do půdy. Nemám ani jednoho saláta!

KONČIM SE ZAHRADNIČENIM. Min. s tím v paletě 😀