Bubi: Fajn večer, to byl , že jo?

Rumíček: Jo to byl! Bylo to bájo.

Tali: No ale procházkou nás vošidili. Prej šup na louku a šup pak domu a …..zmizli.

Rumíček: No tak nebuď nepřející zase ale. Dyk každej den máme velkovenčení, tak pro jednou….

Tali: Zmizli si!

Bubi: A to je fakt, ale. Mohli s náma bejt doma místo toho.  A sypat pičkůtky.

Tali: No viď?  A místo toho prej, hajdy na pelíšky, my se za chvíli vrátíme, nebojte.

Rumíček: No to já se nebál teda. Sem vědíl, že to nebude dlouho trvat a vrátěj se.

Tali: Aspoň. AAASPOŇ, že teda vodpustky dovalili, když pak přijeli. 

Bubi: No, to ale byly odpustky. Přímo vánoční. Já miluju pribiňáčka!! Miluju.

Rumíček: Já taky, já taky!!

Tali: A já nejvíc, nejvíc ze fšech a tuten byl ale obří!! A stejně sem ho sežrala nejprvnějc!

Rumíček: Páč máš, ty stodolo jedna, místo jazyka ………LOPATU!

Tali: Hele Sádelníku, Tobě neměli dát vůbec.

Rumíček: Jakej Sádelníku, ty smrade drzej? Jakej Sádelníku? Jen sem si na zimu vopatřil šálku na krk. Aby mi nebyla ziminka.

Tali: Jo šááálku prej, ty brďo to je obří bota.

Bubi: BOA se říká, ty… boto.

Tali: No! Tak to tam má taky , k tomu bota. Má  tam toho hodně. I bota i boa.   Pánik krčil čelo, že ho musí vobírat na žrádle.

Bubi: Tobě by taky neuškodilo…..

Tali: Co jako?

Bubi: Jsem z vás nejštíhlejší.

Tali: Jako by to byla tvoje zásluha, co? Když jsi přišla bylas bečkózní a……

Bubi: Tohle nemám zapotřebí.

Rumíček: Si přehnala Taliprdnice, si přehnala teda.

Tali: Dyk je to pravda ale.

Rumíček: A to tady vykřikuje někdo, kdo je schopen pro suchou! skývu……

Tali: Gdo má skývu, gde je skýva??? Dej!

Rumíček : Chjo… kdo je schopen pro suchou skývu ostatní zašlapat do země, jak se za ní žene.

Tali: Tak gde je ta skýva?

Rumíček: Neni. Žádná, máš poslouchat, co se řiká.

Tali: Meleš samý nesmysle a……..

Rumíček: Pravil někdo, kdo si plete boa s botou.

Tali: No tak hlavně, že ty, profesore přemoudřelej, umíš šécky cizí terminátory světa.

Bubi: Co to do ní dneska vjelo, že furt kritizuje každýho.

Rumíček: Hlad, Bubi. Mluví z ní hlad, protože by furt něco žrala a jak to nemá, mele jí mozek na prádzno.

Bubi: Mozek? Tali má mozek?

Tali: Jistěže mám! Ty rejpafko.

Bubi: Půjčka za oplátku, madam.

Rumíček: No já radši asi padám.

Tali, Bubi: Srabe!

Rumíček: Jakej srabe? Todle přízemní handrkování

Bubi, Tali: Jaký přízemní…..Jo, jaký podzemní handrkování? …….PŘÍZEMNÍ!!! Přízemní jsem říkala, Taliprde!

Tali: No a nejni to jedno? Je to vobojí prostě u země. A podzemní zní líp. Co?

Bubi: Je to marný!

Tali: No tak hele, Bubino, přestaň se furt do mě trefovat. Já se Ti taky neposmívám, že nenajdeš bombu za rohem a musíš ji mít “scho-va-nou” uprostřed místnosti….. jehehééé….škyt…jehehééé….abys ji našla. Hehehe,  vyloženě profibombařka!

Bubi: Jo jasně, takže tys byla schopná ji najít hned napoprvní, když ses to učila jo?

Tali: “Jistě…”

Rumíček: Ke-cá! Kecá! To víš, že to tak nebylo Bubi, neboj. Však se taky vyučíš.

Bubi: Já vím, baví mě to. A proto jsem byla ráda, když jsme to včera večer tak dlouho hráli.

Rumíček: Jo, mě to taky baví a čím složitější….

Tali: Mě taky, taky to baví!!

Bubi: Ale s tebou se nikdo nebaví!

Tali: A tak už nebuď načuřená, no. To víš, že se vyučíš taky a pak to budeš hledat i v holinkách, jako my dva. 

Rumíček: Jo holinky byly dobrý. A taky jak to pánčička schovala do toho komínovýho výklenku.

Tali: To mi dalo trochu zabrat.

Rumíček: Protože poletuješ jak motejl Emanuel a lovíš frňákem na náhodu ve vzduchu, kdybys……

Tali: Co kdybys? Šak dycky najdu. Sem dobrá. NEJLEPČÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ SEM.

Rumíček: ach jo, no …..kdybys to dělala systematicky, tak….

Tali: Nepotřebuju synteticky. Najdu si to po svým.

Rumíček: Hele tak si dělej, jak myslíš, nebudu s Tebou ztrácet čas.

Bubi: Jasně, jdem radši žebrat.

Tali: Poooočkejteeeeeeeeeee, du taky!