To bylo, na rozdíl od Cimrmanů, naše heslo s Bubrdlí.
Která mě překvapila tím, že opravdu dodržovala to, co říkal náš pan dochtor. Tedy – že se o tu velkou jizvu na pupíku naprosto vůbec nezajímala. Ten pátek pochopitelně vůbec. Byla ráda, že je ráda a doma dospávala.
Jako každýmu pacoši jsem jí uvařila kuřátko, brambůrky a mrkéfku a udělala jí z toho mazlavajz a k pití měla po troškách i vývar. A měla jsem pro ni ale připravený malinký překvápko. Je na ní vidět, že miluje konzervy. A tak jsem jí při odchodu z veteriny jednu yogísovou extra supr dupr koupila. Že aby měla radůstku, až na ní přijde chuť se najíst. Což pochopitelně trvalo, stejně jako s pitím.
Bylo mi jí mocinky moc líto, ale byla jsem ráda, že jsme do toho šli, páč jak jsem psala, pan dochtor jest optimistického náhledu. Jo a vidíte, jsem vám zapomněla říct, že Bubrdle má glejt na to, že je střelená.
Páč doopravdy střelená je :-(. Při rentgenování se ukázalo, že v boku má pod kůží jeden náboj, někdo po ní střílel. Naštěstí je to v místě, kde to nevadí a nic to nedělá, takže nebylo třeba dalšího řezání. Nicméně, jo, stříleli po ní. Ať už proto, že se někde toulala a nebo………..jak jsem byla sama kdysi svědkem, myslivci taky střílí po svých vlastních psech – to když neposlechnou na přivolání. Tak jim pošlou pár broků do kožichu. 🙁 . Ať je to jak je to, je prostě naše Bubrdlína opravdu střelená, má to potvrzený od lékařský vědy :-).
A jí to bylo jedno, potřebovala hlavně spinkat. Tak jsem jí dala pod deku a ostatní oddirigovala, aby ji nechali v klidu. Nalila jsem si prosecco a začala mi služba o pacošku. Ta spočívala hlavně ve vaření a neustálém přísunu papání. 🙂 . Přeháním, jasný. Ale ne až tak moc zase, páč když se probrala a přišla ta chuť se najíst, musela jsem ji zpočátku krmit po troškách, aby se jí nedělalo špatně. Měla výhodu, pan dochtor jí po operaci prdnul i protiblicí injekci, takže i tohle bylo ošéfovaný. Nicméně nejedla mnoho hodin, za sebou operaci, tak se zkrátka krmí po troškách. Ani zbývající dva ohaříci nepřišli zkrátka a na stravě pro nemocnou si pochutnávali taky. Přece je neošidím. Byli fšicí nadšení z toho, že se vlastně jí tak jako furt a nepřetržitě 😀 😀 .
Konzerva udělala pacientce radost a kdybych jí to dovolila, spucla by ji naráz vč. tý plechovky. To udělalo pochopitelně radost mně, neb to bylo známkou toho, že šécko je na dobrý cestě.
A taky bylo! V pátek a v sobotu byla Bubinka hezky ještě zaprubanovaná a v neděli jsem ji navlíkla do svýho starýho trička. To aby jí pruban zbytečně nedráždil ránu. Přes den byla v tričku a na noc jsem jí vždycky po venčení dala pruban a na ránu vystýlku. U pana dochtora jsme koupili taky dubovou kůru, kterou jsem měla vařit a ránu tím opatrně omývat, a taky Sudokrém do injekce, abychom s tím pak mazali okolí rány, aby nebyla kůže zapařená, podrážděná. Na sobotu a neděli dostala taky ještě krom ATB i Rimadyl, aby jí pomohl proti bolesti. Ptala jsem se pana dochtora, ešivá třeba ten Rimadyl nedat o den déle – i když jinak u mlaďochů to vidím stejně, je lepší, když pak pes o tý bolesti trochu ví a zbytečně neblne. Ale u Bubi jsem chtěla, aby moje důchodkyně netrpěla zbytečně. Ale pan doktor to zamítnul. A udělal dobře, protože Bubinka velmi rychle najela na to, že vlastně se nic neděje a ona je v pořádku.
Ty první dny využívala pochopitelně jen venčení na zahradě. Óóó psí bože, jak jsem za tu zahradu vděčná!! Na tohle je to naprosto dokonalý. Nemusíte pesana nikam vláčet, vyjde si ven, jak potřebuje a chce. A Bubi brzo chtěla, že jako fungujeme normálně. A i to pan doktor předpovídal a dovolil jí procházky podle toho, jak si sama řekne.
To jsme si trošku ovšem upravili, protože já jsem v tomhle přísná. A kdyby to bylo podle toho jak si Bubi řekne…………… 😀 😀 😀 Ojééé, to by bylo samý Fpřéééééééééééééd! Takže nějaký to omezeníčko bylo, to je jasný. A taky jsem se ty první dny moc nevyspala, protože jsem celý noce a logicky i dny hlídala, aby se Bubi nevěnovala svojí jizvě. Což tedy nedělala, páč jí to pan dochtor tak i zařídil tím dokonalým šitím. Ty první dny vůbec a po pár dnech sem tam nějaký ten zájem byl, ale nic podstatnýho natolik, abych ji musela přes den oblíkat do prubanu, nebo nedej bože aplikovat ten měkkej tlustej límec, který jsem před tím pořídila v nějakým tom levným obchodě a jeho původní určení je pro děti do auta. Spolehlivě jsem ho mohla hnedle uložit do sklepa mezi věci psí. Prostě nebyl vlastně žádný problém.
A tak si mohla Bubrdle v klidu srůstat a netáhnout. A když pak koncem týdne začala dělat ty svoje stojky na hlavě v pelíšku a protahovat se na kočičku, bylo jasný, že šécko je cajk a ona může do volnýho oběhu. A tak já teď doufám, že v tom volným oběhu bude hodně a hodně dlouho.
Jo a ještě jedna věc, vlastně bylo dobře, že se jí to zanítilo, protože tím pádem byla už před operací nějakou dobu na antibiotikách, který udělaly to, že ten nádor byl tím pádem dobře ohraničený a prý se to dobře operovalo. Tak je všechno, jak má být a já ještě jednou děkuji fšem, který mi radili.
tak to je dobře
že jde vše dobře!!!
to se dobře čte!
Jo, jsem taky moc ráda. A doufám, že i u Tebe jde všechno dobře??
Dobrá zpráva, Bubiška je statečná a šikovná, že si ránu neblemcala. Arina po kastraci byla na zabití, z prubanu i trika se uměla vyvléknout a byl to boj zabránit jí v lízání. No, dali jsme to, ale jednoduché to nebylo.
Bubišce držím palce, ať je vše v pořádku i do budoucna a užívá si bezva života
Ano, Bubiška je mocinky moc statečná, fčéra jsem jí to šeptala do plachťáků.
Ono v tom nevšímání si rány určitě hraje roli i to skvělý šití, který umí náš pan dochtor. Jsem mu za to děsně vděčná, všem to usnadní rekonvalescenci. Rychle se to hojí, pes si toho nevšímá – značka ideál.
No určitě velkou roli hraje to šití, prvně jsem se o něm dozvěděla od tebe.
Já jsem z toho šití ešče furt unešená a taky jsem se hnedle ptala pana dochtora, ešivá to půjde. A co šlo takhle přesně sešil. Jen kousíček vzadu, to kůže už nedovolovala, tak jsou tam čtyři stehy klasický. Jsem z toho fakt nadšená, je to – hlavně pochopitelně pro pacienta, výrazně lepčejší. I se to rychleji hojí. Je to sáááááááááááááásrak, sááásrak! 🙂
Tak super že srůstání a hojení je v poklidu .Já ani nevím jaký steh měla Trixa,ale taky si to neblemcala,neřešila to.Teď aby se přestala blemcat Tali a máš pohodu.
No jo, jenže Tali to má v hlavě, to už jsem vypozorovala, takže jedině jí sešít mozek 😀
To je dobře, že se Bubince daří. 👌 Jsemť spolutrpitelka – mám problematické zubní kořeny, takže zuby mi trhají ve špitále, dnes poslední dva horní řezáky na čelistní chirurgii v Pardubicích. Anestezie moc nefunguje, tak jsem si to užila, mám bolavou a zašitou čelist.👩⚕️ Teda po cestě to bolelo hrozně, po návratu domů jsem požila Ibalgin a je mi líp. Takže teď jsem bežžubá bába, pár týdnů si to bude sedat a pak mi můj pan zubní dochtor slíbil zajistit náhradu.🤦♀️
Ale ne, Kimi, ty chudero! Pevně doufám, že dneska už je to výrazně lepší?? Co? Je?
Když měla máma kdysi taky peripetie se zubama, vařila jsem jí to, co vařím ohaříkům pacientům. Kuřecí prso, brambory s mrkví a roooozšmelcovala jsem to na kaši -maso zvlášť, brambory s mrkví zvlášť, polila to máslíčkem a mohla si tak užívat i jinčí věci, než jogurt, nebo kaši. I když ona krupicová kaše….. taky nejni k zahození.
Tak držím palce, aby ses dala rychle do ólrajtu a aby si to všechno dobře sedlo.
Peti-ano,u mě už stehy pryč,a prý se hojím dobře,
doma furt nic nedělat,
ze psama si sama fur netroufám
takhle-do soboty mě nebylo stejně moc dobře,a i tak
ono je rozdíl jí t s jedním,2,3,4-ehm-na to bys sama nikdy:D:D nepřišla,že?
no,takže ráno-chvílu s jedním,chvílu s druhým-vyvenčit a dom
ale se 2 a víc si netroufám-protože-Žeryk kdyby uviděl Pavlu-juchů a zatáhne-Dafi ividí psa a může zatáhnout-nebo nemusí….
ano chodila jsem s 2-3-4-ale s tím,že občas jsem tím vodítkem škubla,občas jsem je všecky sřvala,a občas se mnou cukly-protože hrrr kočka….
takhle vypadají jak banda nevychovanců-což nejsou,ale nebudu si prostě honit triko,-že nikdy neškubly-když jééé-tady kočka….něco..a než se dozvěděly,že-sedni,k noze,čekej-prostě něco-tak to chvilku trvalo…
no a mě se právě nechce ted riskovat,že zpoza rohu něco/někdo vyleze a psi cuknou…
jasně,ted jsme byly se všema-3 na volno,nikoho jsme nepotkaly,šly jsme chvílu teda…
s Martinem pochopitelně…ale jak říkám-náhoda je blbec-na xxx vycházkách od operace Martin,ani já -s ním-jsme nikoho nepotkaly….ale nchcu na to spolíhat-tak sama jen s mýma a po jednom….a jinak-knížky a terasa a na ní postýlka-postýlka malinká,na ní tam hajinkáááá-Bettynka,Maxínek,Žeryček…mě tam taky pustííí:D
No výborná Mirkaaa, výborná!! Hezky srůstá, děvče naše. To je moc dobře. I to, že se takhle hezky šetříš. To Ti moc a moc chválím. Je lepší předcházet , než pak řešit komplikace. Taky bych s nima nechodila sama hromadně, ani náhodou, dobře děláš. Protože ano, člověk nikdy neví, co se může stát.
“Při rentgenování se ukázalo, že v boku má pod kůží jeden náboj, někdo po ní střílel. ”
At ty osobe ruka upadne, vysrat se dva tejdny nemuze atd. Karma je zdarma. 😡 A to ma diabolku, brok, nemuzou se z toho naky sragory uvolnovat do tela?
Bubu, mas velky stesti, ze te ten kokos netrefil dukladne. Neb ti bylo pak prano natrefit na ty spravny cloveky a partaky. Krasnej psi duchod uz bez zdravotnich trablu a starosti, uzivej si kazdyho dne v tak vybrany spolecnosti 🙂 :*
Jo, taky to dotyčnýmu takhle přeju!!! Je pravda, že to mohlo být i tak, jak říkala Peťa – že to nemusel být záměr, ale mohlo se to stát na honu. To ale zase na druhou stranu by snad majitel ale viděl? napadlo mě k tomu dneska ráno -tak by to snad řešil, ne?
No buď jak buď, prý to nevadí, nezlobí to, nic to nedělá, říkal pan doktor. A já moc doufám, že si bude Bubrdlína užívat ten důchod do plnejch hodně dlouho, aktivistka moje bláznivá 🙂 . Je vidět, jak zase pookřála.