SEŠ VÝÝBORNÁÁ, SEŠ VÝÝBORNÁÁÁÁ!!!!
Řičela jsem na Bubrdli v tu úterní procházku. Tohle jsem fakt teda nečekala. Možná o to víc, že jsem se zase po nějaký době musela víc soustředit na Tali, která …….. no prostě Tali, co dodávat.
V ten pátek před příjezdem Peti, jsem byla úplně unešená z toho, že se mi podařil takovej malej kynológickej Talisasrak, když jsem na závěr tý fajn páteční procházky dokázala to, že Tali se se mnou se zájmem přetahovala o balonek na šňůře a “bojovaly” jsme takhle spolu celou cestu, co jsme šly loukou za Domečkem a potom až k brance. Taky jsem o tom hnedle po návratu nadšeně referovala Brtnikoj, jak je mým zvykem. No a to bylo naposled, kdy někdo z nás viděl Novou Talinku 😀 😀 . Talinku se skutečným a velkým zájem o naši společnost. Když to přeženu 😀 .
Takže teď jsem zase na tom úseku, kdy se určitá část mojí pozornosti musí vyměřit pro ni. Leč nejen Tali, živ je člověk, ale mám taky další ohaříky, že jo. Takže nejen, že je nenechávám ladem, ale průběžně si je monitoruju. I proto, že pochopitelně Bubi musím kvůli zvěři dostatečně dozorovat.
No a proto mě překvapila. JAKO HODNĚ, HODNĚ MOC MĚ PŘEKVAPILA. Zrovna, když jsem odpoutala svou pozornost od Tali a sklonila jsem naplno svůj zrak k Bubrdlíně, která se mi motala kolem nohou, tak…………………mi u těch nohou a těsně před jejím čumesem………..vybuchnul zajíc. Ale fakt to bylo, jako když vybuchne.
Vystřelil se totiž zcela nečekaně do vzduchu a pak teprve začal pádit. Stačila jsem jediný. Houknout BUBY NE!………..a vona, vona jako poslechla?? Chápete to? Poslechla hned a z první. U zajíce, kterýho měla skorem v hubě!!!!!!!!!!!!!!
NO TY BLÁÁÁHO!! TO BYLO!! Opravdu jsem řičela radostí a metala jí odměny ne plnou hrstí, ale plnýma hrstma. Měla jsem s sebou ten den navíc i sušený kousky chleba, který ona taky miluje, jako Tali a bere je jako supr odměnu. Tak jsem jí to házela do prostoru a ona byla stejně ščastlivá jako já. Chroupala to a cupitala si kolem. Když si vzpomenu na naše první procházky, kdy logicky vůbec nevnímala a táhla jako ta koza pitomá po čerstvý stopě. A když si vezmu, že jsme na ty zajíce zatím až tolik štěstí na trénování neměly, tak prostě tohle bylo úžasný. Stejně úžasný bylo i to, že jsem nemusela řešit druhý ohaře, že se nikdo nikam nehnal a jen měli potřebu projíždět to okolí lože, kde zajíc byl. No, ale protože začíná období mláďat, byla jsem ve střehu – hlavně u Tali. Aby nehledala tak důkladně, že někde opodál třebas najde odloženýho malýho zajocha. Takže jsem si je průběžně přivolávala a mohla trénovat a odměňovat i je.
Bubrdli zářily očička nadšením, že je tak šikovná a já jí pořád dokola chválila, hladila a opěvovala. Taky jsem, myslím, měla fakt za co. Udělala mi velkou radost, kterou jsem ani nečekala.
Jsem ráda, že na ni můžu být pyšná, že se učí být opravdovým ohařem. Není-liž pravda?
Brtnikovi jsem pak pochopitelně referovala – několikrát, páč jsem to potřebovala říct co největšímu počtu lidí, ale nikdo tu nebyl 😀 – jak skvělý to bylo, jak úžasná Bubi byla, jak šikovná, jak … jak….
No prostě udělala mi tímhle počinem skutečně olbřímí radost, Bubiška jedna moje rezatá!
…několikrát, páč jsem to potřebovala říct co největšímu počtu lidí, ale nikdo tu nebyl ….
Péťo to je úžasné vyjádření 🙂
Nádherně jsi mi rozveselila den.
Pravda, Tvoje články zvedají náladu vždycky.
Děkuju
🙂 Aj, tak to jsem ráda, že se podařilo udělat den hezčím. To mě pak psaní těší o to víc, když to vím.
Já když mám radost, chci se o ni podělit s kdekým a když je lidí málo, tak to furt vopakuju dokola 😀 😀
Já se každý den těším, že si u ranní kávy počtu, co jste zase “tropili”.
Obdivuju jak to stíháte a jak se věnuješ “zvěři”.
Bohužel, pak srovnávám jak někteří “vlastní” psa a je mi těch vořechů líto.
Komentuju málokdy, nějak na to nejsem nastavená.
Takže za mně piš, hooodně piš.
Jé děkuju, Jarmilo, to jsem opravdu ráda. Zpětný vazby nejni nikdá dost.
No, snažíme se, aby zvěřina tou rekonstrukcí netrpěla. Možná se snažíme až moc, si kolikrát říkám, podle toho, jak jsou občas unavený.
Jo, fenky odnaproti je mi taky líto, je to mladý dvou, teď už teda tříletý zvíře. Majitelé ji mají rádi, to zas jo, ale procházky………..venku jsem ji viděla třikrát a vždy jen kolem komína. Jasně, jsou psi, co žijou ještě hůř, vím – okolo jednoho takovýho místa jezdíme každý den. A přes to to, KVS neviděla jako něco závadnýho. 🙁
Včera u Mariánských lázní někdo vyhodil několika početnou smečku pejsků,den předtím u Čichalova 20.
Zlatko – to jsou šmejdi šmejdský! Protože u nás nefunguje nic, tak tohle nikdy nezmizí. A přitom by se na to tlačit dalo 🙁
Žižkovný jste 🙂 jo to je radost tohle…
My dokonce začátkem týdne potkali v Mikulášovicích daňky 🙂
Ale koza, když je s námi Roman tak si nevšímá téměř ničeho, má oči jen pro něj 😀
Máte ta daňky? To by si s nima mohla teda koza rozumět 😀 😀
tak já se taky psům moc věnuju podle rodičů….
jsem před máti prohodila,že je Dafča každý ráno divná-furt chodí-sem tam,nebo stojí a čučí do rohu-no možná to není každý ráno,
jenže venku si v klidu leží,když běží psy-běží s něma,a odpo je v pohodě,takže su zase jen já,co mám brouky v hlavě-moc ju pzoruju,prý….
to je sikulka, to je jasny zes mela radost velikou prevelikou!
Jojooo, měla jsem, velikou a Bubrdle taky, to bylo supr.
Tak dnes mě navštívili mladí i s ohaříkem Artem (10 týdnů).😀👍 Nádherné štěňátko, velmi temperamentní. Bylo hezky, takže jsme byli na zahradě, Artík neposeděl, přinesla jsem mu na terasu nějaké hračky, tak byl neustále v pohybu. Ovšem nejraději by si hrál s Goliášem, jenže dědek zrzavej už na hraní moc není, na Artíka asi třikrát vycenil chrup, pak mu sebral pískací balonek a odebral se do ústraní. Artík se chopil jednoho plyšáčka a usilovně ho okusoval, taky prozkoumával zahradu a nadšeně se nechal muchlat.😉 Jsem zvědavá, co bude, až Art Goliho přeroste.
Kimi
Fotečky by nebyly?
Aaa, tak Artidlo už je doma. Tak přeju moc, ať se dobře daří a ať se kucí skámošej. Ono si ho Golíšek jemně dá do mantinelů, o to se nebojím.
Souhlasím se Zlatkou – kde jsou fotos nějaký?
Fotky jsou – u mladejch v telefénech. 😉Jakub mi je chtěl poslat přes whats app (vocap? – nebo jak se to menuje). Jenže já nemám ten chytrej, takže přes telefén nic. 🙄Prosila jsem ho, ať mi to pošle na mail, tak snad si vzpomene. ☺