Během tý dofči?

Na počet toho nebude nějak výrazně moc, ale na objem ano. Stihlo se udělat – počítejte se mnou:

*Domontovat naši novou a krásnou kůchyňskou linku – domontovat ve smyslu sestavit, slepit (Brtnik všechny skříňky lepí, aby to bylo pevnější) zkompletovat celou tu obří linku s milardou šuplíků a skříněk, vmontovat tam myčku, mikrovlnu a troubu – to na rozdíl od pračky ještě není dozapojený, musí se tam ešče něco malýho uplichtit, ale to není podstatný, na rozdíl od té pračky, ta už šlape dávno, před dostavením linky. Nestihlo se jediný – dohotovit pracovní desky. Jsou nařezané, ale není v nich ještě otvor pro dřezy. Až bude mít pan stavitel čas, vyřeže to a já to navoskuju. Desky jsou ze dřeva a musí jim být před uvedením do provozu poskytnuta náležitá péče a ochrana. Nicméně to gró z linky jest hotovo, linka svítí a protože nám s ní pomáhal zkušený montér,

 je to nádhera:

Tak to bychom měli linku.

*Další důležitá věc, která se stihla bylo dostavění komínu nahoru nad střechu a jeho oplechování. Jen to crcání s přípravou oplechování vám zabere času, že by jeden plakal. Brtnik je šikovnej, dělal si to sám. Na komíně už jste ho viděli 😀 . Tak fotku dávat nebudu. Teď se nemožu dočkat pana kominika, který tu dostavěnou část dovložkuje-dole už to je – a já konečně budu moci zatopit a uvařit s Pomněnkou, která dole trpělivě čeká na svou premiéru.

*Pak došlo na zateplování půdy. Matroš-spešl systém- dorazil přesně včas a tak se mohlo začít, abychom pak netopili pánubohu do oken. Vzhledem k tomu, že na půdě máme stále značnou část našich věcí, tak když se udělala ta první půlka- a to bylo o nemalém objemu práce, tak se – a to v úplném závěru dovolený – muselo šécko přestěhovat na tu dokončenou část, aby se mohlo začít na té druhé. Helejte, já si představovala na sobotu a hlavně neděli tak trošku relax. Jako že si makovici nabarvim, noženky do lavoru dám, že abysem šla do práce trochu za ženskou a hlavně v klidu…………aaaaa prtky tak leda. Tahali jsme krabice, luxovali tuny prachu, vyhazovali věci určený k vyhození…….takže hlavu jsem si barvila asi v devět večer a šécky ty úpravy proběhly jako tak cvalem dost. Ale zase JE TO HOTOVÝÝÝÝ!!  A stihla se při tom navíc i příprava na instalaci klimatizace.

No a co bude dalšího hotovýho a co se právě o dovolený nečekaně rozhodlo, že se do toho půjde a stihne se to do zimy a rozpracovalo se to….. je…. jeeee….

*Předělávka chodby. To nejhorší co si člověk může představit, protože je to komunikační uzel do všech místností. A předělávka je to opravdu doslova zase od podlahy (a od stropu), kde se opět kopalo až na osmdesát čísel a pan kontejnerář nestačil vozit kontejnery prázdný a odvážet plný.  Když se celej ten prostor vykopal a vyčistil, tak tam na dno muselo přijít habakůk kameního a na něj …………první vrstva betóna. A přátelé to byl skutečný “dželindž” . Kam se hrabe akce kulovanej blesk. Dohodnuto s pánem, že betóna přiveze v půl devátý ráno. Tak Koláče si nařídilo budika, že aby se v klidu umylo, udělalo šécko potřebný, udělalo snídani a bylo připravený na to, že se do zázemí v přístavbě, kde je především ovšem WC nedostane celej den. Tak jsem vstala v těch 7:35 a co to neslyším, Brtnik maká – odhazuje zbylou hromadu štěrku, která tam z předchozího dne, kdy to házel do chodby zůstala. Že se to odklidí dřív, než přijede beton. Jenže – čárečka přes rozpočet! Pán přivezl betóna o hodinu dřív!! Takže bez snídaně, bez fšeho okamžitě Koláče nastoupilo do procesu. Muselo se ovšem nejdřív pohádat s Brtnikem, kterej ho v procesu nechtěl. Mocinky moc jsem se kousla a trvala jsem si na svým, že každá – byť i menší než ta jeho – lopata betonu, kterou mrsknu do tý chodby se počítá. Protože proč? Protože betón nečeká, přátelé, betón si  nám tuhne a tak za dvě a půl hodinky už začne být ne úplně svěží. Protože jsem mrcha a hydra neústupná, tak jsem si to vybojovala . A když v domluvený čas dorazil pak zedník našel nás tam jak čile házíme lopatama tak, že se hnedle mohl pustit do práce a milýho betóna rovnat a umatlávat. Jeli jsme všichni tři jak fretky a já si užívala, že po delší době můžu přiložit ruku pořádně k dílu a ne jen dělat zázemí. Páč komín nepostavím a zateplit půdu taky neumím. Jsem jen na hrubé výkopové a podobné práce.

Tady pár fotek a jedno důležitý podotknutí. Víte čeho si na svým muži cením hodně moc? že dokáže vymyslet na většinu věcí řešení a to velmi funkční řešení. Takže, abychom neměli všude bordel neskutečnej, když jsme měli podlahu vykopanou a abychom aspoň trochu byli jako u lidí, tak tam na ten mlat nakladl pěkně starý lino a my tak chodili do ostatních místností relativně čistý a stačilo zametat jen ráno, po příchodu domů a v průběhu večera tak dvakrát 😀 . Taky vytvořil rampičky, aby se dalo do místností jít pohodlněji. Neb kupř. do přístavby, kde máme ložnici to bylo fakt víc jak osmdesát čísel a když jsem chtěla vzít za kliku bylo to úplně stejný, jak když člověk vstupuje do Schwarzenberský hrobky na Třeboňsku. Kdo tam byl, tak ví. Já musím vyskočit, abych na tu kliku dosáhla a pak na těch těžkých dvěřích doslova odjedu. Nekecám, takhle jsem tam kdysi nechtíc zrušila probíhající svatbu, či co to tam bylo 😀  Normálně jsem tam vjela na dveřích 😀 😀 . A teď doma to stejný. Tak tam udělal Brtnik rampičku  a druhou do kůchně, aby zase ohaříci měli pohodlný vstup. První tři fotky jsou ze dne, kdy bylo čerstvě vykopáno, ty druhý, když se zabetónovalo.

Během výkopových prací se bohužel zjistilo, že obě stěny, při vstupu na půdu a do sklepa musí k zemi a postaví se znovu. Tak to nás teprve čeká a z toho úplně vzhledem k počasí radost nemám. Neb, jak se to zboří, nastane v prostoru slušná zima. Opět 🙂 . No ale tak snad půjde práce panu Zedníkovi od ruky a nebude to dlouho trvat. A pak se  podlaha zaizoluje /se zaizoluje znamená, že na tom Brtnik stráví min. dva dny/, položí se polystrón, pro kterej jsme si zase zajeli do Podbořat, položí se topení, zabetónuje se to a….. budem si žít jako páni!

Tak se toho stihlo celkem dost, ne? A dost nás toho ještě čeká, však jsem to psala na diskuzi. Ale to už budeme mít celkem slušný zázemí a zase se rozšíří útulno, který je pro nás oba tak důležitý. 

P.S. Dopředu volám, že jsem článek mastila pozdě v noci, takže na  opravu hrubek nezbývá moc sil, jdu venčit, tak mi je, prosím, odpusťte a dělejte, že je nevidíte 🙂