No! Na tu si hrála tuhle Bubrdle.

Brtnik instaloval zabezpečovačku a protože bylo zapotřebí ještě ten den navozit pro pana Zedníka dovnitř cihly, ujala jsem se toho já. Aby nešel pak spát tak pozdě. Vzala jsem si Rudánka – neboli rudl a šli jsme na to. Nejdřív jsem ovšem musela přeprat Brtnika. Nechtěl mi dovolit, abych ty cihly vozila. Tak jsem se načtvala, řekla mu, že deme s Rudánkem k těm cihlám a budu tam stát tak dlouho, dokud mi neřekne, který a kolik toho mám navozit a nebo dokud nepadnu na slunci vyčerpáním. Vzala sem Rudu, rukavice a zapíchla se u dvou hromad cihel. Nevydržel, to je jasný. Přišel, aby mi řeknul, že sem mrcha a že teda mám vozit támdlety cihle. Cha, na mě si nepřinde! 

Naložila jsem si první fůrku a vyrazila. S ohařema v závěsu. Asi abych nejezdila sama 😀 😀 Doprovod oceníte vždy, že jo. Hlavně tak v momentě, kdy s tím balancujete a přijde se některý z nich podívat blíže. Seběhla jsem vždycky s fůrkou od zídky zahradou dolů ke dveřím, vyjela po podlážce, což bylo dycinky drámo, ešivá se trefim – rozměrově přesně na rozchod Rudánkových koleček. A já nejsem rozhodně kvalitní zeměměřič 😀 😀 . Každopádně jsem to vždycky s razancí vysvištěla, zasmykovala v předsíni, elegantně zatočila u dveří a pozpátku si nacouvala na stavbu. 

To vše pod přísným dohledem paní Stavbyvedoucí BubiZwei. Nevynechala ani jednu jízdu. Zatímco Rumíček a Tali šli pak podřimovat na pelíšky, nebo za mnou sem tam taky přišli juknout, ešivá furt ešče dělám tu zbytečnost, co dělám, tak Bubišková poctivě odcupitala každou jednotlivou fůrku a jízdu zpátky k místu nakládky. Musela jsem se smát. Nejaktivnější byla vždycky, když jsme s cihlama dorazily na stavbu. To to tam celý proběhla a všechno pořádně zkontrolovala. Asi ešivá já ty cihle ukládám správně, aby to nespadlo 😀 😀 . Tvářila se tam tak důležitě, že jsme říkali, že jí jen chybí taková ta žlutá bezpečnostní helmička na kebuli a nějaký papíry v ruce……pardon v tlapce 😀 😀 . Začla jsem ji tedy oslovovat paní Mistrová, následně jsme to přehodili do germánštiny a byla z ní Die Meisterin 😀 😀

Po asi stodvacátý fůrce (kecám, nevim kolik toho bylo) už toho na ní bylo asi moc, tak s sebou dycinky žuchla do prachu na podlaze a řádně se zaprasila. Je to ovšem holka s výdrží a tak, jakmile jsem se zase vydala na místo nakládky, zvedla se a poctivě, jak to auto s majáčkem mi dělala doprovod. Bylo to ftipný, jak tam furt takhle cábrovala a všechno dozorovala.

No já to říkám, že to bude řiditelka Zeměkoule tohleto 😀