Venkovka je hrozivá ohaří nemoc, která postihuje Pražáky.

Neboli ohaře z Prahé. Ale ukázalo se, že i ty z Hodonína. Ba dokonce postihuje i ty ohaře, kteří v počátku svého života líhávali na trnitých větvích, kdesi o samotě a s lidma nechtěli mít pranic společnýho.

A dneska? Stiženi touto chorobou, kterou pojmenoval, objevil a prozkoumal slovutný psí vědátor Brtnik,  nezvládnou samostatný pobyt na zahradě. Obzvláště, není-li ideální počasí 😀

Takhle přesně to naši ohaříci mají.  Vyletí nadšeně ven a pokud je po chvíli nenásledujete, nasáčkuje se jich většina, či úplně fšicí ke dveřím a tam trpně čekají, jako banda malých, nebohých tuláčků na to, až je někdo přijde vysvobodit z toho velkýho neščěstí, že musí být venku.

Sami.

Tali, která nejvíc ze všech byla vždy samostatnou jednotkou a dalo nám hrozně moc práce přesvědčit ji, že je fajn někam patřit, to celé ještě vyšperkovává o to, že před těma dveřma nespokojeně a netrpělivě stepuje a dupe, aby nebylo možné pochybovat o tom, že pokud se někdo do půl vteřiny nezjeví a nezachrání je před bídnou smrtí, tak jistojistě velmi rychle zhynou do jednoho 😀

A tak, když se občas doma motaj pod nohy, vyhrožuje jim Brtnik, že je vyhodí ven a tam dostanou….. Venkovku!! 😀 . Tak si jdou radši rychle lehnout na pelíšky, protože nikdo, vůbec nikdo nechce dostat takovoudle hroznou nemoc 😀