Ty jo! Tak konečně!

Voni konečně přišli!

Koledníci! Poprvé od tý doby, co tady bydlíme a co na ně čekám, přišli o Velikončním pondělí koledníci.

A! Nejen v to pondělí. Přišli i o sobotě. Protože tady se před Velikonočkama chodí s řehtačkama. A i v sobotu se koleduje. Přišla bezva banda dětí, směska věku a nejen věku. Jedním z koledníků byl klučina cikán. Kterej se prostě běžně zapojil do tý bandy a stejně jako ostatní mi převyprávěl básničku o Jidášovi. A musím říct, že se na to dobře koukalo, že byl součástí dětskýho kolektivu. Celou tu bandu evidentně vedla pevnou rukou holčina, kterážto dělala organizátorku -kam se jde, zvoničku na zvonky, mluvčí a taky po zásluze výběrčí koledy. Drobotiny bylo dost a tak jsem vybrakovala téměř veškerý zásoby drobných, aby se mohli všichni poctivě podělit. 

Žjo! To bylo. Byla jsem nadšenější, než ty děti. Protože, protože to prostě je o tom, že to ještě funguje. V Prahé logicky ne, to asi ani nedává moc smysl v dnešní době, kdy se lidi už neznají ani v paneláku, natož pak v blízkém okolí, jako když jsem byla malá já a spolužáci chodívali koledovat a zmydlit nás. Ale tady je svět ještě v pořádku a je supr vidět děti prostě venku, pobíhat, a hlavně se družit, to mi přijde hrozně důležitý a dobře se mi na to dívá. Proto jsem se po přestěhování na Velikonoce po sto letech těšila. V Praze jsem to brala prostě jako svátek, kdy začíná jaro, příroda se probouzí a užívala si to na chalupě. Bez toho velikonočního kontextu.

Tady mi to ale prostě ten smysl dává. Nejen ten jarní, jak jsem to měla vždycky, ale teď tedy po sto letech i velikonoční. Takže jsem se poctivě každej rok zásobovala aspoň čokoládovýma vajíčkama, protože jsem nevěděla, zda se někdo staví a jak to tady chodí, zda má někdo o barvená vajíčka ještě vůbec zájem. Jenže, že jo. Byl blbej koviďák a ani prt. A ani ten druhej rok. No a loni taky nic, sakra. Se snad nedočkám. Ale stejně jsem zas koupila ty barevný vajíčka. Když nic, tak je, stejně jako loni dám sousedce Vlaďce, pro děti z jejich speciální školy.

Ale letos je to prvně jinak. I když teda nejdřív to vypadalo, že to bude mít stejnej scénář. Nikdo nešel. A pak konečně zazvonil zvonek. No! Jenže bohužel ve zcela nevhodný moment. Byla jsem dost neščastná. Konečně koledníci a já jim nejdu votevřít? Když zvonili podruhý, téměř jsem se rozplakala. Budou si myslet, že jim nechcem otevřít, nebo nejsme doma……..což platilo jen z půlky, protože Brtnik s ohařema skutečně doma nebyl, byli venku. A už příští rok nepřijdou a nepřijdou vůbec nikdy už!! A já……otevřít chtěla, hrozně moc, ale nemohla. Z toho záchoda prostě odejít nemůžete, že jo. No, takže jsem ty svoje první vymodlený koledníky ………. řekněme zazdila.

Smutně jsem pak koukala na tatínka s dvěma  malýma šprčkama – sotva chodícíma – který náš dům minul a šel s nima ulicí dolů. Hele byl to ale děsně roztomilej pohled na toho velikánskýho chlapa, jak vede ty dva špuntíky s malinkejma košíčkama a něco s nima důležitýho probírá

Osud byl ke mně ovšem milostiv. To už byl Brtnik doma zpátky z procházení  a znova se ozval zvonek. Křičela jsem na Brtnika, ať jim jde říct, že hned, hned jdu, hned jdu. A utíkala hledat nějaký peníze. Protože za brankou stála čtveřice  kluků náctiletých a ty jaksi nějaký čokoládový vajíčka asi nezaujmou. Byla jsem nadšená a vyhrábla aspoň blbou stovku – většinu drobných jsem vydala v tu sobotu. Prdla jsem stovku mezi vajíčka a mastila k brance, že jsem se málem přerazila. Připravila jsem tak klukům aspoň komickej výstup 😀 . Klíče, klíče, nemám klíče, utíkala jsem zasejc zpátky a pak znovu k brance. Museli si myslet, že to mám v hlavě rozharašený 😀 . Odemkla jsem a nadšeně jim vykládala, že jsem ráda, že přišli a že se jich ale bojim, páč jsou v přesile a že mám prt a ne koledu, protože jsem šécko rozdala už v sobotu a…….. no prostě jeden z mých evidentně kvalitních výstupů. Nevadí! Byli shovívaví. Nejen proto, že mě nezmlátili, jen zlehýnka, abych se nerozplynula mě vzali ze všech stran a já pak zase ešče utíkala, přes to, že říkali, že není třeba, hledat domů nějaký další peníze, aby…….. no hele…….já myslim, že příští rok už natuty nepřijdou 😀 . To neva, letos jsem si to teda ale užila. A nebyl všem dnům konec.

Čekala nás ještě jedna kolednická návštěva. A to byla celá rodina s třema dětma. A protože to byla posléze  dlouhá kolednická návštěva, rozepíšu se o ní zítra. Dneska už by to bylo moc dlouhý.

Každopádně, jsem po sto letech zažila Velikonočky. Opravdový Velikonočky se vším všudy. I s pokecem se sousedkou přes plot. A celodenním pobytem na zahradě. A myslím, že tyhle Velikonoce jsem si neužila jen já, ale všichni. Však uvidíte!

17 komentářů u „Ty jo! Tak konečně!

  1. Hezké, hezké… vždycky si užívám jarní scénu v Krakonoš a lyžníci. U nás, byť v Prahe, také chodí kluci koledovat, ale naše lokalita je takový skanzen, malé město ve městě, hodně tu vzkvétá komunitní život mladých a staří se znají ze starých dob. Ale kam se hrabeme na novopečenou vesničanku, ó ty se máš. 😊
    Lid český, zdá se, si vybral spíše pohanské slavení tohoto svátku (zatímco na Vánočky se ty křesťanský hodí… 🙄)

    Jednou jsem se kolegy vesničana zeptala, zda už má do půdy zapíchané ratolesti, aby se mu dobře dařilo… a on odvětil, že už nikam nic nepíchá, že má ratolesti tři a že mu to bohatě stačí. 🙄

    1. a on odvětil, že už nikam nic nepíchá, že má ratolesti tři a že mu to bohatě stačí.

      😀 😀 😀 😀 se nedivím, to bych taky radši nikam nic nepíchala 😀 😀 😀 😀 😀

      Máte tu supr, ten svůj malej skanzen, to moc přeju, protože to jsou věci, který mně osobně dávají jistotu, to bylo ještě třeba ve starejch Dejvicích. Pak po přestěhování do Řep už nula. A já to v sobě evidentně mám a stýskalo se mi po tom. Jsem moc ráda, že to zase můžu objevovat, moc si toho vážím.

  2. Gratuluju ke kolednikum. 😀
    Jako jakej zachod, to musis byt od sedmi na znackam a cekat a cekat. 😀
    Ale teda slysim prvne, ze se nekde davaji penize, u nas teda vubec, ani nactiletym, tem se dava tak kola v plechovce.

    1. No jo, jako, když musiš, tak musiš! A hlavně, já si říkala, že zas letos nikdo třeba nepřijde 😀

      Já se na to ptala, hlavně kvůli tý sobotě, protože to není taková normální koleda asi. Co jim dát.

      No a v to pondělí náctiletejm jsem si říkala, panáka ne…. vejce, co s tím jako asi budou dělat, že jo, ….stejně se půjdou vožrat 😀 , tak ať na to maj poctivě vyděláno 😀 . Ne, kecám, oni si vzali i vajíčko čokoládový, ale prostě mi to pro tyhle habány přišlo asi lepší?

      1. Tak neni to uplne blbej napad ty penize, ale u nas by na to asi teda koukali, to fakt nikdy nikdo nedava, nektery jim i nalejvaji panaky, ale ja ne a davam radsi ty koly, si je rozebrali celkem rychle. A nekteri si i berou vajicka.
        Ale pravda je, ze to je na koledu takovej blbej vek a holt se to asi resi ruzne.

        1. Teda chci rict jen ze me to zaujalo, protoze me to ani nikdy ani ve snu nenapadlo davat na koledu penize.

          1. Mně se zase líbí ten nápad s colou- ešivá udržim do příštího roku, přídám na repertoár, tady je výhoda, že když nikdo nepřijde, udělám si mičudu a vypiju to jááááá! 😀

  3. Letos u nás s dětma chodili rodiče,páč fakt mrňouskové,starší nad 15nechodí,dřiv byl ten nejstarší ,,pán,” a nad těma malýma měli dohled.Bohužel fakt je tu dětí málo.Obřehtávají ves od čtvrtka do soboty ,a v sobotu po 1 hodině vybírají.Odříkají u každého domu básničku ,zařehtaji a vyloupnou.Dřív se dávala vajíčka(syrové),teď hlavně bonbóny,a peníze.Já to z domova neznala,a když prvně přišli ti starší pro našeho 3letého ,tak jsem koukala .

    1. Tady u nás dětí překvapivě docela dost, jsem koukala. 2x rodiče jako doprovod pro dva špunty, jedna partička – 4 kousky těch náctiletých a pak ty děti uprostřed, těch bylo tak necelá desítka, třebas osm? To mi na tak malou vesnici přijde docela dost. A ještě jsem včera zjistila, že ti náctiletí byli i ve vedlejší vesnici. PĚŠKY! 🙂

      1. No tady vždycky chodili děti ke kostelu,ten je na kopci v lese,je u něho domov důchodců pro sestry v řádu.Když ještě nebyly v pá tek prázdniny,vstávali v 5,obřehtali vesnici,šli ke kostelu,museli to stihnout na autobus v 7 do školy.

  4. tyjo, to zni paradne 🙂 ja teda uz radsi v sobotu delala, ze doma nejsu 😀 a v pondeli sme doma vlastne uz ani nebyli 😀

    ALe mam radost, ze ses dockala, ze kolednici videli, ze melo smysl prijit a treba pristi rok pujdou zase, na jistotu, k te blaznive starene 😀

  5. Petro,
    u nás koledník chodil i v bohnickým paneláku. Táta s malou holkou z prvního patra. Když přišli prvně, nebyla jsem připravená, takže jsem otevřela v pyžamu, s mastnejma vlasama a jedovým dechem… Ale byla to sranda. Nějakou čokoládu jsem měla a nechala holčičku vybrat z Davidovejch nejlepších plyšáků. Nepohrdla 😃.

    1. To v Prahé neznám.
      Já bych tehdy mohla nabídnout pouze oslizlý plyšáky ohařský a to by asi nikdo neocenil 😀

  6. je fajn,že jsi si Velikonočky užila se vším všudy:-)

    já k nim mám odjakživa takovej vztah,jakože-tradičně ten svátek chápu,ale…
    od mládí/dětství-přijde borec,borci,nastavím zadek,odměním…
    ve městě…
    někteří si to pletli s tím jak legálně jednou za rok zmlátit ženskou a je to tak někde doted+polávání vodou super hovadina….
    dopo polovina opilejch,člověk nemohl vylézt ven aby to bylo bezpečný,takže jít se projít ven ze psem prostě kravina,
    a odpo se válely vožralí po městě…
    vlastně mrskut je mi fakt z duše protivnej a byl vždycky…
    s bývalým jsme jezdily pryč,první borec mě na svátky vymrskal tak,že jsem měla jelita jak prase a mu to přišlo v pořádku…
    tady na dědině se dodržují všechny tradice-masopust,řechtačky,mrskut,lampionový průvod,dětský den,čarodky
    ale,jak jsme se bavily s přítelem knihovnice-kolik by se toho konalo,kdyby pak všechno nekončilo chlastačkou u hasičky,nebo na výletišti?
    jinak-na mrskut chodí chlapi s muzikou,jedn rok je sem rodiče pustily a otec Martina

    1. No já jsem Velikonočky jako dospělá taky nějak neprožívala, Brtnik nějaký lískání pomláskou neprovozuje a mně to nechybělo. A nechybí, ale na tý vesnici mi to přijde hezký, když přijdou koledníci a jen tak pěkně symbolicky…. přijde mi to jako další způsob družení se lidí, dodržování toho, co k vesnici patřilo, je veselo…. a tak.

  7. -dodatek-a otec Martina na mě volal at vylezu-špica prostě:-(
    jjinak,jezdíme/chodíme pryč,
    Martin mě vymrská paličkou na bubny,dostane něco..
    peníze se koledníkům dávají hodně,
    dělalo se to ve městě,+i holky tady to tak dělají…
    jinak…
    tady vše organizují hasiči a ženský kolem nich,
    na pár akcích jsem byla,ale…
    znám odsud jen knihovnici s přítelem,to je kamarádka s K
    pak holičku,jejího muže,Pavlu s basenžíkem,
    a to je zhruba vše,
    zbytek pár lidí starších/starých ze zastávky,
    dřív mě braly,jako tu co chodí s těma psama
    ted jako tu,co dělá v PENNY,většina debat se týká toho co tam máme/nemáme,budeme mít,co je bylo blbě…a tak….,
    což nehodlám ve volným čase poslouchat,a první roky to do mě jely lidi dost,vlastně proto se mi občas nechce jezdit busem…
    jinak,mě ke spokojenosti stačí 2 kamarádky tady-jasně brala bych to jak to bylo v BK,partičku holek,ze kterýma bych chodila ven ze psama…..
    protože s Pavlou je složitý,že basendžík je moc hrrr,
    ale stejně moje směny,a to že su často hotovo,tak to stejně nějakým procházkám moc nenahrává,
    pokud by ty kamarádky nebyly i cvičící,že by jsme si kousek od baráku šly cvičit ze psama,tak vycházky se mnou nějaký okruhy,tak to často nejde…, takže za mě-mrskut bych s velikonoček ráda vyškrtla…..
    asi nějaký blbý zkušenosti či co…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..