Koláče fstalo a sebe samu překonalo!
No, nekecám. V neděli sem vstala už po sedmý hodině! Brtnik přestat dýchat 😀 . Údivem. Já taky, nemohla jsem tomu uvěřit, ale bylo to tak. Nechtělo se mi spát a tak jsem si řekla, že se nebudu dál o nic pokoušet a zbytečně se povalovat. A vyrazíme si na společnou ranní procházečku.
Ničím zbytečným jsme se nezdržovali a rovnou vyrazili. Jen jsem si narvala ledvinku dobrůtkama. Hlavně pro Bubinku, aby nemusela ťapat nalačno. Velmi to uvítala a hned byla pro ni prochajda radostnější. Ono teda byla radostná pro všechny ohaříky, protože mají vždycky radost, když razíme společně.
Trošku jsem podcenila to, že za oknem se zdálo počasí o něco málo přívětivější, než ve skutečnosti teda bylo. Protože za oknem jaksi není ten ledovej větřík, že ano. Měla jsem ale naštěstí mikinu s kapucou, která nahradila chybějící čepici. To Brtnik byl prosíravější, ten si ji vzal.
Zamířilli jsme starým sadem nahoru na cestičku pod kostelík a po ní se vydali k úvozu vedoucímu do bukovýho chrámu. Je tam to stoupání tak jako pohodlnějš rozložený. Byla jsem zvědavá, kterou z cest Brtnik vybere.
Rumíček a Tali pobíhali vpředu a Bubrdlína se šmrdolila tak jako hlavně u mně. 
Páč ta ledvinka že jo. A doplňovat energii stará dáma musí průběžně, to je jasný. Tím spíš, že ve hře byly zas ty lososový sušenky a pičkůty pro který je Bubi ochotná jít doslova světa kraj. A já na ni občas tím pádem myslím. Aby byly pičkůtky při ruce.
Volně jsme si to štrikovali lesama a užívali si ticha a začínajícího, studenýho jara 
(dneska, když to dopisuju, byl nechutnej hic jak v létě).
Pro mě je vždycky dost velká radost, když vidím Bubrdli takhle:
Kdy se zapojí do společnýho čmuchání a když fordí pěkně vepředu. A stejně tak se veleraduju, když probíhá tohle:
To se mi asi taky nikdá nevochodí 🙂 .
Ráno bylo fakt jak malovaný:
A já musím poctivě říct, že oželet někdy to ranní dospávání, stojí za to, ptáci řvali jak prokopnutý a bylo prostě fajn. Budu se muset hecnout častějš, protože to fakt stojí za to 🙂 . My sovy to máme prostě těžký, no. Ani nevíme o co všechno se připravujeme, což?
Super procházka.A držím palce ať se přemůžeš častěji.Já od tý doby co umřel Andy jsem ráno venku nebyla .A to jsme chodili třeba ve 4ráno.Teď mě to ven vůbec netáhne.Kocouři doprovod nepotřebují.🤓
Jo, máš pravdu Zlatko, měla bych, je to vždycky pěkný. Měla bych se pochlapit. Rána jsou svěží. Jenže já ne 😀
Sovy to holt maj těžký.🦉
Zkus si večer kolem desáté otevřít v posteli knihu:
Pohyb člověka na biodromu, cesta životem z pohledu nejen kinantropologie.
cit:
“Monografie využívá metafor biodromu a cesty k reflexím životních pohybů člověka. Kinantropologii jakožto “nauku o člověku v pohybu” rozšiřuje nad empirický rámec návratem k původnímu chápání logu v celé šíři jeho konotací, tedy i jako smyslu a přesažného řádu. Pokouší se podrobněji mapovat a interpretovat dějinné “vzorce lidství” – s vědomím, že dosažení “definitivního” vzorce či nalezení podstaty člověka je úkolem typu kvadratury kruhu.”
= USNEŠ DO 10 MINUT A RÁNO V ŠEST SI JAKO ČEČETKA
😀 😀 😀 když jsem si přečetla
…..Zkus si večer kolem desáté otevřít v posteli knihu…..
chtěla jsem hned jít psát, že tohle u mě nefunguje, protože jsem zvědavá jak veverka, nemůžu si číst v posteli, protože potřebuju vědět, co je na druhý stránce, jak pokračuje děj, jak skončila kapitola, jak začíná ta další, o čem to je dál…… a je pět ráno!
Posléze jsem ovšem četla dál a uznávám, že tohle by fungovat asi i mohlo – používám takhle ZOOM, když jsem nemocná. Páč to mám přes den naspáno, jak je tělo unavený a pak v noci už se spát nechce, ale potřebuje, takže zapnu ZOOM, kde tou dobou jde nějaká technika, která je mi putýnka a pěkně potichoučku to pustím a ono mě to tichý – mě neoslovující povídání pěkně uspí. Jenže to nechci dělat, když spíme oba v ložnici, tohle provozuju při samostatným spaní. A to Tvoje je ovšem tichá verze!! Dík.
Me teda nepomaha nic, ani bily sum a to jsem si nasla nejakej ke stazeni co trval dve hodiny, slysela jsem ho az do konce, natoz nejaky nudny cteni, jediny co spolehlive zabere, je totalni unava, jo kdyz spim dva dny po sobe 4 hodiny, tak pak tu treti lehnu a spim. 😀
A pak samozrejme pomaha vhodna doba k usinani, ve 2 nebo ve 3 nemam s usnutim zadny problem. Holt jenom ti ostatni lidi jsou nastaveny blbe a maji vetsi slovo nez ja. 😀
Peklo co? No to já ještě teda asi spím víc, než Ty, ale Ty zase později vstáváš, ne?
Jsem též sova, takže před půlnocí do lóže nevlezu, teď co od půlnoci čučím na seriál Moje máma veterinářka tak spíš až ke druhé hodině. Jsem zvyklá si v posteli číst, aspoň 10 až 20 stránek (na to byla ohaří kniha ideální). Když se mi při čtení zavírají oči, zhasnu ale pak mi dost dlouho trvá, než usnu. Budík mám na půl osmou, obvykle mě krátce předtím přijde zkontrolovat Goli. První, co udělám, nacpu Golimu tu nově předepsanou tabletku, abychom při venčení mohli pamlskovat, protože lék je nutno užít půl hodiny před jídlem. Tablety zabírají, Goli si zakašle tak jednou za den.