Klapka! 😀
No, tak nějak. Ale tentokrát se nás na cestu vydalo víc. Pravda vrátilo se nás míň, ale to jen proto, že Brtnik šel na dříví. Zas to ale měli někteří díky němu zajímavější, že jo Tali?
Já jsem po pár pokusech byla radši za to, aby se dál nepokračovalo, protože už jsem předem viděla urvanej dráp a zlámanou haxnu mininálně, neb jak všichni víme, Tali projev bývá někdy – většinou , řekněme, že složitější. Ale jak vidíte, nakonec se podařilo a flekatice do vozíku vlezla a kupodivu z něj i poté vystoupila kompletní 😀
Tudíž jsme se my mohli kompletně odpojit od Brtnika, který šel sbírat dříví. Jako Pan Polednice. Páč v úvoze ho leží spousta. A spousta z toho je ve velikosti “Přesně hodim do pece a nemusim s tím nic dělat.” Naprosto geniální. Už jsme se takhle hubou chystali dlouho, i o tomhle víkendu a tak se toho Brtnik chopil a šel sbírat.
A my ostatní – na louky. Jak je vidno z obrázků – ty dvě flekatice utvořily zase celkem duo. 🙂
Petrs se ujala role svědomitého balonkáře a tak byl Rumíček 2x tak ščastliv.
Aji Tali se chvílema – a to ještě i před odchodem na louky – zapojila s nadšením do balonkových her a musela jsem s ní cloumat jako magor a vykřikovat její oblíbený: “Dáš to sem ty hááájzle jeden flekatej?” škubat s ní a dělat děsně bojovou (až mi z toho vstávala čepice na hlavě 😀 -mimochodem jak nesnáším čepice, tak čepice nesnáší mě – žádná mi nesedí, všechny sjíždí, nebo vstávají…..a o tom jak v tom vypadám, radši pomlčím),
a Bubinka si hezky užívala prochajdu. 
I počasí nám přálo: 
A tak nás netížilo vůbec, ale řekla bych, vůbec nic. Hodný čokle si rejdili koukolem a až na výjimky, resp. výjimku se chodili sami hlásit. Kdo byl tou výjimkou jsem chtěla dát na páteční hádání, ale pak mi došlo, že to je sakra lehký 😀 (kecám, nechtěla, vím, že nejste tak prostoduší).
Došli jsme až do míst, kde jak vidíte, stálo sluníčko přímo proti nám na obzoru a nebylo tudíž moc vidět. A tak jsme se pomalu otočili a vraceli se domů.
Kde už na nás čekal náš uvítací výbor:
Musím říct, že ta atmosféra fotky mě hrozně oslovila a hodlám si z toho časem udělat obrázek. Když Petrs a Petr dovolí. Mouses vůbec oslovil. Pikslu. Ale! Příjemné překvapení, Piksla, Psíkla, Piskla – šécty ty tři byly úplně v pohodě. Šly se na něj podívat, ale nekonalo se žádný jančení, vyvádění a potřeba sejmout trofejní úlovek. A to bylo moc fajn.
Stejně tak jako potom ještě kávička. Šlo se sice druhý den do práce……………..ale tak nějak se nikomu nechtělo, myslím, vracet se ještě k povinnostem všedních dní. A tak jsme si povídali u kávičky ještě chvíli, čokle dřímali rozložení po prostoru a bylo fajn.
Takhle má ten start do novýho roku vypadat, že jo? Páč tohle bylo novoroční venčení na 1. ledna.
P.S. a P+P mají navíc technickou zdarma 😀
PetiK-krásný,fotečky a je vidět,že jste si to všichni užily:-)
jestli můžu k té čepici-já nosím čepice-ale,pořád je stahuju na uši-tak pak navidím na oči:-)tak zas ohrnuju vršek:-)
a jsem dívala,že máš kapuce-kapuce dělají to,že čepice vyskakují na vrch-já mám hodně mikin z kapucemi-oni se tak hodně dělají,a taky mi kapuce dělají vyskakování čepic navrch..zkoušela jsem kombinaci-čelenka,kapuce od mikiny a od bundy,ale to zas lítají všude vlasy,když si udělám culík ,dám čelenku,tak zas to dělá hrb v kapucích….:-)-mám i jednu čepici s těma lapkama a šnůrkama,ale v tom vypadám jak mega debil,ale jako hodně……,kšiltovky mě sluší,čepice trošku taky,ale ty čepice s těma klapkama přes uši-v tom vypadám jak ulízanec:-)
prostě s čepicema je to těžký:-)
Neexistuje čepice, v které bych já, nebo moje drahá polovina vypadala nějak normálně, natož aby slušela. Proto nosím – nebo i proto – kapuce, dokud to není nutný, jako že s čoklema to v zimě nutný je. Měla jsem jednu jedinou Depešáckou, kde jsem nevypadala naprosto debilitně a tu jsem ztratila v lese. A nikdy nenašla, i když jsem se tam druhý den vrátila. Asi si ji nasadil divočák a pak s ní dělal frajera u kaliště 😀 . Tahle čepice je sviň v tom, že mi prostě vstává na hlavě, s kapucí, či bez, to je fučik. Má výhodu, že se dobře nacpe do kapsy, ale jinak katastróf.
Krásně jste uvítali nový rok a ta fotka s Mousesem je úžasná.
Že je krásná. Má to skvělou atmosféru.
Páníček se nad ní dost vztekal – ono už bylo dost šero a Mouses se pohnul. Takže je krásně ostrá zeď (nehýbala se) a neostrej kočour. Protože kdyby byl ostrej, tak by právě byla úžasná a krásná.
Myslím, že se vztekal zbytečně, tahle kombinace ostra a neostra je právě ta atmosféra.
jo jo a taky hebounký plyšák vedle drsné stěny dělá svoje.
Pěkná fotka.
No ale čumáček je neostrej.
Hned bych mu na ten čumáček vlípla pusinku, hááájzlovi jednomu. 🙂
Typická kocouří hlava a jaké má ty škraniska.
Já ho miluju, broučka neostrého klusťoučkého.
Určitě by ti za to vyrobil originální výzdobu obličeje 😀
Klusťoučký je tetkon dostatečně, jak jsem tak vypozorovala nedostatkem rozhodně trpět nemůže. Protože ráno si dá snídani u nás- masénko, pak jde k babičce, tam pr něj přichystala dlábes Olinka. Prospí se u Babičky v peřinách a pak si zajde do jídelny ke koním. Tam si narve bachor granulema a když má ještě místečko – to má vždycky 😀 , jde vyžrat dlábes sousedovic kočkám.
a pak přijde na večeři k nám 😀 😀 😀 . Na zimu je nutné se prý dokonale zasádlit a on na tom pracuje systematicky 😀
Po bojích s Texíkem jsem mívala ruce samý šrám, přestože se kocourek snažil zatahovat drápky aby neublížil. Dupali jsme jak stádo slonů, honili se v malém bytě dokola ( bo všechny místnosti průchozí ) a skončili v jednou chumlu na zemi (brouček když byl v kondici vážil 12 kilo!) řev, chlupy až za obrazama.
Mainkám se říká něžní obři. Texík zvládal obojí – byl za hodňoučkého kocourka co neumí do pěti napočítat i bojovníka zároveň. Furt se mi stýská. 🙂
No jooooooooo, ale Texík byl pan profesůrek. Mouses je hovado primitivní, co neváhá upravit člověku fasádu. Včera visel Tali na kejtě, hajzlík jeden. Ale mrzí mě to, že není aspoń trošku mudlací, to by se mi líbilo. Věřím a vím, že se Ti po Texíkovi stýská. Kdybys chtěla, zkusím požádat o pomoc lid útulkový kočičí, který mám kolem sebe, zda by se nedalo-a já jsem si jistá, že dalo – zařídit, že bys měla kočenku v dočasný dlouhodobý péči a útulek by se v případě potřeby zase o kočenku postaral. Oni určitě budou rádi, když se dočasná péče někde vyskytne. Protože místo po kočičce zaplní okamžitě pět dalších.
Peti děkuju, ale nyní na to nemám kapacitu, postarat se o živého tvora. 🙁
Jasný, to já jen, že tady případně ta možnost by byla. A prozatím budu zásobovat semo tamo stránky klusťochem 😀
jak ste si to vsichni krasne uzili 😀 ale nejvic pobavila talirova ve vozicku 😀
No jo, oni musí takhle občas nějakou krávovinu podobnou zvládnout. Jako jezdit v kolečku a tak 😀
Tak Piskla je fakt zázračná, když ani na Mousese neútočila. Kočkomilství asi nebudou mít bíglové v povaze obecně 😎.
Ale jo. Ono to obecně u psů je spíš o nějakém vedení v mládí – buď ho člověk na kočky štve nebo naopak kamarádí. Ale pokud není pes úplně zmagořenej vrah, tak to přeučit jde. Často se ještě rozlišuje kočka naše a cizí – a ty cizí nesmí na náš dvůr.
Živě si pamatuju, ten moment, kdy jsem Tali řekla, že je moje kočička a ona vyběhla po stěně 😮 😮 . To mi došlo, že máme další velkej problém 😀