Dobrý den všem.
Jdu si dneska za vámi všema a to i za těmi, co třeba nikdy nic zatím nenapsali, pro radu, zkušenosti a názory. Protože já sama jsem v klinči, lítá mi v hlavě spousta myšlenek a nejsem schopná je utřídit.
Když k nám Bubi přišla, přišla i s nehezkou hrčou na pupíku. Náš pan pražský veterinář se nad tím zasmušil a mně to bylo jasný. Názor jsme měli shodný – pozorovat. A to jsme dělali. A hrča nedělala nic. Až doteď, kdy došlo k tomu zánětu, který se tam udělal. Skončili jsme na veterině u nás, protože náš pan pražský veterinář v té době neordinoval. Zánět propíchnut, hnis vypuštěn, ATB nasazena.
Teď proběhla kontrola, kdy pan doktor byl spokojen a zcela rozhodně pravil, že je nutno operovat, jinak riziko, že se to rozběhne do plic. Což zní logicky, vím to.
Bude provedeno předoperační vyšetření, podle kterého se rozhodne. Když bude vše v pořádku, tak operovat.
No ale – jsou tu dvě velký ale.
RTG nemusí ukázat malý schovaný nádor, to se stát může. A pak to, když do těla sáhneme, poběží rychle 🙁 .
Je to velká operace, hojení není jen tak 🙁
A Bubi je stařenka. Vitální, ale přeci jen prostě je to babička 🙁
A já nevím, nevím, opravdu ve skutečnosti nevím, co dělat, co je menší riziko a čím jí míň svým rozhodnutím ublížím.
Když nezvládne operaci, zbytečně jsem jí zkrátila život.
Když operaci zvládne, ale operací samotnou to rozbouříme, zbytečně jí zkrátím život a ještě k tomu bude to blbý hojení.
Když do toho nesáhnu, mohlo by??? mohlo?? by to být pořád ve stavu – nic se neděje? K tomu se doktor staví ale skepticky a navíc už do toho sáhnuto bylo, samotným zánětem a i tím, že bylo nutno ten hnis vypustit, takže …………
Krucinál já to uvnitř sebe nevím i když už je rozhodnuto. Bubi je vitální a má síly. Kdo jste tohle sám řešil, můžu vás poprosit o Vaše zkušenosti, jak jste se rozhodovali, na základě čeho…..prostě cokoliv mi k tomu napíšete, moc to uvítám.
A stejně tak nevím další věc – v péči má všechny naše pesany doposud náš pan pražský veterinář a já nevím, protože řeším tu Bubi samotnou, jak se postavit k tomu, případnýmu zákroku – logika mi velí, že by v tom měl pokračovat ten, kdo začal, na druhou stranu, mi to přijde blbý takový vůči našemu panu doktorovi.
Já opravdu nevím nic. Z hlavy se mi kouří a budu ráda komukoliv za cokoliv co mi napíše. Rozhodovat se musí člověk sám, vím, ale zkušenosti a nápady ostatních jsou neocenitelný, takže prosím moc, pište opravdu kdokoliv a cokoliv vás napadne.
Díky předem, zadem i bokem 😀
Naprosto Vas chapu.. Nase milovana holka ho mela taky, najednou se zacal zvetsovat.. Na zname klinice pan doktor rekl, honem vyriznout.. Vse probehlo dobre, histolka potvrdila zhoubny nador, ale misto bylo komplet vycisteno.. Za pul roku metastaze v plicich.. A nas venkovsky pan doktor spraskl ruce.. Toste nemeli, povida.. Do toho jak se rizne, to chytne luft a rozjede se to.. Ja mam psy, co s tim ziji roky… Bylo je teprve 8.drzte se.
Ano, tohle je hrozný rozhodování. U Bubi se tedy nádor nezvětšuje, kdyby tam nepřišel ten zánět a neotevřel to, taky bych do toho nesahala i to byl názor našeho pana doktora – pozorovat. Musím věřit tomu, že jí vybojujeme čas a ne, že jí ho zkrátím, i když se toho pochopitelně bojím.
Ja osobne bych nechala udelat peclive predoperacni vysetreni v den operace a rozhodla podle vysledku. Pokud nejsou metastazy a jine “neplechy”, nechala bych urcite vyoperovat. Pokud by se naslo neco dalsiho, nasadila bych paliativní lecbu. Samozrejme “lehkou” narkozu a pokud mozno samovstrebavaci vnitrni stehy. Operace se nebojte, pokud je Bubu zdrava, zvladne ji i hojeni…
Ja chodim k jednomu veteriari uz pres 20 let, on zna mne i me psy, ja jeho😉. Verim mu a i kdyz loni Theu diagnistikovali na jine klinice ( bylo to o vikendu a on byl na dovolene), operace uz probehla u nej. Sice nedopadla, ale tak nejak jsem to tusila…
Hodne stesti!
Jeste PS – pokud by se neco neukazalo pri predoperacnim vysetreni, ukaze se to, az pan doktor Bubi otevre. Pak bych rozhodnuti nechala na nem – proto je dulezite, abyste mu verila.
ano, to je dobrá poznámka, to mu ještě musím říct, děkuju.
Děkuju moc, Ireno – takhle přesně to mám v plánu, takhle to máme dohodnuté. Našemu vetovi věřím, mluví shodně oba ti páni doktoři. Ale prostě se bojím, bojím, že to rozhodnutí může být třeba blbě. Na druhou stranu, nechci ji nechat žít s tím nádorem, který ji už teď zlobí. No a proti tomu stojí ten obrázek, který teď vidím jak je ščastlivá, jak se jí hrozně ulevilo, že jo a lítá jako šůs a já to třeba celý pokazím. Jsem prostě v klinči a buší to do mě ze všech stran.
Nezávidím. Vybírání té míň špatné varianty zná snad každý kdo má dlouho psy…
Jenže… když do toho nesáhneš a ono se to rozjede (a ono se to dřív či později rozjede, když to teď nejspíš dostalo nějakej impuls od toho zánětu!), tak si pak budeš vyčítat žes do toho nešla a že kdyby jo, tak by se to mohlo…
Nech to udělat v Praze – znáš ho dlouho, víc mu věříš. Předpokládám, že i pandrvet je nakloněn průběžné konzultaci a řešení podle toho co se ukáže.
No ano, ten zánět beru jako impuls – plus se do toho muselo sáhnout, takže už je asi evidentně lepší to řešit , když se to dalo do pohybu. třeba je tohle jen ten impuls, aby se to vyřešilo a nebylo to horší.?? Mě napadlo právě te´d, když Ti to píšu. uvidíme, každopádně nechat to tak je ASI??? ta horší varinata z těch dvou blbejch.
Nevím, prostě nevím, a taky vím, že odpověď neexistuje. Uklidňuje mě to, že jak oba veterináři, tak impact, který těch fen prošlo rukama dost a řešila to častějš, než běžný člověk, má shodný názor a optimistický. A to ona zase tyhle věcí řekne na férovku, to vím, není to žádný chlácholení. Tož můžu jen doufat, že tou dobou se bude Sirius dívat a dávat na Bubišku pozor.
Sahnout do toho musite – viz ten zanet. U Theinky se na nador prislo taky zanetem – mela ho v brisni dutine, u ni uz ale bylo pozde. U ni ale na nej nepomohly ani atb.
Ale Vy nesmite takhle premyslet – pro Bubi delate to nejlepsi, co muzete, vic neovlivnite! Davate ji sanci. Vic udelat nemuzete. Sama vite, ze pejskove takhle nepremysli – oni ziji vzdy tim jednim dnem, o zitrku nepremysli.
Ano – že jo, musí se do toho sáhnout, tím si taky argumentuju, plus tím, že se jí hodně rychle po těch ATB výrazně ulevilo, to byl prostě skok, tak si říkám, že kdy jindy, když ne teď.
Já vím, víc udělat člověk nemůže, jen se prostě bojí špatnýho rozhodnutí. Ale říkal vet, že hojení bude tak 10 dní, snad to holka moje zvládne šécko dobře a bude moct si zase užívat.
Asi nejhorší rozhodnutí v životě….já souhlasím s Irenou, pokud by bylo vidět něco špatného na sále, nechala bych to na doktorovi.
Ale doufám, že ne…
Moc na vás myslím.
Moc díky, já si prostě nebudu připouštět žádný komplikace, a je to! 🙂
vim, ze mit pocit, ze jsi svemu psovi zkratila zivot svym spatnym rozhodnutim je moc tezky pocit a dlouho boli… ale… i kdyby se bubince o neco zkratil ten jeji uzasnej zivot, kterej u vas dostala, je to porad pro ni 100% vic, nez kdyby zustala v utulku. Mela bys to brat i z te strany, ze kazda cesta ma milion vetneni a bubi aspon v utulkovym kole vyhrala obrovskou loterii, ve ktere mohla byt spokojenym psem.
Ne vzdycky dostaneme co chceme a ne vzdycky to dopadne tak, jak si prejeme. Ale at se rozhodnes jakkoli, dala jsi s brtnikem bubince neco uzasnyho, vuci cemu o par mesicu min nebo vic uz nehraje roli. Nekdy proste opravdu nevime a rozhodujeme se s tim co mame, neni to nejlepsi, ale stejne nektery veci nikdy neovlivnis a vis, ze se stejne stanou. Operovat ted je lepsi, nez za dalsiho pul roku, kdy bude jeste vetsi babicka. A pokud se k tomu uz ted doktor stavi skepticky, proste ver jeho usudku. Chodis k nemu proto, protoze mu veris.
A to dalsi proste neovlivnis, az to prijde, bude to bolet at by ses rozhodla jakkoli a vzdycky si budes vycitat, zes to mela udelat jinak. Spravna odpoved tady proste neexistuje a nikdo jinej, nez ty na tu otazku odpovedet nemuze. ALe at se rozhodnes jakkoli a at to dopadne jakkoli, vis, ze tady vzdy budes mit oporu jak v radosti, tak ve smutku.
Dík čajdo.
Já mám teď před očima to, jak je v pohodičce a spokojená a moc hezky se na to kouká, má krásný čistý oči, raduje se, hopíkuje, lítá….proto se bojím, že abych jí tuhle možnost nesebrala. Na druhou stranu si říkám, že to je samo o sobě radou – že je jí dobře = znamená to, že je teď silná, aby to zvládla.
Přesně, je silná, aby to zvládla !
No, pevně v to doufám. Včéra poletovala po zahradě a řvala díru do hlavy Taliprdnici, která masakrovala Rumouše a dělala u toho děsnej bordel. Bubrdle to nesnáší, carevna naše 😀
Ja v tomhle moc neporadim, ale kazdopadne drzim palce a myslim, ze se rozhodnes jak nejlip do jde, holt nekdy je to tak, ze zadna varianta neni uplne super.
Já se právě najednou vnitřně vlastně – si to uvědomuju teď, jak ti to píšu, kloním k tomu, že tahle zvolená varianta JE super a nic se nepoto.
presne, protoze ted je v nejlepsi fyzicke a psychicke kondici se krasne zhojit! :)❤
Bingo, nic se nepoto a děláš co je v dané chvíli pro Bubišku nejlepší!
Já se radit neodvažuju, páč jsem se svou až opičí láskou chovatel na baterky.
Besinku jsem měla nechat odejít tak o měsíc dříve. Viděno zpětně.
Tobě věřím prde, jsi moudrá s rozhodneš se správně.
Ad Besinka- ono to rozhodování není vždycky tak snadný. Vždy si člověk říká, už? Nebo ne. Je to velká zodpovědnost. Můj bývalý hodný šéf přišel jednou hodně smutný s tím, že mi řekl: “Dneska jsem zavraždil naši kočku”. Byla to stará kočičí babička, její čas se naplnil a on si to stejně vyčítal.
A já se prostě rozhodla, že to bude cajk, odmítám se poddat strachu, chci, abychom žily normálně.
Tohle moje rozhodnutí vyplynulo díky týhle debatě, za což moc děkuju a jen doufám, že mě teda neopustí a bé se mě držet jak houno košile.
Milá Petro, tohle rozhodování jsem ještě řešit nemusela, ale podle toho, co píšete, tak nikdo přesně neví, co se může stát a ej to jako hodit si korunou.
asi bych se rozhodla pro operaci teď, protože je právě šťastná, spokojená s vůlí žít a tím pádem se i uzdravit, ale nikdo neví, co přijde zítra, natož za půl roku. takže bych se netrápila co by, kdyby a řešila to teď, zvlášť,když se na tom oba veti shodli.
ať všechno dobře dopadne.
dzčím palce
Zuz
Děkuju moc. Jsem ráda, že se tu názory vlastně úplně totožně shodují.
hlavně toho rozhodnutí nelitovat, rozhodovalo se za určitého stavu a kdyby člověk věděl a kdyby… žádné litování rozhodnutí a jen směřovat kušťstným zítřkům.
Jo, přesně! Směřujeme ku ščastným zítřkům. Já vím, člověk má vždycky po boji výčitky.
Vycitky vypust z hlavy, zda se, ze ses uz rozhodla. A musis to brat tak, ze to je samoze spravny rozhodnuti.
Jinak by ses z toho zblaznila, mne z Troldy teda aspon obcas uz sibe…
Myslim na vas a verim tomu, ze to Bubi zvladne uplne v pohode.
No momentálně to mám v hlavě srovnaný, otázka je, jak to bude v čase dál.
Moc bych si přála, aby se u Troldíka podařilo najít nějaký – řekněme aspoň nulový řešení. Tak aspoň taky držím.
Všichni moji psi prošli nějakou operací, asi jsme měli kliku, že bez komplikací a nepříjemných následků. O Kimi jsem psala na Kecacím, Dulince byl odstraněn nádor v podobě boule na boku a prošla kastrací, protože po každém hárání byla falešná březost s náběhem na zánět a nutností odstříkávat mléko, Koru jsem nechala vykastrovat, protože po každém hárání zánět dělohy. Několik chirurgických zákroků během dvou let prodělal i Goliášek kvůli kožním nádorům – poslední teď začátkem května, oholená část zádíček už dorůstá. Takže já bych byla pro operaci.
Ať to Bubince dopadne jakkoli, Ty jsi vedena snahou jí pomoci a zajistit to nejlepší. Myslím na vás a držím palce.
Díky Kimi, no uvidíme, moc bych si přála, aby si novýho domova mohla užívat – plnými doušky- ještě hodně dlouho.
Peti, Čajda Ti to napsala moc hezky. Za mě dodávám, ať se rozhodneš jak chceš, když se to nepovede, budeš si to vyčítat vždycky. A taky jsem chtěla Mikině dát dlouhý, hezký, důchod a víš, jak to dopadlo…A můžu se stavět na hlavu a nezměním to a taky si můžu furt říkat, že u nás byl šťastný a psi neřeší, jak dlouho, ale pro mě je to pořád strašně málo, přála jsem mu víc…
Doktorovi věříš, Bubi se zdá v kondici, určitě ji před operací vyšetří krev a když to bude v pořádku, bude mít naději na kvalitnější život. Po operaci budou nejhorší první tři dny, pak už se tělo začne hojit. A po dvou týdnech už Bubi ani neštěkne po nějaké operaci a bolení.
No a doktorovi, co jí teď akutně pomohl prostě řekni, jak to cítíš. Myslím, že on to bude řešit míň, než Ty, dost možná ocení upřímnost. Víš, jací jsou dnes klienti, většina by mu ani nedala vědět, když se rozhodnou řešit něco jinde.
Budu držet palce, ať operace může proběhnout a hezky se to zahojí.
A doufám, že Rumíček je v pohodě.
Já vím, snažím se na to nemyslet – resp. snažím se nemyslet na to, že můžu zvolit špatně. Zatím dobrý.
Mikinek se měl mocinky moc krásně a víš, možná na to co si prožil, zažil krásnýho tolik, že si to neuměl představit. Je pravdou to, že každý jeden den, který pes ze špatných podmínek zažije krásně je prostě úžasnej. Ano já vím, že psi nekoukají dopředu, ale v ten daný moment je jim dobře na duši a to je to nejvíc, co jim můžeme dát. Já úplně nemám – asi???? nevím, myslím si to – problém s tím, když mi takhle pejsek, kterýmu jsem dala zázemí a doma poté, co ho neměl, odejde dřív, než by si člověk přál /a ono to je vždycky brzo i když je to hodně let/, já se bojím toho, že já zvolím špatně, že já budu den, kdo rozhodne o tom, že to bylo málo, ale mohlo být víc.
Bubrdle to prostě musí zvládnout, má to jako úkol, fčéra sem jí to říkala, když dělala hopíka v kůchni.
Milá Péťo, rady nemám, ale věřím, že ses rozhodla správně. A budu držet palce ať vše proběhne bez komplikací a já se ještě budu dlouho smát při ranní kávě tomu co jsi o ní napsala.
Děkuju, Jarmilo. Já taky musím věřit, že jsem se rozhodla správně a že to pometlo důchodcovský bude zanedlouho zase ščastlivě hopíkat a pobíhat. Fčéra se učila novou věc – povel Plácek – neboli jdi, najdi předložku a uplacíruj se na ní. A moc krásně jí šlo fčéra dělat ŽÁÁÁÁBÁÁÁÁÁÁÁ! kam se hrabou muslimové vo Ramadánu! 😀