Aneb – tady se fakt jede první liga 😀  😀 . A nejen mužská 😀

Ondynoj jsme byli uklízet to koupaliště a bylo to fajn. Následně i ten večer, že jo 😀 . Teď se naskytla další příležitost, jak se zapojit do prací pro vesnici. Úklid vnitřních prostor u koupaliště.

A to ne ani tak kvůli otevření koupaliště, jako proto, že se chystají velké oslavy. Naše vesnička bude slavit 795 let!! Od první písemné zmínky. Vesničku založili Lužičtí Srbové a já jsem jim vděčná, jak skvělý místo vybrali 🙂

Oslavy to budou kolosální a jejich součástí bude i výstavka fotek, upomínek a tak. A proto bylo zapotřebí vygruntovat místnost, kde se tyhle skvosty a pamětní věci vystaví. Takže to byla práce čistě ženská. Olinka mi dala vědět a já se mohla připojit.

Po prásí jsem se uvítala ohaříky a s radostí je předala Brtnikovi. Ne, že bych byla tak líná, ale to, že s nima vyrazí taky po dlouhý době po práci na vycházku on a nepovalí hned makat, bylo jedině dobře. Já popadla kýbl, mopík, nějakej ten mycí prostředek a – svou přítelkyni –  életrickou automatickou vysavačovskou stěrku na okna. Je to moje velká kámoška a práce s ní je velmi radostná. Páč stačí naprdět na okno rozstřikovačem vodu s prostředkem, rozmatlat to mycím pošltářkem a pak to vcucnout tou vysavačovskou stěrkou. A vijoláá! Máte lesk jako blesk a vokno je čistý. Geniální a rychlý. 

Dorazila jsem a ženy juž byly v plné práci. Byla jsem představena a obratem si uvařila mozkovnu. Protože jsem se zoufale, ale fakt zoufale, snažila si zapamatovat poctivě šécky ty TŘI! jména, který jsem obdržela. A furt si jela dokolečka – tohle je Eva, tohle je Stáňa a tohle jeee, tohle je??? Kuwa už zas to nevim. Jak se jmenuje? Uši sem měla 35x větčí než netopejr, abych zaslechla, jak se holky mezi sebou oslovujou. Pak jsem to konečně zachytila. Gábina, Gábina je to. Spadnul mi kámen se srdce. Ovšem jen do okamžiku, kdy jsem zjistila, že nevím, jestli Eva je fakt Eva a Stáňa je fakt Stáňa, protože holky jsou typově úplně stejný. Obě černý vlasy – v culíku, obě brýle – stejnýho tvaru. Dopr…..čic sakra. No, uši si neodpočinuly a oči taky ne, páč jsem furt uši napínala a očima švidrala, abych během hovorů co nejčastěji dokázala identifikovat jednu, nebo druhou. I tak ovšem došlo pro jistotu na to, že jsem  všechny informovala o tom, že jsem prostě tak neschopná, že si nezapamatuju, jak se kdo jmenuje, ale taky to, že se už známe!! Podpořila to ještě paní Černá, která se na nás přišla podívat a která je maminkou Gábiny. U ní to ale mám jednoduchý, tam mi pomáhá barva, takže jméno je cajk. Ovšem obličej…….. to bude špatný, ten tam nezvostane, páč navíc jede do lázní, takže jí stopro hned tak neuvidím a………..smolikof. A já se fakt tak snažím!! A snažila jsem se teda i s tím máváním hadrůch a následně s věšením závěsůch. Ovšem jen do okamžiku, kdy mě holky volaly, že mám telefon 😀

Jo, telefon.

Bylo mi jasný, že to nebude jen tak. Protože před tím měla třeba telefon Vlaďka…. pak někdo další. V podstatě by se dalo říct, že jsme byly na telef. ústředně 😀 , páč furt někoho volal někdo k telefonu 😀 Kdo hádá, že rozhodně nešlo o telefonování, hádal stejně dobře jako já.  A tak jsem poprvé v životě ochutnala Medovýho Džeka. Na to, že už tvrdej vlastně nepiju, mi to celkem chutnalo 😀 . Vlastně to byl příjemnej telef. hovor 😀 😀 😀 

No a to nebylo šécko. Poté co jsme zase chvíli něco šudlaly, se dostavila Olinka a přinesla lahev domácí griotky. Vy-ni-ka-jí-cí griotky. Žádnej cumel, ale výborný pitíčko. Mocinky šikovná Olinka. Si budu muset vzít recepta. My kdysi taky dělali, byla dobrá, ale tahle byla fakty výborná. Tak půjdu k Olince do učení. 🙂 . No a nezůstalo u jednoho toho panáčka. 

Když pak došlo na toho posledního, závěrečnýho panáka, kde nám už dělal společnost i pan starosta, uvědomila jsem si, že zdejší ženy zdárně sekundují svým mužských hasičským protějškům a taky to jedou ve velkým. Sem se teda uměla dobře přestěhovat!! Což?

P.S. a už mám další úkol. A nejen já, i ohaříci. Budem při venčení sbírat šišky 😀 . Na dětskou oslavu nějakou, kdy budou různý soutěže a je zapotřebí šišek k házení. Asi si s sebou do lesa vezmu placatku, páč tady ke každý akci pro obec patří to, že se chlastá, tak bych nenarušovala zvyklostě 😀