Jak už víme, milé děti, prasátko si našlo novýho kamaráda.Teda kamarádku. Ta z něj byla taaaak moc nadšená! A oba byli, jeden jako, druhý hrozně moc spokojený, že KONEČNĚ někdo, s kým si budou rozumět. Jen teda k překvapení pánčičky si s prasátkem jeho nová kamarádka nechtěla hrát, když bylo prásátko moooc drsný a prdělo ji do tváří. To bylo velmi zajímavé a překvapivé zjištění. Protože se dal očekávat přesný opak, že bude boj a bitka. Zdrženlivost v projevu bylo to poslední, co by kdo očekával.
Ale možná zvolilo prasátko dobrou strategii???? No uvidíme, uvidíme. Protože když panička vyndala milé prasátko ze skříně potřetí, tak i tentokrát to prasátko přežilo v úplně kompletním stavu. Panička ho vyndala hlavně proto, aby si jeho nová kamarádka měla s kým hrát, když ten malý zrzavý pejsek dostal jako dárek novýho krásnýho paprikovýho plyšáka. Tak aby jí to nebylo líto, přiběhlo na scénu i prasátko.
A tooo bylo radostný shledání!! Oba se zase moc radovali a prdělo se do všech stran. Ale pak se, milé děti, stalo něco moc zvláštního. Když se prasátkova flekatá kamarádka rozdováděla a hra byla v nejlepším, vyskočila do vzduchu a plnou parou na prasátko skočila předníma tlapkama. Prasátko ovšem tentokrát vůbec nezaprdělo. Vůbec. Ono totiž…….příšerně zaječelo! Úplně tím zmrazilo milou flekatou kamarádku v pohybu. A totálně ji vyděsilo. Pravděpodobně se lekla, že milé prasátko ubezdušila a staly se z ní opět zaražený vidle. Odcouvala pár kroků a podezřívavě na prasátko čučela.
A od té doby s prasátkem spíš tak jako nemluví. Natož aby si s ním hrála. Když je vybídnuta, aby prasátko podala, jednou to zkusí, opatrně vezme prasátko do zubů a ono si zaprdí. To způsobí povolení čelistí a proměnu hroudy z fleků ve vidle, otočku a odchod. A tak prasátko zase posmutnělo, že se zase nemá s kým kamarádit. Pro prasátko to má ale jednu výhodu. Nemusí být zavřené ve skříni, ale má volný pohyb po bytě. Aby nebylo ale prasátko úplně smutný, popadne ho občas ten malej zrzatej pejsek a chvíli ho poponáší a běhají a prdí spolu bytem.
P.S. :
Flekatá si našla nového kámoše. Je tichý a neječí. A hezky se žmoulá. A dobře se s ním chodí bytem sem a tam a dělá se důležitá. A má to jedno velký plus. JE TO KRADENÝ! Ano ano, Flekatá čórla Zrzavýmu jeho narozeninový dárek a děsně si to užívá. A já taky. Užívám si to, že konečně není hračka jen o tom, že bude nutně jen rozsápána a zkonzumována. Ale taky o tom, že si s ní prostě doopravdy hraje. Takže teď už je to pátý den, kdy máme po bytě volně loženého pana Zajíce, PaprikŠtajna a prasátko. A všichni tři ještě žijí. Takový malý sasrak.
A navíc….. Tali chodí s PaprikŠtajnem ráno vítat, další velmi nevídaná věcička.
Tak vidím ten úlek fleků a zaražený vidle?. A úplně chápu radost pánčičky z nového rozměru objeveného u Tali.
Bylo to megaftípný 😀 😀 fakt s sebou cukla dozadu a stála úpa vyděšená, co se to stalo. Přišlo mi fakt, jak když se lekla, že ho ubezdušila a od toho momentu prasátkov v podstatě jako ani néjni 😀 může ležet kde chce a ani si ho nevšimne. Paprikštajn se dnešním dnem dožil osmého dne svého života v celistvém stavu /dobře, šťopku už nemá, ale střeva stále v pupku, oči na svým místě, stejně jako všechny končetiny 😀 / . Dokonce si ho i nosí do pelíšku. Chodí s ním vítat, přinese nám ho, že abychom se přetahovali…. to je taaaak pěkný. Svojí roli v tom určitě hraje i to, že madáme právě rodí – či teda asi už stokrát porodila 😀 😀 . Jednu porodnici má v obýváku za křeslem po babičce, druhou na chalupě pod schodama a sem tam pátrá po zahradě, ešivá by se nenašlo něco lepčejšího. A… je za kňoura,páč pokud se nic neděje, tak kňourá. Kupodivu, kuuupodivu zatím ty plyšáky nebere coby své nově povité potomky 😀 😀 . Nicméně jak je tak trochek hormonálně zněžnělá, tak je zatím nechává žít 🙂
Nevím proč, ále my máme hromadu hraček – a přesně – některých se bojíme, některé demolujeme a ty dvě VYVOLENÉ – teda stařičkého gumového slona, kterého si našla na chodníku, kde ho nejspíš někdo vyhodil – protože to je hračka snad z roku 60-sát, pískacího a malou pískací veverku s ocasem – ty jsou tedy VYSOKO v kurzu !!!!! TO jsou pokrevní bratři zase našeho zrzatce. Ostatní plyšáky – gumáky je třeba žmoulat – pátrat co je vevnitř, drtit, kuchat, okusovat, ničit, demolovat a deptat……. Jo a mrkev – ta potvora mrkev gumová prdící – tak ta je NEBEZPEČNÁ VEELMI !!!! Dokonce se jí zrzka pokouší zbavit – opatrně jí přenáší – (nenápadná jak …..) a zahrabává pod polštář na gauči, pod postel a nejlíp v koupelně pod pračku – úžasná to věc !!!! A to prosím celé ty tři roky, co je na světě …….. A někdy, když má “snivou” tak se ke mě přišourá, položí mi sloníka do dlaně, dá hlavičku nakřivo, tak jak to umí jen ona a já musím huhňat : Hóóódný sloník, šikovný sloník – a jak blbec hladím slona- to si pak vzdychne, ještě chvilku krčí čílko a pak se jde uložit na své místo a než upadne do kómatu po očku pozoruje, jestli je slonovi u mě dobře……
Mílo!! Se tu směju nahlas!! Vidím to vidím, tu scénku se sloníkem 😀 😀 tu hlavu na stranu, hluboká vráska….hluboký vzdychnutí….. a paničku co si povídá se slonem 😀 😀 😀 😀 bože, co by pro ně člověk neudělal.
Ty prdící hračky to bude pro některý jedince kapek nebezpečná věcička asi. Jen mě překvapuje, že takhle reaguje flekatý mastodont s kvíkvé šumící trávy, kterýho nezaskočí nikdy nic 😀
taková něžná chytrá deutsche princesin a ty jí tu pomlouváš!
Půjčím – na ověření, že nekecám. 😀 Něžná je, to jo, včera ukousla při útoku Brtníkovi vobě ruce 😀 utíkal jí za lednici a vona na něj dělala výpady. Ale musím uznat, že v tomhle teda už ubrala dost na důrazu, že už tu ruku úplně neutrhne, jen jí přežvýkne 😀 . V tomhle nám hodně pomohl i Rumouš, kterej se s ní teda necrcá, jakmile to přeťápla zpražil jí, až ječela jak propíchnutá 😀 . Čajda to nejen viděla na vlastní oči, ale taky to stačila cvaknout na foťák. Najdu. Má tam Rumíček moc pěkný úsměv 😀
aha, tak to musím vložit do diskuze, tady to z počítadla nejde dát.