A hlavně i odpoledne??Tuten pátek si snad nechám zarámovat???????? VONA BYLA HODNÁ!! CHÁPETE TO?? BYLA HODNÁ CELEJ DEN!! CELEJ JEDEN DLOUHEJ DEN!! Jo, dobře byla na vodítku, byla na stopce, ale …….. prostě dneska bylo všechno jinak. I když trošku zlobila, ale….zlobila prostě jinak. Zlobila jako normální pes!!!
Ráno mi udělala radost, tím, že si prostě jen tak šla a převážně si čuchala. Rovná se – krása. Tu vánočku jí prominu 😀 . Odpolko jsem byla doma o fous dřív než páník a chtěla je vzít oba najednou, ale když jsme skorem odcházeli, přiharašil se dom i pánik. A že si vezme Rumíčka, ať mám prostor pro Talířovou. Nechtělo se mi, ale.. vzhledem k tomu, že jsem měla tak 40 minut denního světla, než padne tma, souhlasila jsem s tím, že se sejdeme v polích. My budeme tam, kde jsou muldy a házíme balonky.
A vyrazily jsme. A………. ty jo vyrazily jsme úplně normálně………. jako PROSTĚ NORMÁLNĚ?? Jako normální pes, netaháme ani nemáme tendence tahat, aby jsme byly napomínány… prostě………… JDE-ME. Eh…….. no ešče teď kroutím hlavou. A kam jsme šly jako první?? Kam? No. Kdo je kynológ, tak tuší, že…. za VÁNOČKOU 😀 . A jo, hele … dobrý jako. Trochu nechápu :-), ale jsem ščastná.
Tak jo, sejdeme dolů k rybníčkům a potůčku. Tali JDE!!! ( no nesmějte se, sakra!! 😀 pro mě je svátek, že jde – tedy jde sama od sebe, normálním krokem, aniž by byla navigována 🙂 ) My prostě jdeme jako……. no jako dva hlemejždi!!!! A co že jako dva hlemejždi, ale dva hlemejždi , co se navíc domluvěj!! A hlavně hezky se domluvěj. Ale chápu, kdo nemá Tali doma, tomu to nepřijde jako něco divnýho 😀 . Pěkně projdem kolem potůčku a když řeknu TICHÝM HLASEM: “Tam ne, Tali, tady jdeme”……….. tak tam prostě jdeme. A hned z první. A dobrovolně. Ach, ach áááááááááááááááááááááááách. 😀
Mineme sámošku a za silnicí nás čeká Talineslavnejúsek. Tedy místo, kde vždycky měla / má tendence se zmítat, protože… pole už je za chvíli a před ním je taky to hřiště bývalý, kde jsou ty žvížátka…… Zkrátím úvaz, řeknu “Se mnou”……….. a………. jako jo, fakt jo……….. vona jde se mnou!!! Bez dohadů, bez toho, že bych musela řešit, že se chystá se zmítat. “Achpsíbóóóže, vidíš to? ‘Vidíš?? Vona je úžasná!” Nádhera. Zase, těžko pochopí, kdo neměl něco podobnýho na vodítku. Taková běžná věc a jakou to udělá radost 😀 . Dojdeme k poli, přepnu na stopku a chvíli musím trpět, protože jí prostě popadne normální psí šílenství běhací 🙂 . Bohužel se to nedá ošéfovat a tak to zas odnese prostředníček na pravý ruce, který se snažím vyléčit. No co, nic už. Hlavní je, že po krátký době reaguje na :”Pomalůů, Tali pomalůůůůů!” a zase jdeme spolu.
Po cestičkách podél stařiny, protože už se trochu šeří a já fakt houby vidím. Komunikace je tady trochu těžší, ale………….ne úplně beznadějná. Než dojdeme k muldám, kde si vždycky házíme, zažiju i okamžik, kdy se sama od sebe, bez volání (stojím v tichu a skorotmě), vrátí ke mně, doopravdy ke mně – tedy s předsednutím a já jí celá Blažena, můžu hezky odměnit. Dojde i na pár – opravdu pár – hození žužlobalonku, který jsem měla původně pro Rumíčka – a Tali mi ho sama přinese. Pak jí už nechám zaběhnout si do stařiny a to už vidím páníčka s Rumíčkem. Teda abych byla přesná, vidím hlavně Rumíčka co se ke mně nařítil, hopíká nadšením, a je ščasten , že si nás našel .
“Ahoooj Rumíčkuuu! Hele balonek!” a házím do prostoru. Tali se mi totiž v ten moment zamotala do šípkovýho trní a nerada bych situaci zhoršila tím, že se budou na uvítanou rasit. Páníček stopku vymotá a dál jdeme už společně. On si bere Tali a já Rumíčka. Házím na muldách a Rumíček je nadšen. Ale… Tali smutně kouká! Vzhledem k tomu, že už je tma, si nelajsnu jí něco hodit nějak opravdově, tak jak se psům hází, protože by nás na stopce natuty smetla z povrchu zemskýho…. ale pořád vidím, že …. že by to chtělo využít její naladění, který- páníček promine , ale , páníček nevnímá. ( Proooooboha jak může nevnímat to, že zavolám “Dalekoooo, si dalekooo!” a ona se vrací!!! To si nemůžeme dovolit, nechat proklouznout mezi prsty’!) A bylo by škoda toho nevyužít. A tak páníček dostává za úkol bavit Rumíčka a já si beru Talimůru. Kombinuju to, že jí nechávám její vlastní prostor /páníček promine, ale tohle on opomíjí 🙁 / a občas chci její pozornost. Jde nám to moc pěkně.
A…. pak vytáhnu z batůžku … ragbiče. A ona si ho co?? ONA SI HO NESE!!! A nese si ho hodně, hodně………… a ještě jednou hodně… dlouho. A pokud se někde začmuchá, zamyslí… stačí říct :”Kde máš ragbiče??! a už se vrací /pro mě je důležitý, že vnímá nový slovo – ragbič, a má ho spojený s konkrétním předmětem a hlavně, že se pro něj vrátí/. Jdeme, jdeme, jdeme a pořád jdeme. Páník s Rumíčkem pořád před námi. Tali to nikam nerve, nemá snahu prchat, táhnout, tak jako jindy. Jde. A nese. KRÁÁSA, FAKT KRÁSA. To asi nejde pochopit, když v tom člověk není. U silnice jim balonky sebereme a jdeme pomalu domů. POMALU, chápete to? POMALU 😀 😀 😀 . U sídláku si řeknu, že bychom se měli podívat, co dělá naše kamarádka z rána. Ta naše kámoška vánočka 😀 😀 .
Jo, jo. Je tam 😀 . A přes to, že to je sudý potkání se /viz. minulý článek /, tak Tali to (s máááálilinkaatou, fakt neslyšnou skorem 😀 / nápovědou dá. Je zahrnuta ovacemi, odměnami. Chce mi to ukázat znovu, znoooovu… a vyslouží si další ovace a odměny. A pak už je to najednou v půlvteřině na ni moc. Moje chyba 🙁 . Vánočka jí spolkne. 😀 Teda takhle. Tali málem spolkla vánočku 😀 , ale napravíme to, a pak už mi ukazuje, že neee-e, ona by si v žádným, ale v žádným případku tu vánočku nevzala 😀 😀 . Kašpar 😀 .
Dojdeme domů a tam si celej večer pěkně hrajeme. Dokonce mi i ………… sundala na požádání ponožku!! A neukousla mi nohu!!! 😀 . Na tohle je exprt Rumíček, sundá vám na požádání ponožku tak jemně, že o tom ani nevíte. A tak je jako předskokan /ten večer už po několikátý / a ukazuje Talimůře o čem to je. Povede se jí to a je tak ze sebe unešená, že dál už to nefunguje 😀 . Ale i ten jeden pokus nejni marnej. A tak se problbneme večerem a jde ven, . Kde mám zase dva velehodný psy a Tali nezatáhne ani jednou! Ani jednou a to přes to, že jde na krátkým vodítku, protože to dlouhý je mokrý. A tak má Tali za sebou zas jeden den, kdy vydržela být hodná od rána do večera.