Dřina

Zase pátek a zase máme po zastavení v autě hysterku, která když z něj vystoupila, nebyla  s ní domluva. Chtěla jsem to vzít do rukou, ale ani s páníkem nebyla domluva. Hrozilo, že si to nesedne i mezi  náma. A protože vím, jaký to v ten moment je, jak se člověk cejtí, netlačila jsem na pilu. A Rumíček  se snažil dělat mediátora. Došli jsme na chalupu a Tali pořád v tranzu. Odvedla jsem ji dovnitř, protože ani na zahradě bychom to neměli pod kontrolou. Nooooo bylo to teda něco. Ječela a doslova  s sebou smýkala. Trvalo to dlouho, než se uklidnila tak, že alespoň v nejzadnější místnosti chalupy dokázala vnímat, že tam jsem a uklidnit se.  Davida s Rumíčkem jsem vyexpedovala do kšá, protože jsem potřebovala volný ruce.

Další nekonečný minuty trvalo, než se uklidnila natolik, že mě nepřizabila, když jsem otevírala dveře. Pak vydržet na místě i když se otevřely dveře. Vodítko a jdem si tu cestu projít znovu……… Musím říct,že ty neskutečně dlouhý minuty v chalupě, kdy to s ní “třískalo” a chovala se jako  blázen, byly pro mě zase náročný. Ono vás to totiž má tendenci sežrat, takovejhle projev. A člověk musí klidnit psa a  zároveň se sežrat nesmí nechat. Ale je to dřina.

Tím,  že se mi podařilo ji doma dovést do klidu, to už bylo úplně jiný. Když jí to mělo tendenci  zase popadnout, měla jsem i šanci ji z toho pouhým hlasem vytáhnout. Byl to moc fajn pocit. Když jsme  se vracely, dokonce mě sama od sebe kontaktovala, což mi přišlo jako malej zázrak. Zašly jsme na kraj vysoký trávy  a pořád jsme tam byly obě!!! V to jsem ani v nejmenším nedoufala! Ještě chvíli jsme tam takhle  byly spolu. Pak jsem jí dala sedni a jako velkou odměnu jsem ji odcvakla z vodítka a nechala jí být, ať si dělá co chce. A doufala jsem, že toho nezneužije. Obě jsme toho měly dost, ač to celý netrvalo dlouho.

Volna využila k tomu, aby šla šmejdit do vysoký trávy na naší louce za chalupou, tak jsem jí to dopřála. Pak jsem měla, pravda, trochu potíž ji natáhnout zpátky, ale nakonec se to povedlo a do chalupy jsme se vrátily na pohodu. Tak…………. snad to příště bude zase o fousek lepší. A třeba v tý chalupě se nám to klidnění podaří dřív a líp. Áaaa nebo někdo někde cvakne vypínačem a Tali příště bude normální :-)… no teda takhle… normální v rámci svých možností.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..