A tak ležím a zbavuju se choroby zatímco zrzavoflekatí co? Zrzavoflekatí prudí. Co chvíli se mi některej pes stěhuje do postele, jakýkoliv můj pohyb po bytě způsobuje bujaré veselí v očekávání nějakých psích hrátek. Protože, proč by jinak byla pánčička doma?? He? To dá rozum.

Teď probíhají bitvy a diplomatická jednání na téma: “Vyslíknutej tenisák”. Ráno si ho při hlavolámání Talířová našla v krabici a naprosto ji uchvátil. Asi že se na něj dá při žvýkání cvakat. No ale…. jasně, že ho nutně potřebuje i Štajnidlo, to dá psírozum. Takže tu blbákujou. Až si nakonec Rumíček přišel stěžovat, že je hrozný chudáky, páč vona mu to nepůůůůůčíííí,áááá! Aby mu to nebylo líto, vzala jsem si ho do pokoje, že si zacvičíme, Talířová pochopitelně přilítla jak stihačka a že taky musí. Tak chvilka cvičení pozornosti a pak si šla zase žvýkat tenisáka adamitu. Aby Rumíček nebyl škodnej, dala jsem mu petku od mlíka a do toho tři pidigranulky. Výsledkem je to, že po balonku nikdo, pochopitelně, ani nevzdechne a bytem lítá zrzavoflekatá koudel s heslem “S petkou od mlíka a nikdy jinak!”. Jsou to prostě jemeni :D. Ale jinak mi uďáli radost s tím, že jsou schopni oba najednou řešit vedle sebe rébusy. A to i s tím, že jim nevadí, když kolega řešitel občas do rébusu nakoukne. A jsou ftipní při tom nacvičování pozornosti. Jak oba sedí na zadnici a zírají 🙂 . Talířový to mocinky jde. A jde jí to i když držím piškůta v ruce, zvládne mi čumět do gezichtu. Žiškovná je. A byla i dopolko, kdy měli oba úkol, když hlídali dobrůtky na židlích. Každýmu dám vždycky něco na židli a mají za úkol hlídat a neujídat. Už můžu dokonce z jídelního koutu odejít ke šporheltu, tam si míchat poblífku a Talířová vydržžžžíí! Bude to sice ešče trvat dlouho, než přestane bufetit a než začne bejt spolehlivá úplně, ale půjde to.  A! Další důležitá věc – Rumíček nám začal konečně hovořiti. Zeptáte se ho na to, jak to bylo s tou historkou s Danielou (taková narážka na jeden film, bylo byl zdlouhavý vyprávět jak to vzniklo :- ) ) a on se rozhovoří. A v případě, že mu tvrdíte, že to takhle rozhodně nemohlo bejt, je ochoten se přít. Fčéra ho Brtnik mučil tím, že se ho v rámci diskuze optal, a kdo že ta Daniela vlastně je. Jako odpovědi se mu dostalo zvuků, které vydávala známá opice Judy…. i pravil tedy Brtnik Rumíčkovi: “Aaaháá! Tak vona je Daniela vopička!” To Rumouše rozhořčilo a rozzvukoval se naplno. Podle toho, jaký zvuky vydával, odhadoval Brtnik, jakej druh vopičky teda ta Daniela vlastně je :-). Od makaka a šimpanze se propracovali ……… ke gorile! To už rozlítilo Rumíčka úplně a nadal Brtnikoj do hlupáků a nakonec se z toho rozštěkal. Smála sem se vedle jako pitomá. Byli ftipný hošíčci.