A udělali jsme si velepohodovou prochajdu. Hárající Talířová šla s Brtníkem do bytu po mámě zalít květenu a učit se být sama v ne úplně domácím prostředí a taky se učit chodit jen po chodníku a ne do silnice. A my si vyrazili na pohodičku do polí.

Rumíček mi našel dvě koroptvičky a pak jednoho bažantika. Pěkně hledal balonek, hopikal přes koňský překážky a kamaráďoval se s pejscima. Byla pohodička a klídek. Já si sbírala ulity na budoucí dekoraci svícnů a jen tak jsme si štrádovali a Rumíček si čistil hlavu od hormonů čucháním. Byl vesel a hrozně kašpařil. Domů jsme dorazili asi pět minut po Brtníkoj s Talířovou, která prý taky byla moc hodná a žižkovná. Když jsme docházeli domů, byl Brtník akurát na balkóně a tak jsem Rumíčka vyslala, ať ho zavolá, vyběhnul na podestu, opřel se o zábradlí a vyvolával Brtníka :-), aby se pak následně řítil domem k bytu., aby ho mohnul přepadnout.  Pak jsme spolu vařili večeři, Talířová s Brtníkem malovali kus předsíně. Talířová dneska jede 20. hárání a já musím fakt Rumíčkovi vyseknout poklonku, jak šikovně to zvládá a jak je ovladatelný. Pravda snažíme se seč můžeme na všech frontách – furt se vytirá, utírá, pořád mají docela nabitý program, aby měli možnost si vyčistit hlavu. Jsem moc ráda, že Talinka je taky poslušná. Představa, že by bývala hárala v době, který já říkám Pět neděl v cirkuse, fakt by to byl průser. Takhle pěkně poslechne, když ji člověk pošle na místo, aby tam seděla, když jdeme třeba s Rumíčkem ven, oba respektují, že za dveřma se sedí a nejde se dovnitř, dokud se neřekne – což značně usnadňuje výměnu psů při venčení. Hezky poslechne a je na pelíšku, jeden jak druhý, což umožňuje, aby pod bedlivým dozorem byli oba s námí v kuchyni. Protože to je pro mě trochu potíž, když by musel být jeden někde sám a zbytek smečky pohromadě. Zatím to, až na výjimky a dobu, kdy jsme v práci a spíme, vycházelo tak, že jsme buď pohromadě všichni a nebo každý někde s jedním psem.  Talířka byla dneska ráno veležiškofná. Už chodí sama bez vodítka po domě. Vzorovaně sejde schody (ne že se dolů zřítí jako doposud) a!! A!! Hlavně tam hned sama od sebe usedne na zadel v očekávání piškůta!! A juchéé! Venku už pochopitelně tedy na vodítku, to ano. Ale moc pěkně. Další čím mi udělala radost bylo, že dnes byla ochotná podiskutovat na téma “Kosti na zemi ložené NEŽEREME!” a po sdělení, ať neni prase, ale žižkovná Tálinka, tak sis s těžkostí na duchu, ale nechala ju být. Mooocmocmoc dobrůtkůch pak dostala. No a jak se teď hárání včera rozeběhlo, tak dneska zas jako niic moc, takže zatím nevíme, jak si stojíme a zda je konec tunelu již v dohledu. Dneska to vypadá, že úplně ne.