Byla u nás na skok Thielli.

Původně to mělo být  na skok, že se Thielli staví, no a byl z toho nakonec spíš skoček 😀 . Protože na plánované společné venčení vlivem életrikářských problémů nakonec nedošlo. Páč chlapi se v elektrice zasekli a ještě vůbec nejedli, když Thielli dorazila. 

Sice jsme měli pozdní a velmi bohatýrskou snídani. Nicméně byly tři hodiny.  Ríša, s kterým Brtnik dával tu elektriku dohromady, už měl jet za chvíli domů a já tam měla na plotně 65x přihřejvanou výbornou polívku a pečený maso. A tak jsem musela smutně venčení s pudlíkatou dvojkou a Thielli odpískat.

Nicméně jsem se aspoň s pudlíma holkama poseznamovala a Rumoušek taky. Nebudu tady komentovat, jak Rumouš předváděl, že poslušnost s přesunutím na vesnici značně upadla, ale je to bohužel tak.  Protože zatímco dřív by po  povelu sedni, seděl jako přibitej, tak teď taky seděl, ale přibitej byl jen chvíli. Následně byl málem zabitej, protože se prostě v pohodičce zvednul a šel si čuchat. Kdo mě zná, asi ví, co bylo 🙂 . Mno, tak jsme to napravili a my si s Thielli stihly trošku popovídat aspoň a domluvit další várku vajec. Neb hlavně vajca od paní nakladatelky byla tím důvodem, že Thielli  přijela. 

Pudlí holky jsou fajn, černá sekce je ostýchavá a hnědá sekce je ……..vlastně zatím nevím. Krapítek dryáčnice ?  A krapítek se bojí, a……….je to taková směska něčeho, co má v očích a já to zatím nepřečetla. Myšleno směrem k čoklidům. K lidem miloušská prtka . Protože to bylo setkání na krátko, vzala jsem jen Rumouška. Taliprdnice by už byla moc na holky a Bubiška moje, to by bylo zase moc na ní. No ale doufám že na to skutečný venčení dojde. Teď to prostě bohužel nevyšlo. Tak jsem z toho byla taková marná.

Ale! Měla jsem i radost. Protože, protožeee – JÁ DOSTALA DÁREČEK. KRÁSNEJ DÁREČEK. STAREJ KAMENINOVEJ HRNEC po Thielli babičce. Moc si toho vážím, opravdu. Protože to není noname hrnec. Ještě jednou moc děkuju, Thielli.

No a to už se pomalu přesouváme k tomu hlásání. Neb – nejen já dostala dárečky, ale taky ohaříci. Každý dostal jeden balíček nějakých vynikajících, exkluzivních a nejnej pamlsků. Fšicí psi jsou po tom prý hyn. A tak jsem byla zvědavá, jak hyn budou ohaříci. Ale nejdřív jsem musela jít nakrmit ty dva életrikáře, když Thielli odjela. Po jídle odjeli i életrikáři, neboli Brtnik vezl Ričrda domů. A já se šla vrhnout na zahradničení. Nakoupeno spousta sazenic a nebyl prostor je dát do země. Teď tu nikdo nebyl, tak byla příležitost.  Jen jsem ještě v rychlosti umatlala těsto na psí sůši, neb jsem měla zbytky masa z polívky a bylo toho hodně. Tak to se musí využít. Mrskla jsem to do robota, přihodila vajíčko, vločky, žitnou mouku a pak to nakydala na plech, dala do trouby a skákla za Olinkou a za Babičkou, která se slunila ve svým křesle na zahrádce a trošku plela. Měla jsem totiž pro babičku dárek – škvarky! Osobně mnou vytvořené v sobotu v dílně.  Chvíli jsme všechny tři povídaly, a já fásla nějaký sazeničky kytiček a pak už jsem fordila konečně na tu zahradu. 

Činila jsem se tak mocně, že jsem na pamlsky od Thielli zapomněla. Ostuda jsem. Pak přijel Brtnik a šli jsme si chvilku sednout k našemu epesnímu stolku ze starý dřevěný špulky a dát si v klidu  pivo. 

Ten klid jsem ovšem velmi narušila tím, že se slovy: “Jé hele, co ti tři dostali!”,  jsem sáhla po jednom z těch tří pytlíků. Mno. Vzalo to docela švuňk, fšicí byli skutečně hyn, včetně Mousesa a Bubišku to aktivovalo převelice. Ale to nebylo nic proti tomu, co následovalo posléze. Dopili jsme pivo a já šla dál pokračovat v sázení.

Hlava v záhonu a slyším kuňkání. Máme sice to jezírko pro Trpaslíčka (zpráva mimo hlásání – pro Kuskus – Trpaslíček dostal těma pozdníma mrazama hodně moc na frak, vypadalo to sice, že jako to zvládá, ale pak nic. Většina větví omrzlá 🙁 , jen úplně dole se krčí pár výhonků, tak pevně doufám, že to zvládne dál, dostal hnojení, hlídám bedlivě zálivku) , nicméně jezírko není žábama prozatím obydleno. A přes to, tady nějaká někde musí být, když to kuňká!

Byla. Ale nebyla zelená. Byla flekatá! A…………SEDĚLA NA ŽIDLI!  😀 😀 fascinovaně hleděla na pytlíky s dobrůtkama………..a hlasitě kuňkala 😀 😀 . Nelžu. Tentokrát nehýkala, kuňkala. Vedle seděl Rumouš a měl vopratě, opodál stepovala vižlí babička.  A žába kuňkala…….. 

Přišla jsem k žábě a ptala se: “Co to je tady? Co to je? Co dělá ta žába na židli? Copak to se dělá todleto? “

Neščastná žába vyvalila voči ešče víc, než měla a chtěla slézt ze židle. Místo toho z ní spadla a ….milou židli rozšlápla. Celou dobu kuňkala.

Ledva se z rozšlápnutý židle vymotala a nechtíc ji tak opřela o desky složené opodál, řítil se do společnosti neurvalý vítr jménem Mouses. Asi aby pravděpodobně dokončil demolici oné židle.

Protože na ni hupnul a svou vahou obřího pupku židli sejmul. Ta spadla na květináč , on se leknul a vlítnul mezi ohaře zasněně hledící nahoru na pytliky s pamlskama. Ty se vyděsili a rozběhli po zahradě. 

Vynikající vystoupení, škoda, že to někdo nenatočil – jako vždycky, když se něco takovýho děje, to víme. Nicméně taky víme, že skutečně pamlsky objevené Thielli stojí fakt za to. Stojí evidentně za cokoliv 😀 .