Štajníček, Rumíček, Miloušek, Líbeznil obecný, šílený Brežněf….. – tak ten přišel proto, aby zacelil tu obrovskou díru, která ve mě vězela poté, co mě nečekaně opustil Ešus. A že ho čekala teda šichta. Protože já si trvala na tom, že ještě nenastal ten správný čas, že se ještě na příchod nového štěněte necítím, že vlastně ani nechci. A nechtěla jsem i kvůli Bubině, která při mě tak věrně stála a já si říkala, že si zaslouží mou plnou pozornost a ne to, že kolem ní bude vířit rozjívený hádě.  A argumentovala jsem doma seč to šlo. Jenže to by mě páníček nesměl znát tak dlouho. Udělal na mě šméčko, protože najednou to byl on, kdo nutně chtěl to štěně a já si říkala, že vždycky se psi pořizovali kvůli mě, a že když on teď po tom štěněti tak touží, měla bych být spravedlivá. Však co, pes bude jeho, já mu ho jen vychovám. :-D. Shodou okolností se narodila štěnda v chovce, které věřím. A shodou okolností tam bylo štěndo, které pro svůj bílý flíček nemělo jistou výstavní a tím i chovnou kariéru. Takže ideální jedinec pro  nás….

Sečetlo se to a já si řekla, že teda jo. A?? Dobře jsem udělala. Jak řekla kamarádka a pánčička od Ajšičky – Ešusový kamarádky: “Dyk von ti ho, prosim Tě, musel ten Ešus voznačit, abys ho poznala a nepřehlídla ho, jak seš pitomá! Proto ten bílej flíček” A měla pravdu :-). A Ešátor mi nemohl poslat lepšího nástupce.  Štajnidlo je všemilující bytost. Oddaná něžná dušička. Veselý kašpárek a neuvěřitelný družimír, jehož oblibou je lézt lidem na klín a tam líbeznit. Objímat je a obtáčet se kolem nich jako břečťan.  Začátky byly pravda o tom, že já koukala na něj a říkala si: No, hochu…. to jsem zvědavá jak to s náma asi bude. Já mám tu díru v duši a tys tak trochu nezávislej, tooo bude čóro!” a on se koukal z bydlíku s výrazem “Tak…….to jsem zvědaf, jak Ti to se mnou půjde, děvenko, tooo bude čóro! :-). A tak jako se proboural do bydlíku a do života Bubišce, tak se proboural do mojeho srdce a velmi, velmi zdatně Ešínkovi zástupcuje. Líp jsi mi Ešátore vybrat fakt nemohl.

Přišel k nám s úředně potvrzeným jménem Flake. Flake je jednak v angličtině vločka – a přesně tu měl ten zrzavej malej pumprdlik na hrudníčku, bílou vločku. Flake je taky klávesák od Rrrramštajnů. A protože to byl vrh F, tak prostě úředně Flake.  Ale od začátku, ještě než byl doma, se mu prostě začlo říkat Stein (Štajn). Proč??? No protože Rrrraaaaamstein! :-), ne?. No a odtud už to pro kamarádku Fajku nebylo daleko k tomu, že Rrruumštajn, takže………. prostě Rumíček. A uuuž mu to zvostalo, Rumíčkovi jednomu našemu. A o zábavu s ním není nouze, přečtěte si sami 🙂