Ohařský fórum

Fóra Ostatní Ohařský fórum

  • Toto téma obsahuje celkem 104 odpovědí. Do diskuze (7 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel PetraK a poslední změna proběhla před 1 měsícem a 2 týdny.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 20 příspěvků - 41. až 60. (celkem z 105)
  • Autor
    Příspěvky
  • #121761
    Petrs01

    Já klidně věnuju ten náš, ať neutrácíš za něco o co pes třeba nebude mít zájem. Vašek už jen občas potrápí ikeakrysu, Spratka hračky neberou vůbec.

    Petro, ty bys možná užila blikající aportík? Je na baterie, využívala jsem ho v zimě, kdy se přes týden za světla ven nedostanem. Něco jako tohle.

    #121762
    EvaC

    Ahoj Péťo,
    děkuju za tip. Mrknu se – líp by se jí to asi drželo než ten pešek. Já vím, že ten jutový vydrží skoro všechno – Sinďa ho ale vyhodnotila, že přetahovat jako o tohle nééé, že nejlépe si s tím někde lehnout a zdevastovat to. O uzel se přetahuje líp, i když celkově ji bohužel přetahovaná až tak moc nebaví. Zkouším to ale dál, třeba tomu přijde časem na chuť.
    Chlápek by si psy určitě vyměnit nechtěl – vždycky se ptá: “To ji pořád ještě vláčíte na tý šňůře?” Už nevysvětluju… Nemůžu pustit na volno psa, kterej není ovladatelnej podle mých představ a navíc zadáví první kočku, která mu vleze do cesty..
    Jinak se vším co píšeš nezbývá než souhlasit – záblesk ochoty ke spolupráci je někdy kratší někdy delší, ale nikdy nevydrží celou dobu, co jsme venku.

    #121765
    EvaC

    Petrs01
    tak to bys byla moc hodná. Někde bych si třeba vyzvedla, pokud je to v Praze…Jenom tenhle týden tedy fakt nestíhám…

    #121775
    Petrs01

    V pracovní době za Národním divadlem, večer Ládví, úterý a čtvrtek večer bazén Vinohrady, víkendy většinou kdekoliv cestou z Prahy pryč 😀

    Tak on ohař se přetahovat nemá, tak možná proto ji to nebere. Beru to jako že přetahování je lepší než vraždění kočičáků, ale může se stát, že tímhle směrem prostě zájem nebude. Nebaví ji honičky o aport? Zlobení aportem? (naše plyškrysa Vaška kousne do nožičky, vleze mu na hřbet, projde mu pod břichem a už je zakousnutá)
    Petro, jak takovému psu vysvětlíš pracovní aport, když k tomu nebudeš mít Rumíčka jako předlohu?

    #121777
    EvaC

    Petrs01
    Tak v některé nabízené lokalitě bych to určitě v budoucnu zvládla :-).
    Ona si ze začátku neuměla ani nijak hrát – když jsem ji s něčím zlobila – uzel, míček, hadr – cokoliv – koukala na mě :” A to má bejt jako co?” Doma má zájem celkem o všechno – kupodivu na to, že to je ohař, ráda a ochotně přináší a podává předměty… Venku je to bohužel pořád jiné..

    #121779
    PetraK

    Petrs01

    Petro, jak takovému psu vysvětlíš pracovní aport, když k tomu nebudeš mít Rumíčka jako předlohu?

    no na to bych si taky ráda odpověděla 😀 😀 Protože to vlastně nevím. Já začínala logicky doma a s klikrem. Vzít z ruky a odměnit. A jestli si to dobře pamatuju, tak právě s po domácku vyrobeným dummíkem?? z máminý kožešinový čepice ?? Protože jinak to nebylo k ničemu, jí fakt nezajímalo nic. Ale to fakt nevím na 100%, s čím jsem začínala úplně doma 🙁 což je teda škoda, se přiznám. Venku pak určitě právě s tímhle. Protože to ji zaujalo. Byla na šňůře a tam jsem bohužel s klikrem neuspěla, protože už měla zažitý asi nějaký vzorce chování a brala to, jako že klikr hej-hej-zábava, ne práce, protože na mě nikdo netlačí. Takže klikr jsem odhodila a došlo na to, že jsem si musela trvat na svým a dotahovat to, aby si ze mě nedělala šoufky. A celý se to ale otočilo pořádně právě v momentě, když už jsem to vzdávala a Peťa dovezla tu “lištičký” těžkou, co se prověšuje, jako opravdu mrtvý zvíře. Do toho se úplně zbláznila a začala chodit jako ten blázen. A už jsem měla s čím pracovat, protože ji to bavilo a chtěla, abychom spolupracovaly. Hodně jsem střídala jen obyčejný odhazování a pak taky odnášení aportu někam, kam neviděla a musela hledat. Takže v podstatě hele nevim. Nic profesionálního, asi na náhodu. Ona opravdu jedná tak, že lidi, který chtějí mít psa uvařenýho na zkoušky se na to za chvíli vykašlou a řeknou, že pes je k ničemu, protože ona je opravdu v tomhle takový retardér. Nebo takhle – stylem kterým jí vychovávali k tomu výrazně přispěli. I když nechápu jak vlastně s ní něco dělali, protože aport zprasenej, vystavovat neuměla – v 10!! měsících – a poslušnost na řvaní a házení o zem. Dodneška tomu moc nerozumím, protože prostě nechápu tu absenci vystavování a zároveň zapírání jakýkoliv práce. takže něco s ní dělali – prasácky, ale ten základ úplnej, ten neměla, takže to nedává smysl nějak.

    Takže kdyby nebyla původní výchovou dotlačená k tomu, že zapírá spolupráci, jela bych to přes klikr jako s Bubi, ta pak brala ochotně i klíče, cokoliv. A ten aport byl moc pěkný. Jenže Tali klikr brala jako že láláá, můžu, ale nemusím – tudíž = nechci, protože jsi na mě hodná. Dneska už ne – nebo skoro ne – ale hrozně dlouho to tak brala.

    #121780
    PetraK

    Eva C.
    Chlápek by si psy určitě vyměnit nechtěl – vždycky se ptá: “To ji pořád ještě vláčíte na tý šňůře?” Už nevysvětluju…

    jo, tomu rozumím. Taky jsem kolikrát slyšela,že to moc hrotím – třeba od pána, co má Dášenky tedy 2x foxlice a neřeší lautr vůbec nic, ani ty kočky, protože přece je normání, že pse jde po kočce.

    Ona si ze začátku neuměla ani nijak hrát – když jsem ji s něčím zlobila – uzel, míček, hadr – cokoliv – koukala na mě :” A to má bejt jako co?” Doma má zájem celkem o všechno – kupodivu na to, že to je ohař, ráda a ochotně přináší a podává předměty… Venku je to bohužel pořád jiné..

    přesný, přesný, přesný. A co ten plnící dummík? Ten by venku nezabral a cvičit na šňůře?

    Víš ono, hmmmm, blbě se to píše, ale u Tali jsem musela dělat nakonec – hodnej a zlej policajt, protože bez toho zupáctví by to bývalo prostě nešlo. Byla zvyklá takhle fungovat a když na to šel člověk jinudy, myslela si – logicky ale – což mi došlo po nějaký době, že když se na ni netlačí, tak nemusí. Byla zvyklá prostě poslouchat pod tím tlakem 🙁 A protože mně to tlačení nedělá dobře na duši, snažila jsem se tomu vyhnout. Jenže tím se to horšilo. Čert vezmi nějakej aport, ale šlo o běžnou potřebnou poslušnost. Navíc jak pravila Peťa AP, která se v ohaří společnosti – její přítel ohařiska cvičil – a v tom má myslím pravdu, v tom je hodně zakopanej pes , oni mají po staletí zakódován právě tenhle mysliveckej přístup, kdy pes se nechal do půl roku, do roka jen tak a pak se to do něj nahulákalo, jsou na tohle nastavený a pak to ostatní berou asi jako nedůslednost. Pamatuju si, jak jsem se kdysi dáávno na fóru s jedním člobrdou dohadovala, a oponovala jeho názoru, že ne u každýho psa uspěju čistě jen se svým přístupem. Mno, tak myslím, že hodně času, co jsme se s Tali trápili, musel dost škytat.

    Petrs01
    (naše plyškrysa Vaška kousne do nožičky, vleze mu na hřbet, projde mu pod břichem a už je zakousnutá)
    naše taky. U Rumíčka, u Tali docházelo tehdy max k tomu, že tě velmi bolestivě drapsla. 😀 Ne vasilisa, ale ty seš zakousnutá a moc to bolí. nechápala hru, vůbec.

    Petro, ty bys možná užila blikající aportík? Je na baterie, využívala jsem ho v zimě, kdy se přes týden za světla ven nedostanem
    pro Rumíčka možná i jo, s Tali bych se bála, že to ve vteřině přežvejne a ve svý debilitě sežere to, co svítí 😀

    #121783
    Petrs01

    s Tali bych se bála

    Čéče vono je to celkem odolný. Ne k ponechání napospas, to umí rozšroubovat i Vašek, ale hody a nějaké to překousnutí to vydrží. Až se někdy potkáme, zkusím nezapomenout. Měla jsem i blikající míčky, ale ty se zapínaly dopadem a blikaly jen chvilku – jak to pes hned nenašel, tak smolík. Navíc nebyly origo psí, takže ty vůbec nebyly odolný.

    #121801
    PetraK

    Petrs01
    ale hody a nějaké to překousnutí to vydrží. Až se někdy potkáme, zkusím nezapomenout.

    tak uvidíme, ale já vim, co ona dokáže, to jí to ani nenecháš, ona prostě hlodne, hlodne jak to chytí, přežvejne a kus je fuč a ona polyká.

    Blikací míček jsme měla pro jemnýho Rumíčka, byl z něj unešen, po příchodu Tali jsme přešli na jednoduchosti co jdou použít i v její přítomnosti.

    #121865
    EvaC

    PetraK
    No jo, někteří lidi prostě neřeší nic – psa vypustí a hotovo. Pak mají psy sražený autem, nebo případně napadený, nebo jejich pes napadne nějakého jiného psa. Prostě nějak zapomínají, že psi nežijí sami za sebe v divočině a že zodpovědní jsme za ně my jako majitelé..
    Mně u Sindy informace o tom, jestli ji někdo vůbec v tom hodně raném věku cvičil a jak bohužel chybí, takže vůbec nevím…Jenom to cítím tak, že u ní to není tak, že by nechtěla spolupracovat a muselo se na ní řvát nebo tak něco – ona chce, jenže venku má pořád přepnuto na to, co je silnější než ta vazba na mě a to je zvěř a kočky…takže i když “houknu jako zlej policajt” někdy se to mine účinkem…nebo trvá dlouho než přepne do jiného módu.
    A přesně – čert vem nějakej aport – já prostě jenom potřebuju, abychom spolu byly schopný fungovat tak, aby nám v tom oběma bylo dobře…ale chápu, že právě třeba přes aport vede cesta…
    Plnícího dummíka nemám, koukala jsem na něj, ale mám trochu obavu – vzhledem k tomu jak je žravá, aby se nechtěla obsloužit hned sama než to donese..

    #121872
    PetraK

    Evo,
    taky mi to info, jak s Tali kdo cvičil v začátcích hodně chybělo. když jsem se ptala třeba, jak přivolávají na píšťalku, protože to je pro mě stěžejní, ostatní si už můžu “napískat” jak chci, ale tady je dobrý pokračovat v tom, jak se s ní domlouvali oni, tak cosi zamumlal a koukal, jak když se ho ptám na rodný číslo a když jsem to upřesnila jestli jako klasika, dva krátký hvizdy, tak zase zahuhlal. Když jsem chtěla, aby nás spojil s tím jejich kámošem starým myslivcem, kam ji na nějakou dobu přestrčili, protože se jim nehodila, a chtěla jsem vědět víc, jak ten pes žil, učil se, atd. tak prej to ne, to nejde a kdesi cosi. Ale co se divím, však mi pak došlo, kdo jsou. Stejně jsem ale měla nějakou zvláštní mozkovou stopku, proč se tomu razantně nebránit.

    Je supr, že Sindy neblokuje tu spolupráci, to je prima, protože máš na čem stavět. Prostě to budete muset “vypilníkovat” . Až bude umět vnímat hezky u těch holubů, posunete se, neboj. Děláš to všechno úplně suprově. Hodně bych si s ní na tý stopce hrála s tou koncentrací na mě. Ať už formou her, nebo cvičení pozornosti, poslušnosti a hodně bych usilovala o to, aby mě vnímala co nejvíc. Jak se tohle prolomí, budeš už mít skoro všechno. Hele já zpočátku chodila v poli třebas s velkou kostí a kdykoliv mně vnímla, nechala jsem ji hlodnout. Nebo jsem s sebou nosila syrovou zavářku játrovou 😀 , a nechala jí to blemtnout z ruky. Nebo třeba kelímek s žervé, či pribiňáčkem. Taky- protože má ráda sladký, tak jsem si pomáhala další prasárnou – takový ty obyč ale chuťově výrazný – müsli tyčinky a nebo ještě líp 😀 takový ty pyré, co jsou v tom pytlíku se šroubovacím uzávěrem. Tohle jsem vynašla, že jí hodně bere – ono to asi připomíná tu dobu, kdy štěndo mámě matlalo cecíky. Prostě brala jsem ten nejsilnější kalibr co šel. Pokud Sindy není zlodějka, jako Tali, u tý to nelze moc použít – dělala bych to, že za supr reakci ji nechám, ať si zabrakuje v ledvince, či pamslkovníku s dobrůtkama. Tzv. jack-pot, ale to si budeš znát do trenéra. 🙂

    #122008
    EvaC

    Ahoj Péťo,
    omlouvám se za prodlevu, nějak jsem nestíhala. Píšťalku taky používám – uměla na ni i moje labradorka.. Děkuju za inspiraci na odměny…Dětská přesnídávka by mě tedy nenapadla :-). No s tím brakováním pamlskovníku trochu váhám, vím že se to dělá, ale ona je taková – jak to říct “moc hrrr” – mám obavu aby si pak neřekla :” No tak já se tedy samoobsloužím, kdykoliv to uznám za vhodné…” V začátku si jednou muž připravil na stůl k snídani koláček, odešel do koupelny a byl po snídani :-). Když tam jsme tak si to nedovolí, ale příležitost dělá zloděje, no… Dokonce se sama naučila, že když jíme, jde si lehnout na místo, páč pochopila, že když tam bude hezky ležet, dostane odměnu, zatímco když bude loncat kolem stolu a nakukovat co máme, budu se akorát zlobit.. hezké dny celé Vaší smečce..

    #122029
    PetraK

    Evo,

    omlouvám se za prodlevu, nějak jsem nestíhala.

    😀 se neomlouvej, tu nejni povinná školní docházka 😀

    Dětská přesnídávka by mě tedy nenapadla :-).
    já už pak šla opravdu po všem 😀 😀 a ona má tyhle věci moc ráda, a ta přesnídávka s tím udělátkem umožńujte to dávkovat, aby si to pesan mohl blemcnout. Cokoliv, co mi pomohlo ji trochu motivovat k tomu, aby vnímala.

    ona je taková – jak to říct “moc hrrr” – mám obavu aby si pak neřekla :”

    😀 ano, pak to nebude nejlepší řešení 😀 u Tali jsem to taky nepoužívala,až teď a to jen u toho plnícího dummíka. Stejně jako jsem nikdy, nikdy, nikdy,nechtěla aby si pes sbíral pamlsky ze země – proto to moje pseudostopování formou vlečky atak. Teď už jsem to u ní vzdala a protože vím, že vynajít si odměnu po zemi , či ulovit ji ve vzduchu je pro ní to nej, tak to jako odměnu za hezký přivolání používám. Páč, co už, že jo. 😀

    , ale příležitost dělá zloděje, no…
    ano, ano a 100x ano. Ta máslenka byla na tom stole, když Flekatice seděla na židli a vyhlížela nás z okna, taková opuštěná, stejně tak jako máslo v ní. A tak se jich ujala. proto už teď nemáme máslenku civilizovaně na stole, ale jako debilové na skříni 😀 .Škoda, je taková i hezká 😀 . Mohla jsem místo ní koupit cokoliv, když je schovaná 😀

    #122160
    EvaC

    Zdravím při pátku…
    No člověk prostě spoustu věcí je jaksi nucen přehodnotit…Já se taky divila, když mi trenér ukazoval odměny na zemi a pracuju s tím velmi obezřetně… Páč ona je čuník, kterej chce zblajznout všechny hnusy co najde – a bohužel se jí to občas i povede, pokud já nemám dost rychlou reakci. No a ono když je na konci té 15metrové šňůry, tak ne vždycky se to podaří. Na tom musíme ještě zapracovat- jen nějak toho času je málo a někdy nevím, co trénovat dřív 🙁 Ale budu dál nasávat energii z Tvých příspěvků a kochat se fotkami, kde Talinka běhá navolno a usilovat o to, abychom si to taky tak mohli jednou užívat… krásný víkend

    #122207
    PetraK

    No já jsem si to s Tali
    lajsla až teď, když jsme z nejhoršího venku, snad. U ní se nikdy neví🙂
    Dělaly (já a ona,,panik prt
    ) jsme hodně cvičení doma, se vším možným krom mršin a exkrementú, ale jinak fakt všechno: maso, rohlíky, buřty, piškoty, kosti, kelímky, na co si vzpomeneš. Blbý právě je, že nevíš co natrénovat dřív, to bylo hrozný, pamatuju si jak jsem si moc přála,, aby se přestala zmitat na tom vodítku a rvát mi tělo, ruce. Zvlášť v zimě bylo fajn venčit ruský kolo,co se urvalo. Pak když už ‘jen” tahala, přála jsem si , aby si dokázala normálně jít a čuchat si, číst jak normální pes. Prvně jsem to zažila při noční procházce a bylo to úžasný 🙂atd.atd.
    chtěla jsem Ti napsat k těm skeletům na procházce, dělala jsem to tak, že jsme chodily krátký okruh kolem chalupy, fakt těsný okolí a ja postupně prodlužovala mezery mezi odměněním, až to byl jeden skelet až před brankou, aby se na to těšila a hlídala si mě. Až pak jsem prodloužila trasu. Skelet jsem házela do vzduchu, aby si ho mohla ulovit sama . To ji baví moc. odměna že vzduchu je moooc. Možná bys házenou odměnu mohla použít jak TOP se Sindibádkou taky??

    Háskej víkend.

    #122375
    EvaC

    Koukám, že přání máme (nebo jsme měly) asi dost stejný. Na nic se netěším tak jako na to, až celou procházku půjde normálně bude si “číst” a čuchat. ..Zatím to jsou takové delší a kratší záblesky..
    To mi chceš jako sdělit, že jsi na procházku jako odměny nosila skelety??:-)

    #122378
    PetraK

    Ano prosím, chodila jsem na prochajdu s igelitkou skeletůch. Říkala jsem tomu, jdeme venčit kuřátka 😀 😀 . A taky jak jsem zmiňovala – se syrovou zavářkou třeba, nebo s takovou tou obří hovězí kostí. To bylo v úplným začátku. Tehdy mi vzala dráhu a já to obrečela a byla vyřízená z toho, jak to bude, když se to celý nepovede. Myslela jsem, že zabiju jí, sebe, Brtnika…. Pak jsem se vrátila do chalupy, vzala kost, čokla na krátkým vodítku a šlo se trénovat do pole pozornost. nula, nula nic, ale když se podívala, dostala vždycky hlodnout. Hele pekloooooooooo, nicméně skeletíky to už byla pohodička.

    Ony si obě potřebujou odžít to, co jako štěnda neměly.

    #122380
    EvaC

    Ty jsi tedy opravdu žena neomezených možností 😃😉. Kosti myslíš asi tyhle? https: //www.vetamix.cz/hovezi-kost-morkova-syrova-2-ks
    Sindibadka není na barfu jako Tví psi, ale na granulich a má dost citlivé zažívání, tak se trochu bojím víc experimentovat. Miluje pamlsky od Carnilove, ale ona má rada všechno. Souhlas – potrebujou obě dohnat to “dětství” a 2,5 roku proste jen tak nepřemažeš..
    Taky jsem mockrát brečela při představě, že se mi nepodaří některé věci změnit… hezký zbytek dne

    #122403
    PetraK

    Eva
    jojojo, tu velikou s obříma kloubama na každý straně 😀

    Já měla u Tali výhodu, že jí přechod na syrový nedělal problém. Za to jsem moc ráda. Ona je taky popelnice, či spíš tak jako atomovej reaktor, co do ní padne, už tam taky zvostane 😀

    A neboj, neboj, vy se krásně posouváte, máte hodně dobře nakročeno, takže to půjde. myslím, že u nás obou byla nevýhoda i to, jak jsme doposud měly psy vychovaný a jak jsme s nima fungovaly/i . To je pak trochu svazující a člověk se bojí, že už nic nebude nikdy takový. Bude, neboj. Možná trochu jiný, než jsi byla zvyklá, ale tak hrozný, že by ohařice nemohla nakonec být ohařicí, to nebude. Víš co děláš a děláš to dobře. Ona se musí ochodit.

    #122645
    EvaC

    Ahoj Péťo,
    trochu jiný mi nevadí – já bych jen chtěla, aby u nás byla šťastná a abychom mohli všichni dohromady v pohodě fungovat. Tak doufám, že se to ochodí, než my z toho budeme úplně “grogy”. Všechno už je daleko lepší, než to bylo původně. Muž byl teď překvapenej, že při ranním venčení(na který on chodí jenom fakt výjimečně) vydržela sedět a koukala na zajíce asi 10m před sebou a nesnažila se ho tam okamžitě urvat. Je fakt, že to by dřív nedala.. Přejeme krásné dny všem a co nejdéle trvající stávající ráz počasí – neb to vedro už bylo fakt k nevydržení…tohle co je teď je ideál – mohlo by to tak být celý rok..alespoň co mě se týče

Aktuálně je na stránce zobrazeno 20 příspěvků - 41. až 60. (celkem z 105)
  • Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.