PetraK
brej večír-noc
se přiznám, že i když to bylo jasný, že i když se s tím počítalo, tak to zaklapnutí, co udělali dneska na mě nějak působí deprézivně, asi ve spojení toho, na co všechno člověk naráží aniž by chtěl. Ideální by bylo, moct zase vypadnout na delší dobu do samoty. Ale tak jsme si aspoň hodně prodloužili víkend – do středy, snad počasí dovolí udělat všechny ty věci, co máme v plánu a je zapotřebí do zimy udělat. A bohužel jsme se museli zařadit mezi nakupující, protože Brtnik nutně potřebuje keraštuk, aby připravil zdi na radijátorový přimontování. Byl to ale masakr. nechala jsem ho nakupovat stavební matroš a prchla do Lidlu, kde bylo nějak normálnějš jako. Nakoupila jsem velkej nákup a flirtovala s panem pokladním. Kdybych místo toho přemejšlela, uvědomila bych si, že ešče potřebuju vločky pro čokle a kysaný zéli a nemusela jsem se vracet. Pak nastala prekérka, protože Brtnik uvíznul ve frontě v Hornbachu a já dopadla málem jako Týchodebráhe. Čokle dneksa byli trochu zkrátka, páč krom pohybu od domu k autu byli enem na zahradě u Domečku, kde prudili a otravovali prima návštěvu a chovali se tak, že se čék až styděl. Tak jsem jim to vynahradila tetkon večír.
Dopiju prosecco a jdu spát. Ne! Ešče si pustim Partičku!