PetraK
Petrs01
U vižly je to absence nectností, voni jsou tak nechutně hodný, že je to ani nenapadne.
😀 tak ale to se zase nepleť, ono vychovat vižlu k obrazu svému taky něco stojí, zvlášť pokud s ním chceš fungovat tak, jak jsem zvyklá.Když je pes chuťový do zvěře, docela máš prácičku. Štajník byl jako štěndo docela nezávislý jedinec, musela jsem si s tím pohrát. U Tali je blbá kombinace plemenný příslušnosti- protože germán opravdu funguje jinak a člověk si to musí všechno bohužel vydobýt, plus absolutní nedostatek elementární výchovy jako takový, nedostatek výcviku a učení se ke spolupráci – protože ona spolupracovat prostě nechce, nemá to v sobě vůbec zabudovaný a to, co člověk vynimrává a z čeho se raduje, když to dočasně funguje, je značně nespolehlivý a pak plus i to, že je prostě opravdu mázlá po hlavě. Takže v součtu to někdy je vážně nejednoduchý soužití pro ostatní. Kdybychom všichni byli nastavený jinak, tak by to tak nehrkalo, ale všichni tři to máme nějak vnitřně úplně rozdílně, než to má ona.
A ona bohužel nebude nikdy o tom, že bude chtít, tak jako chtěl třeba pak Barouš. To si vždycky jen na chvilku myslím, než se to zase rozboří.