Thielli
Fifi
tak to je úplně nejlepší, když má Mirka veta v pohotovosti a blízko. To je zásadní informace.
Ten éter… to je prostě krajní a poslední cesta. Úplná nouze spojená s maximálním utrpením. Pouze když víš, že je to špatné, když to máš opravdu potvrzené od profesionálů z více stran, zároveň se ti zvíře tváří, že to tak špatné není a zhola nic ti nedává nápovědu, kdy je ten rozhodující okamžik. Rozhodně bych takovou radu nedala na fb.
My jsme na Berounce, do chodidel pálí i cesta po louce, takže se přesouváme stínem ze zahrady do řeky deset kroků a pak zase na zahradu. Vrchní vrstvou řeky by se dalo zalít kafe a v hloubce je to jak napuštěná vana. Ale navlhlý kožíšek (vždy je vytřu ručníkem, nenechávám z nich vodu kapat) způsobuje, že nedýchají jak při infarktu a já se oblečená v mokrém plavacím úboru (žádné bikiny, pěkně jako na blízkém východě v hadru od hlavy až k patě) hroutím do lehátka, kde si pak ještě omotám dalším mokrým hadrem mozek.
Takto hodláme setrvat až do západu slunce.
Všem méně šťastným, kteří nedisponují ani řekou ani klimatizací přeji, ať to zvládnou co nejlépe.
Jo – a prý tohle není možná naposledy pro letošní léto. 😳