Thielli
V neděli večer jsem viděla Zrzavou.
Je zrzavá.
Zase si schválně přede mnou – kynutým knedlikem – vzala kraťásky jak na spartakiádu, z těch jí koukaly nohy dvacetiletý holky, ty nohy jí přinesly ven z chalupy a pod nos mi strčila bábofku. 😳
Její ohaři, posledně pěkný tučňáci, byli zase štíhlí jako ohaříci.
Když jsem vytáhla z kapsy pamlsky – pro psy, kterým hlad koukal z očí, zavrzala svým chraplavým hlasem, že tohle teda dělat nemůžu a jala se ode mě zvěř tahat pryč a povelovat ke klidu.
Nebohé Tali se začaly k zemi kutálet slzy jako hrachy, Rumíček si směl alespoň přisednout ke mně na lavici a setřít mi pyskem z tváře bábofkové drobky.
…
Včera ráno, po vyhodnocení celé návštěvy, jsem se rozhodla objednat u Zrzavců pobyt obou svých ovcí na dobu mimimálně dvou týdnů, aby si princezničky přičichly k disciplíně, především té stravovací.
Aby viděly, že nad jídlem se pysk neohrnuje a já zase nemusela jejich drahé konzervy rozvážet po světě vděčným strávníkům.