Thielli
Zdravím všechny, marodům s koleny i s krky pak přeji brzké uzdravení. Čajíkovi palec za odvahu jít na třídní sraz, kde se vždy poměřuje, kdo to kam dotáhl, kdo kolik přibral. Nic pro mě. /(A) nikam, (B) hodně./
Tady pani ředkvičkové pak píše pani volová extra svůj nový traumatický zážitek, EvaC by mi jistě rozuměla. Včera po 12O km cesty s koncem v pražské večerní nedělní špičce, kdy mi navigace chtěla pomoci a tak mě místo po okruhu poslala pěkně přes černý most, hloubětín, hrdlořezy a hostivař jsem s knedlíkem v krku dojela k domu, kde bylo jediné parkovací místo v řadě.
No a volová začátečník, auto velký jak cisterna a eště s koulí vzadu se tam jala cpát, nešlo to teda vůbec dobře v té úzké jednosměrce, kde se parkuje po obou stranách, takže senzory ječely jeden přes druhý… a kolem šel nějaký dědek se psem, zastavil, čučel na mě a pak začal kroutit hlavou jako Václav Klaus v nedělní debatě.
Chtělo se mi plakat. Moc.
Ale ten krám plechovej jsem dostala nakonec celej za modrou čáru.