Kimi
Psala jsem na Zvíř o své jezevčici Dulince, která měla problémy s páteří:
Byly situace, kdy jsem se bála, že o ni přijdu – když jí hrozilo ochrnutí. Pomoci mohla operace, kterou prováděly jen dvě kliniky v širším okolí – Čáslav a Brno. Vydali jsme se do Čáslavi, kde mi bylo řečeno, ať počkám, až pejsek úplně ochrne. Naštěstí náš drvet našel v Hradci veterinu, kde prováděli rehabilitace. Protože jsem tenkrát v Hradci pracovala, nebyl pro mě problém dvakrát týdně přepravit Dulinu v tašce vlakem, v práci ji schovat pod stůl a odpoledne s ní zajet na kliniku na magnetoterapeutickou proceduru. Po deseti aplikacích úplně ožila, běhala jako dřív, jen po schodech jsem ji musela nosit.
A Betynka taky na jedno oko nevidí, má ho zakalené, ale podle bývalých páníků je to zaléčené. Teď máme trochu problém, protože Bety ještě žije v letním čase, takže jídlo a venčení mi připomíná podle něj.?