Kimi
Taky jsem se před chvílí byla podívat jak mekikek títí. Když jsem byla před osmou venčit, východní obloha byla pod mrakem, takže nic. O půl deváté jsem vykoukla na terasu, mraky protrhány a měsíc pozorován. Půjdu mrknout ještě jednou, až se mi přemístí proti oknu.
Až do středy jsem bez auta, tak jsem se vydala dopoledne na cvičák domluvit úterní den pro prvňáky – pěšky tři km. Ty doby, kdy jsem nachodila km více jsou dávno pryč, takže pro mě docela štreka, ale asi v půli, zastavilo auto a starší paní jedoucí mým směrem mi nabídla svezení. Na cvičáku domluveno, shlédla jsem cvičení, jeden z pejskařů mi nabídl odvoz zpět.
Bety, která pěší cestu absolvovala typicky psím způsobem – přebíhání a šmejdění, takže toho naběhala až až, se po návratu svalila na gauč a na odpolední venčení jsem ji musela budit.
Večer se mi pak podařilo vnutit jí Dehinel.
Čají, máš můj obdiv, jak zvládáš dálkové putování.