PetraK
Jo a! Škytala Mirka včera odpoledne? Škytala? Předpokládám, že ano. Po dlouhé době jsem se vydala do Penny, páč tam mají mouku, z který peče Brtnik chleba. A v tomto zázračném suprmárketu jsem pochopila doslova význam slova bizár v přímém přenosu 😀
Nejdřív se o zábavu postarala rodinka extrémně obézních Romů šinoucích se po milimetrech vedle sebe s košíkem tak, že prostě nebylo kudy a komunikace nula – kdyby spolu nemluvili, domnívala bych se, že jsou hluší a neslyší. Za rohem regálu pak podobný obrázek v podání prá obézních obstarožních motorkářů s totožnou rychlostí pohybu a reakcí, opírající se o vozík a neustále se s ním zastavující (jak tohle může řídit motorku????????). Ale nešť. to co to ovšem zazdilo, stálo úplně za to. Už jsem konečně u kasy – kdyby byl obchod normálně průchodný, byla bych tam za minutu – vzít tři mouky a dojít ke kase rozhodně není časově náročný (když vám průchod tedy neblokují roztodivní spoluobčané) a přede mnou pán, co – asi to bylo v akci měl na pásu asi osm tuzemáků. Vše opatřeno pojistkou proti krádeži. Ovšem zajištěno tak důkladně, že to nebohýmu pokladnímu nešlo sundavat a hmoždil se tam s tím děsně, chudák. Vyskládala jsem svoje tři mouky na pás, tak jak mě prostě napadlo a v klidu čekala, až odbaví Rumovýho zákazníka. A teď to přijde! Za mne se postavil postarší manželský pár, vyskládal si nákup na pás a ten chlap šel a sáhnul mi na moji mouku a narovnal ji. Bře, říkala jsem si, udělal to nějak mimoděk, jak tam dával ten svůj nákup. Chudák pokladníček se tam hmoždil s rumama a pak pravil s úsměvem, že aspoň máme o divadlo postaráno. Já jsem koukala do blba a tak jsem ho ujistila, že mám svejch takovejch starostí, že si melduju nad vlastním, že ho nesleduju. Zato ten důchodce za mnou se natáhnul až k tý pokladně, sklonil se, aby na to viděl pořádně 😮 😮 . To už mě vytáčel, páč mi bylo pokladního líto a nabídla jsem pokladnímu, že skočím pro jiný flašky, že třeba půjdou líp-už mu zbývaly jen dvě. V tu chvíli se ten idiot za mnou narovnal a ZAČAL MI SROVNÁVAT TY ZBYLÝ MOUKY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! No ty kráso! Votočila jsem se na něj a direktivně mu sdělila, že si NAPROSTO NEPŘEJU, ABY MI SROVNÁVAL MŮJ NÁKUP A SAHAL NA TO!! Že prej to nemám srovnaný. Tak jsem mu sdělila, že je mu po tom naprostý kulový a chci to mít takhle – a rozházela jsem zas ty mouky po tom pásu, co to šlo. To hovado už zase natahovalo ruku, tak jsem zařvala NE!, jak když hulákám na Taliprda a pak byl konečně pokoj. Chápete to, co to bylo za debila? 😮 😮 já ne. A nakonec mě ten nebožák pokladní poprosil, jestli bych nemohla pro ty lahve dojít. Ráda jsem pro ně došla, páč jednak jsem mu mohla pomoct a druhak bych jinak toho debila ubila, kdyby mi na to chtěl zase sahat. Lidi sou fakt nemocný nebo co. A teď si představme, že takových tam Penny je asi 350 do týdne. Jeblo by mě, přiznávám se.