Kimi
Pejska se včera zas předvedla jako Bety Kaprfíldová. Byla jsem jako každý víkend zapálit svíčku na hrobě prarodičů. Pak jdu vždycky venčit kousek po asfaltu kolem bytového domu a pak po polní cestě ke sportovnímu areálu. Na rohu bytovky bývá otevřená garáž a obyvatelé tam mají posezení včetně grilu, někdy posedávají naproti na zahradě za obecním úřadem. Betynka se s nimi samozřejmě zdraví a vyžaduje pomazlení. Občas tam bývá malá holčička, oboustranné nadšení, holčička nás obvykle kousek doprovází. Ve včerejším vedru jsem nechtěla jít po asfaltu, tak jsem to chtěla obejít po posečeném trávníku, který byl omezen plotem a bránou do té obecní zahrady, bylo vidět sousedy sedící na opačné konci. Došly jsme k bráně, Bety se rozhodla pokračovat mezerou v pletivu, chtěla jsem ji odtáhnout zpět, ale Kaprfíldová se vyvlékla z postroje a pádila přes zahradu. Zavolala jsem na kluka, který seděl v půli zahrady, aby Bety polapil. Podařilo se, Betynku jsem vrátila do postroje, ale ta mě nekompromisně odtáhla na obvyklou cestu pozdravit se se sousedy. Holčička tentokrát byla, tak si užila pomazleníčko. Zpátky jsem si udělala malý výlet, abych autíčku vynahradila kratinké popojíždění. Ještě jsem zastavila u přehrady v Pastvinách na krátkou procházku. Na vodě hodně lodiček.