Fifi
Mirko
Nikdy neni pozde na neco psa preucit. Ale musis to delat s chladnou hlavou a psychicky dobre rozlozena. Nesmi ti na mysl prijit, ze bys mu radsi flakla. A i kdyz zachovas zenovy dychani a veris si, pak po tobe to hovado (mluvim o Pepineckovi, 28 kg, kteryho mam od stenete) stejne sekne. To pak musis udelat rychlej ustup a jit to vydejchat za roh.
Zeryk je pokazenej fest, dyk po tobe jede i v posteli a tak, kdyz se mu neco nelibi. Muzes to zkusit, proc by ne. Zes mu smikla zadredovany fousiska v kosiku, proc by ne. Znas ho lip nez my vsichni. Ja bych akorat hned po vykonu psovi kosik sundala a udelala divadlo, jakej je sikovnej a klidne hodit hracky, kdyz je to jeho nejvic vec.
Me ses sice neptala, ale mam asi pristup podobnej Petrs. Furu veci ucim po dobrym, krok za krokem, tam se chyba udelat neda. Neni co preucovat, protoze je to bezchybne. Jako to nase „cekej“, dneska rozesmal Pruh cekarnu, kdyz krasne usednul na vahu, ocni kontakt, cekaaa a pak jop a malem mi zlomil nos pri vyskoku. 😀 A pak jsou veci, ktery se delaji intuitivne, usity na miru psovi, neprenosny na jinyho jedince.
Pindik si vylezl na gauc za Ruzici, vypada docela spokojene. 🙂